Carl Maria Thuma – Krajina s písečným lomem, kol. 1900, olej na plátně

Carl Maria Thuma rozvíjel tendence plenérismu. Snažil se tak ztvárnit výřez ze skutečné krajiny v atmosféře konkrétního okamžiku. Až s fotografickou přesností zachycoval zdánlivě všední záběry z přírody. Krajina s písečným lomem je prostoupená rozptýleným světlem, které modeluje barvy do jemné škály odstínů. Kolorit tvoří modrá, zelená a hnědá, ale velké množství odstínů mu dodává pestrost. Barvy a světlo vizuálně odpovídají situaci, kdy je slunce zcela zakryté mraky. Toto rozptýlené světlo bylo ideální pro fotografy a hodně ho využívali i plenéristé.

Jihomoravské nížiny v okolí Dyje Thumovi nabízely široké otevřené plochy krajiny, nad nimiž se monumentálně rozpínalo nebe. Mohl tedy pracovat s obdobně profilovaným terénem jako francouzští barbizonští krajináři, i když se jimi přímo neinspiroval. Využíval nízkého horizontu krajiny, který mu umožnil důkladně malířsky zpracovat oblohu s bohatou strukturou oblaků. S nízkým horizontem začali ve velké míře pracovat v 17. století holandští barokní krajináři, zálibu v něm měli romantici, především angličtí, a ještě v druhé polovině 19. století plenéristé. Na přelomu 19. a 20. století se v díle secesních krajinářů začal ve větší míře posouvat horizont více k hornímu okraji obrazu, protože jim to umožnilo využít výtvarné možnosti dekorativně stylizované plochy. Thuma patřil alespoň částí své tvorby mezi malíře, kteří zakončovali epochu, v níž krajináři upřednostňovali nízký horizont a kladli velký důraz na zpracování mraků na nebi.

Carl Maria Thuma (1870 Brno – 1925 Lednice)

Studoval na Akademii výtvarných umění v Mnichově. Po skončení studia se na rozdíl od většiny špičkových moravskoněmeckých umělců neusadil ve Vídni nebo Mnichově, ale trvale žil na Moravě. Od roku 1899 působil jako profesor kreslení na Vyšší zahradnické škole v Lednici. V jeho tvorbě se tak objevují především motivy z jižní Moravy. Věnoval se i figurální malbě. Za obraz Císař Josef II. u Slavíkovic dostal v Mnichově zlatou medaili. Především byl ale vedle Hugo Baara nejvýznamnějším moravskoněmeckým krajinářem přelomu 19. a 20. století, který žil trvale na Moravě. Na rozdíl od Baarova secesního stylismu se Thuma orientoval na impresionismus a plenérismus.

Zavřít
Loading...