csČeština
Navigation

Andreas Schweigl
Sv. Jan Křtitel
60. léta 18. století, lipové dřevo, zlaceno

Kostel sv. Jakuba byl od 13. století vedle kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla jedním ze dvou farních kostelů města Brna. I když se fary od 18. století zřizovaly i u dalších kostelů na území obehnaném městskými hradbami, zůstalo jeho postavení v rámci Brna i nadále výjimečné. Stálo v něm sedmnáct oltářů, z nichž některé sloužily náboženským bratrstvům působícím při chrámu. V padesátých a především šedesátých letech 18. století proběhla rozsáhlá adaptace jeho interiéru. Staré oltáře byly postupně nahrazeny novými v pozdně barokním slohu. Kromě obrazů byly zdobeny i sochami, z nichž velkou část vytvořil Andreas Schweigl. V sedmdesátých letech 19. století byla podle projektu architekta Heinricha Ferstela provedena regotizace chrámu. Při té příležitosti došlo k zredukování počtu oltářů na osm, z nichž ten hlavní byl odstraněn a nahrazen novým v novogotickém slohu. Soubor některých Schweiglových soch ze zbořených oltářů se dostal do sbírek Muzea města Brna a vzhledem k tomu, že vznikal přibližně ve stejné době, působí jako ucelený cyklus.

Sv. Jan Křtitel, syn sv. Zachariáše a sv. Alžběty, byl poslední biblický prorok, bratranec a předchůdce Ježíš Krista. Bible ho popisuje jako asketického kazatele, který se živil jen kobylkami a medem a chodil oblečený do roucha z velbloudí kůže přepásaného koženým pásem. Tímto výrazným oděvem se dá ve výtvarných dílech snadno identifikovat. Další atribut představuje dlouhý tenký kříž z rákosu, který drží v ruce. Ten dnes torzu sochy i s rukou chybí.

Andreas Schweigl (1735 Brno – 1812 Brno)

Byl synem brněnského sochaře Antona Schweigla (1695 – 1761). Andreas Schweigl byl patrně nejvýznamnějším moravským barokním sochařem druhé poloviny 18. století. Vytvořil sochy pro přibližně stovku kostelů na Moravě, ale i v Rakousku, Polsku a Čechách a další díla pro interiéry zámků i venkovní prostranství. V 18. století se ve střední Evropě začínaly rozvíjet akademie výtvarných umění, které umělcům kromě řemeslného školení přinesly i vyšší umělecké vzdělání. Andreas Schweigl založil soukromou akademii. Brno se tak už v 18. století s vlastní výtvarnou akademií mohlo zařadit mezi města jako Vídeň, Mnichov, Praha. Existence brněnské akademie ale stála pouze na Schweiglově výjimečné osobnosti, a tak po jeho úmrtí zanikla a Brno si na svou vysokou výtvarnou školu muselo počkat až do založení Fakulty výtvarných umění v roce 1993. Schweigl se stal také autorem prvního odborného soupisu uměleckých památek na Moravě.

Robert Janás

Top