František Kaláb (1908 Brno-Husovice – 1950 Brno)
Město
1946, olej na plátně
Jednu z linií, na kterou se František Kaláb v poslední etapě své tvorby od konce druhé světové války zaměřil, představovala tematika lidí fyzicky nebo psychicky postižených válkou. Druhou oblastí, které se ve stejné době věnoval, tvořily malby z městského prostředí. Přiblížil se tím umění soudobé Skupiny 42, s jejímiž členy se v některých případech znal. Spojovalo je zaměření na městskou krajinu s atributy každodenního všedního života v prostředí moderní civilizace a po výtvarné stránce realistická malba propojená s geometrizovanou stylizací. I když Kaláb nebyl přímo členem Skupiny 42, vedle Bohumíra Matala mezi brněnskými umělci jeho obrazy nejzřetelněji odpovídaly její poetice.
Na rozdíl od zobecňujících výjevů z dělnické periférie, které byly oblíbené v tvorbě Skupiny 42, se Kaláb pohybuje po obvodu městského centra. Stává se mu prostředím pro zachycení kontrastů urbánní civilizace. Výjev na obraze Město zasadil do blízkosti rušného centra. V ulicích ale chybí lidé. I v dohledu středu města se nachází opuštěné prostranství. V uplynulém létě ho plnily zástupy lidí, kteří sem proudily na pouťové atrakce. Kolotočáři ale před zimou odtáhli a v předjaří působí místo pustě. Malíř zdůraznil kontrast rušného města i barevným řešením. Střechy a báně kostelů a věží v centru září zelenou, červenou a žlutou, které připomínají sladkou cukrářskou polevu, podobně jako opuštěná konstrukce kolotoče v popředí. Kontrastují se smutnou hnědí opadaných stromů a okry země na opuštěném prostranství. Obraz tak navozuje pocit smutku a melancholie. Geometricky zdůrazněné kresebné linie a holé větve strohou konstruktivností daný dojem umocňují.
František Kaláb (1908 Brno-Husovice – 1950 Brno)
V letech 1925-1929 studoval v Praze na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a Akademii výtvarných umění. Po pobytech v Jugoslávii a Francii se v roce 1932 vrátil do Brna. Byl členem Skupiny výtvarných umělců a SVU Aleš v Brně a SVU Mánes v Praze. Působil jako pedagog na Škole uměleckých řemesel. Za druhé světové války byl pro své levicové aktivity vězněn v Německu. Po válce byl předsedou Blok výtvarných umělců Země moravskoslezské a členem výboru Svazu československých výtvarných umělců. Jeho umělecká tvorba se neomezovala jen na závěsné obrazy. Pro firmu AKA, společnost pro výrobu bytových doplňků a uměleckých předmětů navrhoval koberce, potahové látky a dekorativní tkaniny. Ze spolupráce s architektem Bohuslava Fuchsem, spoluzakladatelem firmy AKA vyplynuly i Kalábovy zakázky v oblasti monumentální nástěnné malby. Vytvořil dnes nedochovanou malířskou výzdobu sklepu kavárny Muzeum v Brně a nástěnné malby budovy termálního koupaliště Zelená žaba v Trenčianských Tepliciach. Věnoval se scénografické tvorbě pro Zemské divadlo v Brně. Po válce se zaměřil také na knižní ilustraci.