Původní gotický hrad

S proměnami funkcí Špilberku souvisel také jeho stavební vývoj – i zde nalézáme několik výrazných etap. Z původního gotického hradu 13. – 15. století se kromě základní dispozice zachovalo poměrně málo, a to v podstatě pouze v jeho východním křídle. Nejlépe, v téměř autentické podobě, se dochovaly alespoň zčásti některé prostory v jeho přízemí, včetně průjezdu se sedilemi. Dvě z těchto prostor jsou opatřeny původními žebrovými klenbami, pozoruhodný je i patrový portálek, vedoucí kdysi z pavlače do prostory tzv. královské kaple. Dnešní výrazně „gotickou“ podobu celého východního křídla však určila až poněkud problematická a diskutabilní rekonstrukce, prováděná po rozsáhlých stavebně historických průzkumech podle projektu Zdeňka Chudárka v letech 1995 – 2000. Podstatným zvýšením celého křídla včetně mohutné střešní konstrukce se také značně změnila dosavadní silueta brněnské dominanty. V přízemí západního křídla odkryl archeologický průzkum část základů mohutné válcové věže, které si návštěvník může prohlédnout v rámci expozice o stavebním vývoji hradu.

Proměny Špilberku

Barokní přestavba

Barokní pevnostní přestavbu, na níž se m.j. postupně podíleli přední vojenští inženýři N. Peroni, L. Rochet a P. Rochepin i brněnský stavitel M. Grimm, dnes připomíná především z větší části dochovaný vnitřní fortifikační systém – hradby s bastiony a kurtinami, zděné příkopy s vestavěnými kasematy z r. 1742 (k vězeňským účelům upravené 1784, úpravy na protiletadlový kryt německé armády 1945, památková rekonstrukce 1992), dále přízemní kasárenské a další objekty (byt velitele pevnosti, kaplanka), přistavěné na parkánu po celém obvodu k vnější zdi středověkého hradu kolem poloviny 18. století. Součástí pevnostního systému byly i studna v západní části nádvoří, prohloubená v letech 1714 -1717 z původních 40 metrů na 114 metrů, a přilehlá cisterna.

Počátek 19. století

Většina dnešních budov – jižní, západní a severní křídlo i střední trakt, rozdělující dřívější velké nádvoří na dvě části – vznikla až rozsáhlou přestavbou pevnosti na věznici ve třicátých letech 19. století. Tato radikální rekonstrukce bohužel odstranila – s výjimkou východního křídla – prakticky vše, co z původního středověkého hradu i jeho pozdějších úprav zbylo.

Rok 2000 a dál

Na přelomu druhého a třetího tisíciletí našeho letopočtu rozhodující část stavebních úprav vlastního hradu končí. Muzeum města Brna zároveň završuje své čtyřicetileté působení na Špilberku a ve svých nových stálých expozicích i příležitostných výstavách zde veřejnosti zpřístupňuje historické a kulturní dědictví svého města, uchovávané v muzejních sbírkách.

Barokní přestavba

Barokní pevnostní přestavbu, na níž se m.j. postupně podíleli přední vojenští inženýři N. Peroni, L. Rochet a P. Rochepin i brněnský stavitel M. Grimm, dnes připomíná především z větší části dochovaný vnitřní fortifikační systém – hradby s bastiony a kurtinami, zděné příkopy s vestavěnými kasematy z r. 1742 (k vězeňským účelům upravené 1784, úpravy na protiletadlový kryt německé armády 1945, památková rekonstrukce 1992), dále přízemní kasárenské a další objekty (byt velitele pevnosti, kaplanka), přistavěné na parkánu po celém obvodu k vnější zdi středověkého hradu kolem poloviny 18. století. Součástí pevnostního systému byly i studna v západní části nádvoří, prohloubená v letech 1714 -1717 z původních 40 metrů na 114 metrů, a přilehlá cisterna.

 

Počátek 19. století

Většina dnešních budov – jižní, západní a severní křídlo i střední trakt, rozdělující dřívější velké nádvoří na dvě části – vznikla až rozsáhlou přestavbou pevnosti na věznici ve třicátých letech 19. století. Tato radikální rekonstrukce bohužel odstranila – s výjimkou východního křídla – prakticky vše, co z původního středověkého hradu i jeho pozdějších úprav zbylo. Špilberk tak dostal v podstatě současnou podobu, kterou příliš nezměnily ani poměrně velké úpravy prováděné německou armádou. Ty kromě menších dostaveb a doplňků hrad pouze určitým způsobem architektonicky sjednotily a výrazněji se projevily spíše v interiérech (např. schodiště) a historizujících detailech. Teprve poslední rekonstrukce, zejména východního křídla z let 1995 – 2000, znamenala podstatnější zásah do podoby, dobře známé z celé řady rytin, obrazů i starších fotografií.

 

Rok 2000 a dál

Na přelomu druhého a třetího tisíciletí našeho letopočtu rozhodující část stavebních úprav vlastního hradu končí. Muzeum města Brna zároveň završuje své čtyřicetileté působení na Špilberku a ve svých nových stálých expozicích i příležitostných výstavách zde veřejnosti zpřístupňuje historické a kulturní dědictví svého města, uchovávané v muzejních sbírkách. Muzejní expozice včetně kasemat si každoročně prohlédne více než sto tisíc návštěvníků. V letních měsících ožívají i hradní nádvoří a další prostory různými kulturními vystoupeními, koncerty, divadelními představeními i historickými výjevy, nechybějí ani sportovní soutěže. Z vyhlídkového ochozu nárožní věžice se návštěvníkům nabízí i ojedinělý pohled na město Brno a jeho okolí.

 

Nejvýznamnější brněnská historická památka se tak stává živým a turisticky atraktivním kulturním centrem.
Zavřít
Loading...