csČeština
Navigation

Anton Hlavacek
Vierwaldstättské jezero
kol. 1900, olej na lepence

Vierwaldstättské jezero (Vierwaldstättersee) je jiný název pro Luzernské jezero. Místo historického vzniku Švýcarska využil Hlavacek k ztvárnění jiné výtvarné polohy než v případě obrazu Luzernské jezero. Využívá tady barevný trojzvuk hnědé, zelené a modré, který skrze svého učitele Alberta Zimmermanna vstřebal z okruhu mnichovské romantické krajinomalby. Nepoužívá ho ale už k vytvoření iluze hloubky na základě barevné perspektivy založené na třech prostorových plánech, předním hnědém, prostředním zeleném a zadním modrém. Zjemňuje přechody barevných odstínů, k čemuž pomáhá i opar, který smývá rozdíly mezi nimi. Místo romantického dramatického efektu navozuje harmonickou náladu nastupujícího podvečera.

V poslední čtvrtině 19. století patřil Hlavacek mezi malíře, kteří skloubili romantickou krajinomalbu s plenéristickými postupy. V sedmdesátých a částečně i osmdesátých letech šlo ve vídeňském a obecné středoevropském prostředí o progresivní krajinářský přístup. Na konci 19. století se ale malíř musel potýkat s nástupy nových malířských směrů jako impresionismus a secese. Obrazy jako Vierwaldstättské jezero ukazuje cesty, jimiž stárnoucí Hlavacek na nové podněty reagoval. Od romantické dramatičnosti se posunul více k symbolistní meditativnosti a duševní introspekci. Jeho lehce pastózní malířský rukopis založený na splývavých tazích štětce se tady také poněkud proměnil. Na obraze je patrné, že ve svrchních vrstvách nanáší barvu prostřednictvím bodových skvrn. Nedělá to nijak radikálně a skvrny jen dekorativně doplňují splývavé tahy štětce. Nicméně jde o zřetelný ohlas pointilistického způsobu malby, který ve svých malbách kolem roku 1900 využívali členové Vídeňské secese Carl Moll a do jisté míry i Gustav Klimt.

Anton Hlavacek (1842 Gaudenzdorf – 1926 Wien)

Byl vídeňským krajinářem, který je dnes v Rakousku známý především jako autor monumentálního obrazu, na němž z kopce Nussberg zachytil panorama celé Vídně. Pro Brno má největší význam jeho pedagogická činnost. V roce 1900 otevřela brněnská společnost Gesellschaft der Kunstfreunde v prostorách Uměleckoprůmyslového muzea výtvarné kurzy pro veřejnost. Jako jediného vyučujícího pozvala z Vídně Antona Hlavaceka. Hlavacek kurzy vedl až do roku 1906. Kurzy umožnily účastníkům získat v Brně, kde nepůsobila žádná výtvarná akademie, základy malířského vzdělání. Kurzy se staly důležitém předstupněm před nástupem na vídeňskou Akademii výtvarných umění pro pozdější významné brněnské malíře, jako byli Hans Friedrich Wacha a August Potuczek.

Robert Janás

Top