csČeština
Navigation

Josef Švanda
Portrét muže v modrém kabátě
1824, olej na plátně

Spekuluje se o možnosti, že se jedná o portrét brněnského měšťana a obchodníka Valentina Gerstbauera (1792 – 1836). Jeho stejnojmenný syn (1836 – 1898) se stal obchodníkem se suknem a především zakladatelem sirotčí nadace, která dala postavit dům U čtyř mamlasů na dnešním náměstí Svobody v Brně. Sestra Valentina Gerstbauera staršího byla matkou Valentina Falkensteinera (1800 – 1884), brněnského radního a zakladatele další významné brněnské nadace. Falkensteinerova nadace dala postavit městský sirotčinec, v jehož budově na Gorkého ulici dnes sídlí Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Zda Portrét muže v modrém kabátě skutečně zobrazuje dvaatřicetiletého Valentina Gerstbauera zůstává pouze v rovině hypotézy.
Podobizna výstižně charakterizuje portrét epochy biedermeieru, tedy měšťanského umění doby od Vídeňského kongresu po porážce Napoleona v roce 1815 do revolučního roku 1848. Z klasicismu vychází vyvážená kompozice, vznešená důstojnost, která je nadřazena pokusům o psychologický ponor do duše portrétovaného. To je spojeno s realismem analyticky popisného zpodobení portrétované osoby. Vše pak spojuje až domácká intimita měšťanského prostředí.

Josef Švanda (1796 Brno – 1829 Brno)

Studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde ho učil Johann Baptist Lampi ml. Lampiho klasicistní styl přenesl v méně náročné formě do měšťanského prostředí. Spojil ho s analytickou popisností tváří portrétovaných a stal se tak typickým představitelem biedermeieru. Ve dvacátých letech 19. století byl nejvýznamnějším brněnským portrétistou. Maloval i podobizny příslušníků moravských hraběcích rodů (Dubští, Mitrovští, Žerotínové) a duchovenstva. Ve velké míře portrétoval brněnské měšťany a vrchnostenské úředníky. Stal se konstitující osobností brněnského měšťanské portrétu. V této roli na něj navázali Johann Nepomuk Gebhardt a Antonín Jan Ferenz.

Robert Janás

Top