Bohumír Matal (1922 Brno – 1988 Doubravník-Prudká)
Přístav
1945, olej na lepence
Rok 1945 znamenal v Matalově životě přelomové datum. Skončila nacistická okupace a přišla svoboda. Matal se vrátil z pracovního tábora a aktivně se znovu podílel na brněnském uměleckém životě. Zároveň změnil svůj malířský styl. Opustil surrealismus a přimkl se k tvorbě Skupiny 42. Do pražsko-brněnské skupiny sdružující literáty a výtvarníky se dostal prostřednictvím brněnských básníků Ivana Blatného a posléze Josefa Kainara. V duchu Skupiny 42 se zaměřoval na témata soudobého města, v nichž se prolínaly realita, imaginace a určitý stupeň abstrakce.
Typický rys Matalových obrazů tohoto období představovalo postkubistické vidění fragmentů domů a objektů jako geometrických tvarů a konstruktivistické budování kompozice na jejich základě. V tom se nejvíce blížil Františku Grossovi. Obraz Přístav ale nabízí jinou malířskou polohu, v níž nachází styčné body s jiným členem Skupiny 42, Kamilem Lhotákem. Konstruktivistickou výstavbu kompozice zcela potlačuje a pracuje s plynulou výstavbou objemů. Realismus a imaginaci ovládá poetické vidění světa, hledání poezie ve věcech a dějích všedního dne. Kompozici dominuje zámořská loď. Loď hrála zásadní roli v tvorbě představitelů poetismu ve dvacátých letech. Sloužila jako hlavní prostředek masové mezikontinentální dopravy. Stala se symbolem cest do zámořských zemí, které si umělci obesnívali ve své fantazii. Motiv lodi pronikl i do tvorby avantgardních architektů stejné generace. V době vzniku Matalova obrazu už byla zažitým symbolem dalekých cest, jak fyzických, tak duševních.
Bohumír Matal (1922 Brno – 1988 Doubravník-Prudká)
Vystudoval Školu uměleckých řemesel v Brně u profesorů Emanuela Hrbka a Františka Süssera. Za druhé světové války byl totálně nasazen v pracovním táboře. Po osvobození se stal členem Skupiny 42 a organizací Umělecká beseda v Praze a SVU Aleš a Blok výtvarných umělců země Moravskoslezské v Brně. Po nástupu komunistického režimu vstoupil do Svazu československých výtvarných umělců. V době politického tání spoluzaložil v Brně Skupinu 57 a vstoupil do Skupiny Q. Vytvořil více než sedm desítek monumentálních realizací pro architekturu, z nichž více čtyři desítky byly v Brně, mimo jiné nástěnnou mozaiky pro hotel International, obchodní dům Centrum v Brně nebo dřevěné reliéfy pro letiště v Praze-Ruzyni. Vývoj Matalovy tvorby podchycuje proměny hlavní stylové proměny malby té doby. Ve čtyřicátých letech se je díla nesla v duchu surrealismu a městské poetiky, v padesátých letech se v nich odráží jistý příklon ke klasičtější figuraci, v šedesátých letech se posula k abstrakci, nejdříve informelní, později geometrické.