Gustav Böhm
Pohled na katedrálu Notre Dame v Paříži
1929, olej na dřevě
Pohled na katedrálu Notre Dame v Paříži představuje jeden z mnoha pařížských motivů, které Böhm často prezentoval v malířské i grafické formě na výstavách i ve střední Evropě, především v Brně a Vídni. Přesvědčivě zachycoval atmosféru každodenního života v ulicích v barvách a světle odpozorovaných ve skutečnosti. Böhmovy kompozice působí živě a návštěvníkovi na výstavách poskytly bezprostřední vizuální zážitek z daného místa. Nedalo se od nich ale očekávat, že se budou vyjadřovat k aktuálním společenským otázkám nebo problematice hledání uměleckého výrazu odpovídajícího moderní době.
Autorův výtvarný styl se ve dvacátých a třicátých letech odvíjel nadále v intencích tvorby, které se věnoval před první světovou válkou. Moderní umělecké směry ho míjely, i když s nimi přicházel do kontaktu. Jeho díla neovlivnil kubismus, natož abstraktní umění. Bylo to pochopitelné, protože Böhmovu malířskému vidění byly vlastní realistické polohy, věrné zobrazení okolního světa. Cizí mu ale byly i nové realismy, které hledaly cesty k zachycení skutečnosti odpovídající moderní době. Formálně stále vycházel z tradic impresionismu a plenéristických tendencí konce 19. století. Dále je propracovával v rámci daného myšlenkového a výtvarného diskurzu. Cizeloval svůj jemný malířský přednes, kolorit budoval na citlivých škálách prosvětlených barevných odstínů, svěžestí malířského rukopisu přesvědčoval o své umělecké virtuozitě.
Gustav Böhm (1885 Otín – 1974 Agen)
Po studiích na Grafickém učebním a výzkumném ústavu ve Vídni získal Gustav Böhm Rotschildovo stipendium, které mu v roce 1905 umožnilo cestu do Paříže. Tam navštěvoval Academie Julian, kde studovali zakladatelé francouzského moderního umění jako Henri Mattisse, Hans Arp nebo Marcel Duchamp. Na rozdíl od nich ale neinklinoval k moderním směrům, ale osvojil si konzervativnější francouzský malířský styl. Po návratu do Brna se stal zakládajícím členem uměleckého sdružení Vereinigung deutschmährischer bildender Künstler. Böhm pravidelně pobýval a vystavoval ve Francii. Celou první světovou válku tam byl také jako rakouský občan internován. Patřil mezi nejuznávanější brněnské německé malíře první republiky. Mährischer Kunstverein mu uspořádal pět samostatných výstav. Böhm se stal také členem Kunstvereinu a působil v jeho umělecké radě. Od roku 1937 z důvodu nebezpečí nacismu zůstal natrvalo ve Francii. Usadil se v Agenu v jihozápadní Francii, kde je po něm pojmenována ulice u muzea výtvarných umění.