František Kaláb (1908 Brno-Husovice – 1950 Brno)
Lidská hlava
1946, olej na lepence
V roce 1941 byl Kaláb za svou ilegální činnost zatčen a odsouzen. Více než dva roky pobýval v nacistických věznicích. Nejdříve v Německé říši, odkud byl přeložen internačního tábora v Brně Pod kaštany v prostoru dnešních Sadů národního odboje a klubu Šelepka. Dostal se tak do blízkosti svého domova a místo transportu do koncentračního tábora byl propuštěn. Věznění ale poškodilo jeho psychické i fyzické zdraví a patrně přispělo k jeho předčasnému úmrtí na infarkt. Jednou z linií Kalábovy poválečné tvorby se staly obrazy zachycující fyzicky nebo psychicky zmrzačené oběti druhé světové války.
Obraz Lidská hlava odráží autorova traumata z doby jeho věznění. Výraz obrazu se soustředí na fyziognomii hlavy vězně. Expresivní ostré kresebné linie vystihují zbídačenost trestance vyhublého na kost. Tato iluze se prohlubuje přechodem linií na vězeňskou halenu, kde působí, jako by postavě vystupovala žebra. Portrét má psychologickou hloubku, která naznačuje, že duševní utrpení vězně je větší než tělesné. Tomu přispívá i barevné řešení malby. Kaláb pracuje s komplementárním trojzvukem základních barev modré, červené a žluté. Stejně velkou část obrazové plochy ale zabírají šedé odstíny. Kromě zdi šeď dominuje i tváři muže. Popelavá barevnost naznačuje psychické dno, na němž se v barevném okolí nachází. Nepřirozené jedovaté zelené reflexy odrážející se na šedém obličeji bezvýchodnost prohlubují. Noc za oknem a mříže v okně podtrhují tíživou náladu. Měsíc, který by měl do tmy přinášet světlo, vytváří stíny, které rozšiřují struktury mříží do klece, z níž nelze uniknout.
František Kaláb (1908 Brno-Husovice – 1950 Brno)
V letech 1925-1929 studoval v Praze na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a Akademii výtvarných umění. Po pobytech v Jugoslávii a Francii se v roce 1932 vrátil do Brna. Byl členem Skupiny výtvarných umělců a SVU Aleš v Brně a SVU Mánes v Praze. Působil jako pedagog na Škole uměleckých řemesel. Za druhé světové války byl pro své levicové aktivity vězněn v Německu. Po válce byl předsedou Blok výtvarných umělců Země moravskoslezské a členem výboru Svazu československých výtvarných umělců. Jeho umělecká tvorba se neomezovala jen na závěsné obrazy. Pro firmu AKA, společnost pro výrobu bytových doplňků a uměleckých předmětů navrhoval koberce, potahové látky a dekorativní tkaniny. Ze spolupráce s architektem Bohuslava Fuchsem, spoluzakladatelem firmy AKA vyplynuly i Kalábovy zakázky v oblasti monumentální nástěnné malby. Vytvořil dnes nedochovanou malířskou výzdobu sklepu kavárny Muzeum v Brně a nástěnné malby budovy termálního koupaliště Zelená žaba v Trenčianských Tepliciach. Věnoval se scénografické tvorbě pro Zemské divadlo v Brně. Po válce se zaměřil také na knižní ilustraci.