csČeština
Navigation

Andreas Schweigl
Sv. Alžběta
60. léta 18. století, lipové dřevo, zlaceno

Sv. Alžběta byla sestřenicí Panny Marie a matka sv. Jana Křtitele. V Bibli o ní mluví Evangelium sv. Lukáše. Kromě okolností spojených s narozením sv. Jana Křtitele líčí její setkání s těhotnou Pannou Marií, při němž zazní chvalozpěv Magnificat, který je součástí katolické liturgie. Sv. Alžběta se objevuje také ve vánočních koledách vzhledem k její spojitosti s Narozením Ježíše Krista.

Sv. Alžběta nemá žádný specifický atribut. Ve výtvarných dílech se ztvárňuje jako starší žena v dlouhých šatech a hlavou zahalenou plachetkou. Příliš obecné atributy znesnadňují její identifikaci. Dá se rozpoznat z kontextu vyobrazení s Pannou Marií nebo sv. Janem Křtitelem.

Andreas Schweigl (1735 Brno – 1812 Brno)

Byl synem brněnského sochaře Antona Schweigla (1695 – 1761). Andreas Schweigl byl patrně nejvýznamnějším moravským barokním sochařem druhé poloviny 18. století. Vytvořil sochy pro přibližně stovku kostelů na Moravě, ale i v Rakousku, Polsku a Čechách a další díla pro interiéry zámků i venkovní prostranství. V 18. století se ve střední Evropě začínaly rozvíjet akademie výtvarných umění, které umělcům kromě řemeslného školení přinesly i vyšší umělecké vzdělání. Andreas Schweigl založil soukromou akademii. Brno se tak už v 18. století s vlastní výtvarnou akademií mohlo zařadit mezi města jako Vídeň, Mnichov, Praha. Existence brněnské akademie ale stála pouze na Schweiglově výjimečné osobnosti, a tak po jeho úmrtí zanikla a Brno si na svou vysokou výtvarnou školu muselo počkat až do založení Fakulty výtvarných umění v roce 1993. Schweigl se stal také autorem prvního odborného soupisu uměleckých památek na Moravě.

Robert Janás

Top