Jiří a Jeroným Hammerle – Epitaf Mikuláše Wunderla z Deblína (+1570), kostel sv. Jakuba v Brně; Milosrdný Samaritán, 1576, obraz: olej na plátně, predela: olej na dřevě

Mikuláš Wunderle byl zámožný obchodník, který obchodoval s Vídní, ale i německými zeměmi a Itálií. V Brně vlastnil čtyři domy a řada nemovitostí a vinic mu patřila i na jihovýchodní Moravě. Patřil ke vzdělaným brněnským měšťanům, protože studoval i na vídeňské univerzitě. Od roku 1551 zasedal v brněnské městské radě a v letech 1567 – 1569 působil jako rychtář. V roce 1570 získal predikát z Deblína. Na predele epitafního obrazu je zachycen i se svou zemřelou manželkou Annou, rozenou Roučkovou z Tišnova. On vedle jejího erbu, ona vedle jeho znaku.

Podobenství o Milosrdném Samaritánu přináší v Bibli Evangelium sv. Lukáše. Kromě Samaritána a přepadeného jsou ve středním plánu obrazu zachyceni i ostatní aktéři podobenství. Kněz a levita, kteří se zraněnému na cestě z Jeruzaléma do Jericha vyhnuli, i loupežníci, kteří ho přepadli. Na epitafu užitý námět Milosrdného Samaritána s kritikou jednání reprezentantů církve odkazuje k Wunderleho protestantskému vyznání. Patrně souvisí i s Wunderleho funkci správce městského špitálu. Samaritán symbolizoval Ježíše Krista, který zachraňuje člověka, ošetřuje a tiší jeho bolesti. Oním člověkem je v tomto případě Mikuláš Wunderle.

Na obraze je vidět prolínání vlivů dvou hlavních center evropské malby 16. století, Itálie a Nizozemska. Muskulaturní postavy a jejich kompozice prozrazují italskou inspiraci, především benátského Jacopa Bassana, které na Moravu pronikly patrně prostřednictvím grafických reprodukcí. Barevná perspektiva, která využívá optického působení barev na vytvoření iluze hloubky prostoru, kdy v krajině přednímu plánu dominuje hnědá, prostřednímu zelená a zadnímu modrá, je nizozemská.

Jiří a Jeroným Hammerle (před 1544 Olomouc – po 1576 Brno resp. ? – Brno 1586)

Jiří Hammerle přišel do Brna v roce 1544 z Olomouce. Jeho syn Jeroným Hammerle pokračoval v rodinné malířské profesi. Jeroným Hammerle získal v roce 1584 měšťanské právo. V Brně se dvakrát oženil. Poprvé v roce 1582 s dcerou písaře Jindřicha Ratzla Salomenou, podruhé v roce 1585, rok před svou smrtí, s Justinou, jejíž rodné příjmení neznáme.

Zavřít
Loading...