František Kaláb (1908 Brno-Husovice – 1950 Brno)
Nedělní ulice
1946, olej na plátně
Po skončení druhé světové války prosvětlil František Kaláb svou paletu. Temný kolorit maleb z doby nacistické okupace nahradily zářivé barvy. Obraz Nedělní ulice zcela ovládá červená, zelená, modrá a především žlutá, kterou anglický romantický malíř William Turner pokládal za zhmotnění světla. Černou a šedou omezil Kaláb na minimum a to jen na místa, kde by jiná barva působila nepřirozeně, tedy na pantografu a střeše tramvaje. Představa svátečního dne a vlající československé vlajky vyzařují radost ze života v osvobozené vlasti, která se teprve nedávno zbavila dlouholeté okupace. Pesimismus autorových válečných obrazů nahradil zdánlivě nezdolný optimismus.
Kompozice stojí na propracované geometrické konstrukci, kterou Kaláb přiznává výraznými obrysovými liniemi procházejícími i napříč objekty a vytvářejícími složitou strukturu elektrického vedení. Hranaté krystalické objemy tramvaje a domů ukazují na dozvuky kubismu, které umělce ovlivňovaly ještě na konci čtyřicátých let. Tematika moderní městské civilizace a postkubistické výtvarné řešení sbližovaly Kalába s tvorbou Skupiny 42, která v té době působila v Praze a menší míře i Brně. Nedělní ulice patří mezí obrazy, kde lze v rámci Kalábova díla sledovat nejvíce styčných bodů s tehdejšími malbami nejvýznamnějšího zástupce Skupiny 42 mezi brněnskými malíři Bohumírem Matalem.
František Kaláb (1908 Brno-Husovice – 1950 Brno)
V letech 1925-1929 studoval v Praze na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a Akademii výtvarných umění. Po pobytech v Jugoslávii a Francii se v roce 1932 vrátil do Brna. Byl členem Skupiny výtvarných umělců a SVU Aleš v Brně a SVU Mánes v Praze. Působil jako pedagog na Škole uměleckých řemesel. Za druhé světové války byl pro své levicové aktivity vězněn v Německu. Po válce byl předsedou Blok výtvarných umělců Země moravskoslezské a členem výboru Svazu československých výtvarných umělců. Jeho umělecká tvorba se neomezovala jen na závěsné obrazy. Pro firmu AKA, společnost pro výrobu bytových doplňků a uměleckých předmětů navrhoval koberce, potahové látky a dekorativní tkaniny. Ze spolupráce s architektem Bohuslava Fuchsem, spoluzakladatelem firmy AKA vyplynuly i Kalábovy zakázky v oblasti monumentální nástěnné malby. Vytvořil dnes nedochovanou malířskou výzdobu sklepu kavárny Muzeum v Brně a nástěnné malby budovy termálního koupaliště Zelená žaba v Trenčianských Tepliciach. Věnoval se scénografické tvorbě pro Zemské divadlo v Brně. Po válce se zaměřil také na knižní ilustraci.