Emanuel Hrbek (1897 České Budějovice – 1975 Brno)
Štědrý večer vdovy po umučeném
1944, olej na plátně
Obrazy malířů žijících v Protektorátu Čechy a Morava, kteří nesouhlasili s nacistickým režimem, spojovaly temné nálady a barevnost a v symbolech skryté myšlenky odporu. Platilo to i pro umělecká díla, která nebyla určena k veřejné prezentaci a vznikala víceméně pro soukromou potřebu, kdy autor nemusel z obavy před perzekucí skrývat obsahový význam vystaveného díla. Také Emanuel Hrbek v první polovině čtyřicátých let uplatňoval ve svých obrazech složitou symboliku.
Malba Štědrý večer vdovy po umučeném patří k ojedinělým výjimkám, které nejen v umělcově tvorbě, ale v umění doby okupace vůbec zachycují skutečnost zcela nezastřeně. Drobný formát plátna naznačuje, že nebylo určeno pro veřejnou prezentaci, a tak se v něm mohl malíř vyjádřit naprosto otevřeně. Řada Hrbkových známých z umělecké branže i mimo ni bylo uvězněno v nacistických věznicích nebo táborech a někteří z nich tam i zahynuli. Výjev zachycuje zhroucenou vdovu, která po umučení manžela zůstala na světě sama. Ve svém zoufalství usedá ke štědrovečernímu stolu, kde zemřelému manželovi nejen prostřela, ale i naservírovala štědrovečerní rybu. Prázdná židle zdůrazňuje její opuštěnost. Chybějícího muže zastupuje jeho fotografie. Před ní položila růži, která symbolizuje hlubokou lásku a zároveň krvavá červeň a trny květiny odkazují ke způsobu smrti životního druha. Prostřednictvím stromečku s barevně svítícími svíčkami a jemnými přechody odstínů zachytil Hrbek slavnostní atmosféru vánočního večera. Večerní nálada, tmavý kolorit a šero v místnosti, které za jiných okolností evokují tajemně slavnostní pocit, získávají v tomto kontextu ponurý a depresivní význam. To umocňují smuteční šaty se závojem, které žena nesundává ani u štědrovečerního stolu.
Emanuel Hrbek (1897 České Budějovice – 1975 Brno)
Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kde po jejím dokončení působil jako asistent a vedl večerní školu kreslení? V roce 1924 byl jmenován profesorem užité grafiky a dekorativní malby na Škole uměleckých řemesel v Brně, kam přesídlil. Kromě malířské tvorby má zásadní význam především jeho tvorba v oblasti užité grafiky a typografie. Jeho monumentální výtvarné realizace ve veřejném prostoru souvisejí s dekorativní a užitou tvorbou. Emanuel Hrbek vytvořil dnešní sgrafita na fasádě tzv. Domu pánů z Lipé v Brně, která nahradila starší sgrafita od Emila Pirchana. Spolupracoval s architektem Bohuslavem Fuchsem na jeho brněnských architektonických projektech. Pro interiér pavilonu Brno na Výstavišti navrhl plastickou nástěnnou kompozici, pro hotel Avion neonové logo nad vstupem do budovy. Na výstavě EXPO 1937 v Paříži (Exposition Internationale des Arts et Techniques dans la Vie Moderne) získal Zlatou medaili za užitou grafiku.