Vincenc Makovský (1900 Nové Město na Moravě – 1966 Brno)
Zpěváci
1924, bronz
V roce 1924 studoval Vincenc Makovský ještě na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Jana Štursy, který byl také rodákem z Nového Města na Moravě. Mladá generace Štursových žáků, včetně jeho asistenta Otakara Švece, se v první polovině dvacátých let zaměřovala na sociální civilismus, který ve své pozdní tvorbě předjímal i sám Štursa. Sociální civilismus zachycoval témata všedního dne obyčejných lidí v moderní formě, která absorbovala vlivy kubismu. Sociální civilismus tak zákonitě ovlivnil i začínajícího Makovského, který se teprve nedlouho předtím rozhodl z malířství přeorientovat na sochařství.
Sochu Zpěváci jde zařadit do škatulky sociálního civilismu. V tomto případě se ale Makovský nesnažil zachytit důsledně podobu moderní civilizace, jak to dělal Otto Gutfreund nebo především v ikonické soše Motocyklista Otakar Švec. Makovský zde navazuje více na podněty Jana Štursy. Podobně jako on v soše vedle moderních postupů uplatnil i prvky doznívajícího symbolismu a senzualismu. Mohutné kubické tvary končetin zpěváků připomínají robustní sochy jedné z poloh pozdní Gutfreundovy tvorby. Různorodé podněty spojil Makovský do kompaktního celku a soustředěného výrazu své plastiky.
Vincenc Makovský (1900 Nové Město na Moravě – 1966 Brno)
Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, původně malbu, ale přestoupil na sochařství. Na základě své diplomové práce získal stipendium na pobyt v Paříži, kde ho učil Antoine Bourdelle. Po skončení ročního stipendia zůstal i nadále v Paříži, kde prožil druhou polovinu dvacátých let. Ve třicátých letech žil v Praze. Během druhé světové války působil jako profesor na Škole umění ve Zlíně. Od roku 1945 žil v Brně, kde pracoval jako docent a posléze profesor modelování na Vysokém učení technickém. V roce 1952 byl jmenován profesorem sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze. V Praze byl členem SVU Mánes a Skupiny surrealistů v ČSR, v Brně Skupiny výtvarných umělců a po druhé světové válce Bloku výtvarných umělců země Moravskoslezské a posléze Svazu československých výtvarných umělců. Vytvořil řadu monumentálních sochařských realizací. Mezi ně patří v Brně Pomník Rudé armády na Moravském náměstí, sousoší Nový věk u Výstaviště, sousoší bratří Mrštíků u Janáčkova divadla, busty Karla staršího ze Žerotína a maršála Malinovského, v Mělníku figurální výzdoba kašny na náměstí Míru, četné pomníky a busty Tomáše Garrigue Masaryka (Vídeň, Bystřice nad Pernštejnem, Bohumín, Kunratice), Jana Amose Komenského (Uherský Brod, Naarden, Betlehem), Stanislava Kostky Neumanna (Bílovice nad Svitavou).