Tina Blau-Lang – Krajina s močálem, 1872, olej na plátně

V letech 1869 – 1873 pobývala tehdy ještě neprovdaná vídeňská rodačka Tina Blau poprvé v Mnichově. Tam soukromě studovala malířství u pozdějšího profesora mnichovské Akademie výtvarných umění Wilhelma Lindenschmita. V té době vytvořila řadu plenéristických krajinomaleb na bavorském venkově. Obraz zachycuje močál u bavorské obce Pang, která je dnes městskou částí města Rosenheim. Pod názvem Pang je obraz uveden v seznamu děl malířky dochovaném v archivu Osterreichische Galerie Belvedere ve Vídni.

V době vzniku obrazu vídeňskému a středoevropskému krajinářství dominovala pozdně romantická krajinomalba. Její protagonisté hledali v přírodě dramatické efekty, světelné kontrasty, pitoreskní tvary skal a stromů. Tina Blau patřila mezi hlavní představitele plenérismu ve střední Evropě, který se v rakouském prostředí označuje jako Stimmungsimpressionismus (náladový impresionismus). S jeho ústřední uměleckou osobností Emil Jakobem Schindlerem dokonce po návratu z Mnichova žila v blízkém osobním vztahu. Jako plenéristka se snažila zobrazit zdánlivě náhodné pohledy do obyčejné krajiny a zachytit jejich atmosféru. Krajina s močálem patří mezi rané práce tohoto typu a v době dožívajícího pozdního romantismu působila ve středoevropském prostředí poměrně novátorsky. Tina Blau použila některé výtvarné prvky, s nimiž ve své plenérové malbě pracovali už francouzští barbizonští krajináři. Šlo o nízký horizont krajiny, vodní plochu v popředí sloužící k navození iluze hloubky prostoru i k vtažení diváka do obrazu a zasazení záběru na okraj obce, kde lesní porost přechází do luk. Malířka použila jen omezený počet barev, hnědou, zelenou a šedomodrou. Citlivě je ale odstupňovala do velké škály odstínů. To odpovídá tomu, jak barvy působí ve skutečnosti, když je modeluje rozptýlené světlo, které je způsobené tím, že slunce zahalují mraky nebo už zapadlo za obzor. Tina Blau výstižným způsobem zachytila atmosféru pomíjivého okamžiku v přírodě v konkrétní roční a denní době.

Tina Blau-Lang (1845 Wien – 1916 Wien)

Patři k nejvýznamnějším představitelům rakouské plenérové a později i impresionistické krajinomalby a to i v porovnání s jejími mužskými současníky. Vedle Olgy Wisinger-Florian jde o nejuznávanější rakouskou malířku 19. století. Podobně jako Olga Wisinger-lorian dosáhla věhlasu už v době, kdy cesta k úspěchu ženské umělkyně byla podstatně komplikovanější než dnes. Její jméno by mělo pevné místo v dějinách rakouského umění i bez aktivit genderových studií. V roce 1883 se provdala za malíře Heinricha Langa a odstěhovala se za ním do Mnichova. Tam od roku 1889 učila malovat v kurzech dámské akademie při ženském uměleckém spolku Münchner Künstlerinnenverein, průkopnické organizace v oblasti ženského uměleckého vzdělávání. Po úmrtí manžela se vrátila do Vídně, kde v roce 1897 stála u zrodu Kunstschule für Frauen und Mädchen, první vídeňské školy, kde mohly ženy získat vyšší výtvarné vzdělání.

Zavřít
Loading...