Filip Fernand Antverpský –Epitaf Michaela Reicha (+1592), kostel s. Jakuba v Brně; Korunování trním, 1593, obraz: olej na plátně, predela: olej na dřevě
Michael Reich byl obchodníkem, který obchodoval i se zahraničím. Studoval patrně na vídeňské univerzitě. Od roku 1563 působil jako člen brněnské městské rady. V letech 1580 – 1582 a 1588 – 1591 zastával funkci městského rychtáře. V Brně mu patřily tři domy a další tři na předměstích. Na Brněnsku měl i vinice. Byl luteránem, ale jeho syn Demetrius už konvertoval ke katolicismu. Demetrius Reich se také stal členem městské rady a v roce 1618 byl povýšen do šlechtického stavu s přídomkem z Reichenau. Na obraze je Michael Reich zachycen s celou rodinou a velký počet křížků nad hlavami jejích členů naznačuje, že do doby zhotovení epitafu zasahovala smrt jeho blízké velmi intenzivně. A to ještě malíř nezakreslil křížky zcela důsledně, protože ne u všech ze tří zemřelých Reichových manželek, Anny, Markéty a Marie došlo k jejich označení. V době smrti Michaela Reicha, byl jeho syn Demetrius ještě nezletilý, a tak zhotovení epitafu objednal jiný člen rodin, snad zeť nebo synovec. Na epitafním obraze chybí ještě žijící čtvrtá Reichova manželka Markéta, která se po ovdovění znovu provdala. Její absence může naznačovat existenci vnitřních problémů v rodině.
Číst víceČíst méně
Kristus korunovaný trním patřil mezi velmi rozšířené náměty epitafních obrazů, především v Nizozemsku a jižním Německu. Obraz je rozdělen na nebeskou a pozemskou sféru. Pozemskou část spojují s nebeskou schody, které vedou ke Kristovu trůnu. Dávají naději Reichovi a jeho blízkým, že i oni se dostanou do nebe. Tuto naději umocňuje i Spasitelův pohled obrácený vzhůru. Slunce a měsíc v oblacích připomínají myšlenku sv. Augustina, že tak jak měsíc svítí jen díky záři slunce, tak i Starý zákon je pochopitelný jen v záři Nového zákona.
Obraz je zřetelně ovlivněn nizozemskou malbou. Jako přímý inspirační vzor mohly působit epitafní obrazy Bartholomea Sprangera, které namaloval v Praze, když působil na dvoře císaře Rudolfa II. Přesun císařského dvora z Vídně do Prahy v roce 1583 vedl k navázání vazeb mezi Brnem a Prahou. Možný zadavatel epitafního obrazu Reichův zeť Mikuláš Černovský ze Švarcavy k císařskému dvoru do Prahy opakovaně zajížděl a mohl zde přijít do styku z malíři z okruhu Bartholomea Sprangera, kam patrně patřil Filip Ferdinand Antverpský, jehož osobu se doposud nepodařilo spolehlivě identifikovat.
Filip Fernand Antverpský (? – ?)
Epitaf Michaela Reicha je jediný z kolekce brněnských epitafů, který je signován autorem. Osobnost malíře, který se podepsal Phil. Fernandus Antwerpensis, je poněkud záhadou. Bývá ztotožňován s brněnským malířem Filipem Besingerem (? – 1612), ale jiné teorie ho pokládají za pražského malíře z okruhu rudolfinského dvora.