Anton Hlavacek – Luzernské jezero, kol. 1890, olej na lepence
Luzernské jezero má v historii Švýcarska zásadní místo. Na louce Rüttli na břehu jezera byla podle tradice v roce 1307 založena Švýcarská konfederace přísahou představitelů tří zakládajících kantonů Schwyz, Uri a Unterwalden. Alpská jezera ve Švýcarsku i domovském Rakousku byla pro Hlavaceka důležitým inspiračním zdrojem nejen kvůli historickým souvislostem, ale především z výtvarného hlediska. Na vídeňské akademii studoval u Alberta Zimmermanna. Zimmermann přišel do Vídně z Mnichova i s malířským stylem odpovídajícím mnichovské vrcholně romantické krajinomalbě. Horská jezera obklopená monumentálními alpskými štíty představovaly pro mnichovské romantiky oblíbený námět. Mohli v něm uplatnit všechny charakteristické prvky malířského stylu. Šlo o kompozici založenou na hloubkovém pohledu do krajiny, v níž byly kombinovány monumentálně působící přírodní objekty jako vysoké hory a pitoreskní prvky jako výrazně tvarované kameny a stromy. Hloubka kompozice byla umocňována barevnou perspektivou skládajícího se ze tří prostorových plánů, předního s dominujícími hnědými tóny země, prostředního se zelenou vodní plochou a zadního s modrou oblohou.
Číst víceČíst méně
Hlavacek patřil už mezi generaci malířů, kteří zásady mnichovské romantické krajinomalby absorbovali do plenérové malby, která ovládla malířství poslední čtvrtiny 19. století, a která se snažila zachytit skutečnou krajinu, tak je jí možné vidět ve skutečnosti bez umělých kompozičních vzorců. Tento způsob malby se stal typickým Hlavacekovým výtvarným stylem. Obraz Luzernské jezero pracuje s romantický prvky jako bouře, temné mraky, mohutné rozeklané skalní štíty, nastupující večer. Neupravuje si ale už kompozici pro výtvarné a obsahové účely, ale ve skutečné přírodě hledá místo a atmosféru, kde všechny romantické prvky dostane do jednoho záběru.
Anton Hlavacek (1842 Gaudenzdorf – 1926 Wien)
Byl vídeňským krajinářem, který je dnes v Rakousku známý především jako autor monumentálního obrazu, na němž z kopce Nussberg zachytil panorama celé Vídně. Pro Brno má největší význam jeho pedagogická činnost. V roce 1900 otevřela brněnská společnost Gesellschaft der Kunstfreunde v prostorách Uměleckoprůmyslového muzea výtvarné kurzy pro veřejnost. Jako jediného vyučujícího pozvala z Vídně Antona Hlavaceka. Hlavacek kurzy vedl až do roku 1906. Kurzy umožnily účastníkům získat v Brně, kde nepůsobila žádná výtvarná akademie, základy malířského vzdělání. Kurzy se staly důležitém předstupněm před nástupem na vídeňskou Akademii výtvarných umění pro pozdější významné brněnské malíře, jako byli Hans Friedrich Wacha a August Potuczek.