František Foltýn (1891 Královské Stachy – 1976 Brno)
Harlekýn
1925, olej na plátně
Na podzim 1923 přijel Foltýn do Paříže, aby se tam následujícího roku na celou dekádu usadil. Jeho dílo prošlo výraznou proměnou. Ze začátku se v něm projevovaly rysy, které v umělci musely zrát už v době jeho košického pobytu. Soustředil se na figurální tvorbu, která byla ovlivněna primitivismem. Pod tímto pojmem se skrývala snaha o obrat k výtvarné tvorbě, která by vycházela z přirozené potřeby tvořit umělecká díla oproštěná od odborného školení, absolvované výuky a civilizačních výdobytků. Zahrnoval umění domorodých národů v Africe, Oceánii, Asii, dětskou tvorbu i práce naivních umělců. Nejuznávanějším naivním malířem v modernistické Paříži byl Henri Rousseau. Nový Foltýnův malířský styl nebyl sice Rousseauem přímo ovlivněn, ale vykazuje s ním řadu styčných prvků jako ostrou kresbu, plošné pojetí tvarů, absenci hloubkové perspektivy obrazu, ignorování zásad klasické kompozice a neumělé skládaní objektů na plátno, nekomplikované barevné řešení bez propracování škály odstínů.
Obraz Harlekýn důvtipně využívá plošné kulisovité pojetí obrazové plochy. Průhled do pařížského panoramatu za harlekýnem není pohled na skutečné město, ale divadelní kulisa. Plošné pojetí objektů a jejich kulisovité řazení tak získává významové opodstatnění. Malíř zde evokuje atmosféru pařížských kabaretů, v nichž nechává vystupovat postavu z klasické francouzské commedie dell´arte přenesené do moderního věku, v němž dominuje Eiffelova věž a balón letící na obloze. Eiffelova věž představuje typický prvek, který se objevuje na umělcových obrazech vzniklých krátce po jeho příchodu do Paříže. Představuje pro něj ztělesnění Paříže a moderního věku. Autor Harlekýna využil ke spojení primitivismu se sofistikovanějšími moderními styly v čele s kubismem, které pracovaly s geometrickými strukturami. Budovy namalované na kulise i vlnité lemy opony pracují ve své podstatě se základními geometrickými tvary. Modrá hladina Seiny a červený ubrus na stole představují dozvuky Foltýnova typického barevného řešení z jeho košického období.
František Foltýn (1891 Královské Stachy – 1976 Brno)
František Foltýn studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kterou nedokončil, protože byl odveden do první světové války. Po válce působil na Slovensku v Bratislavě a poté v Košicích. V letech 1923-1934 žil v Paříži. Studoval tam na Académie Julian a Académie de la Grande Chaumière, soukromých akademiích, z nichž vyšli klíčoví představitelé moderního umění. V Paříži se Foltýn začal věnovat abstraktní malbě. V roce 1930 vstoupil do skupiny Cercle et Carré a v roce 1931 se stal zakládajícím členem skupiny Abstraction-Création. Obě skupiny sehrály klíčovou úlohu ve světových dějinách abstraktního umění. Foltýn tak tvořil v okruhu nejvýznamnějších představitelů tohoto výtvarného směru. V roce 1934 se vrátil do Československa a v roce 1937 se usadil v Brně, s nímž ho už před odchodem do Paříže spojovalo členství ve Skupině výtvarných umělců. Foltýnova tvorba je stylově velmi pestrá. Pokrývá jak polohu realistickou v širším slova smyslu, tak abstraktní. Zdánlivě protikladně zaměřené stylové fáze se u něj v průběhu let opakovaně střídaly.