Samuel Brunner  – Na mořském břehu, 1914, olej na plátně

Téma obrazu Na mořském břehu není pro tvorbu Samuela Brunnera typické. Umělec maloval především záběry z ulic Brna, rodných Pohořelic, Znojma, Mikulova a krajinářské scenérie z této části jižní Moravy. Věnoval se i alegorické malbě. Brunner studoval na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni a Akademii výtvarných umění v Mnichově, ale jinak nejsou doloženy žádné jeho delší cesty mimo domovský region.

Výjev patrně z pobřeží Jadranu sice není pro Brunnera typický svým tématem, ale výtvarným pojetím jeho tvorbě plně odpovídá. Jeho malířský styl je ukázkou toho, v jaké formě aplikovali umělci regionální úrovně soudobé výtvarné podněty. Malíři, kteří nepředstavovali kvalitativní špičku soudobé umělecké scény, z nich zformovali jakýsi střední proud malby, v němž poněkud splývaly rozdíly mezi charakteristickými znaky různorodých malířských stylů. Zároveň vytvořili určitý dobový výtvarný jazyk, v němž své myšlenky vyjadřovala větší část soudobých malířů.

Na konci 19. století byly ve střední Evropě určujícími stylovými proudy naturalismus a impresionismus. V Brunnerově tvorbě se jejich vlivy projevují. V případě obrazu Na mořském břehu jde především o impresionismus. V německém a středoevropském prostředí nepracovali impresionisté tolik s ostře nasazovanými barevnými skvrnami jako ve Francii a drželi se plynulého malířského rukopisu, kterému dodali uvolněný skicovitý charakter. Podobně jako ve Francii je zajímalo ostré sluneční světlo, ale nepracovali tolik s čistými spektrálními barvami a drželi se kalnějšího koloritu. Brunnerův obraz Na mořském břehu pracuje s těmito prvky a ukazuje, jakým způsobem se mohly adaptovat v díle umělce, který nepatřil k průkopníkům daného stylu, ani mezi špičkové malířské virtuózy a oslovoval publikum mimo hlavní umělecká centra, jehož nároky na kvalitu umělecké tvorby nebyly tak vysoké jako ve Vídni, Mnichově nebo Paříži.

Samuel Brunner (1858 Pohořelice – 1939 Brno)

Ve své malbě byl ovlivněn naturalismem a impresionismem. Nepatřil mezi nejúspěšnější moravské malíře 19. století, kteří se prosadili ve Vídni nebo Mnichově, i když v obou městech studoval. Jeho malby měly až na výjimky spíše regionální úroveň. Umožnilo mu to ale soustředěně tvořit v Brně. V jeho malbách se tak zachovaly pohledy na brněnské ulice a další místa na jižní Moravě. V letech 1912 a 1929 mu brněnský umělecký spolek Mährischer Kunstverein uspořádal samostatné výstavy. Brunner byl židovského původu, což vedlo k jeho tragickému konci, když dva měsíce po nacistické okupaci Československa spáchal sebevraždu. Jeho žena a děti zahynuly v koncentračních táborech.

Zavřít
Loading...