Albert Rieger – Zámek Miramare u Terstu, 1862, olej na dřevě

Obraz nesl v katalogu sbírek Muzea města Brna tradičně název Zámek u jezera. Inventarizace sbírek probíhala po přesídlení muzea na hrad Špilberk v první polovině šedesátých let 20. století. Označení je dokladem toho, jak během několika desetiletí zmizelo u nás povědomí o naší historii v rámci Rakousko – Uherska. Vodní plocha totiž není jezerem, ale Terstským zálivem Jaderského moře. Budova není anonymním zámkem, ale letním sídlem mladšího bratra rakouského císaře Františka Josefa I., rakouského arcivévody a pozdějšího mexického císaře Maxmiliána, které si nechal vybudovat u největšího námořního přístavu Habsburské říše. V rámci celého státu šlo o velmi známou stavbu, jejíž název si vypůjčila řada vil a hotelů.

Albert Rieger byl rodák z blízkého Terstu, který se usadil ve Vídni. Motiv z oblasti svého rodiště pojal v typicky rakouském pojetí romantického krajinářství. Obraz se mu stal prostředkem pro zachycení romantických motivů rozeklaných skal, rozbouřených mořských vln, zamračeného nebe a středověce působícího zámku. Jak to bylo typické pro vídeňské i mnichovské romantické krajinářství, použil barevnou perspektivu umocňující hloubku obrazu. Systém založený na třech barvách, hnědé, zelené a modré využíval iluze, kdy se na obraze teplé barvy opticky tlačí dopředu a studené dozadu. Prvnímu prostorovému plánu dominovala hnědá ve formě země a skal, druhému zelená mořské hladiny bližších kopců a třetímu modrá nebe a hor v pozadí. Pro vídeňskou krajinu bylo také typické minimalizování dramatických nálad obvyklých v romantismu a naopak snaha po určitém zklidnění. I Riegerův obraz tak přes všechny romantické motivy skal, vln a mraků působí dojmem klidu a vyrovnanosti. Po rozbouřené hladině nerušeně plují výletní lodě, lidé se procházejí po břehu a vlajkou na věži zámku povívá jen jemný vánek.

Albert Rieger se kromě malby věnoval i fotografii. Třetí čtvrtina 19. století představovala epochu velkého rozšíření fotografie. Fotografické technice v té době dominoval mokrý kolodiový proces, který sice umožňoval vytvářet kvalitní fotografický obraz, ale kladl velké nároky na přípravu fotografických desek. To zatím bránilo širšímu nástupu amatérské fotografie. Mnoho fotografů se rekrutovalo z řad profesionálních malířů. Albert Rieger zůstal vždy primárně malířem. Věcná dokumentaristická popisnost jeho krajin a ostrá kresba patřila ovšem mezi charakteristické rysy, které byly typické pro obrazy malířů – fotografů.

Albert Rieger (1834 Trieste – 1905 Wien)

Byl významným rakouským romantickým krajinářem. Romantická krajinomalba v Rakousko – Uhersku neusilovala o dramatičnost jako romantici ve Francii nebo Anglii, ani o melancholické tajemné výjevy jako představitelé drážďanského krajinářského okruhu. Riegerovy krajiny zachycují malebná místa v přírodě lákající k návštěvě výletníky z řad měšťanské společnosti.

Zavřít
Loading...