Robert Hliněnský (1908 Brno – 1979 Brno)
Brněnský motiv
1943, olej na lepence
Během druhé světové války se Hliněnský soustředil na malbu záběrů z brněnských ulic. Podle dochovaných obrazů se dá konstatovat, že brněnské čtvrti důkladně prochodil. Hledal neotřelé záběry a podařilo se mu najít taková místa, která se dnes dají jen obtížně identifikovat. Rozsáhlé demolice probíhající v Brně od 20. století do současnosti vymazala mnohé z nich z povrchu zemského. Vzhledem k tomu, že šlo o pro současníky o všední a neatraktivní místa v dělnických čtvrtí, nedošlo mnohdy ani k jejich fotografickému zdokumentování. Obraz Brněnský motiv vzhledem k poloze Špilberku v pozadí zachycuje patrně záběr ze Starého Brna. Městská zástavba zde končí, takže se dá předpokládat, že jde o místo někde na hranicích Starého Brna a Pisárek. Také charakter budov by mohl odkazovat do prostoru mezi centrem Starého Brna na Mendlově náměstí a Výstavištěm v Pisárkách, který byl v šedesátých letech kromě rokokového Letohrádku Mitrovských kompletně zbořen a nahrazen panelovými domy.
Obraz prozrazuje pečlivě vybraný záběr, kdy malíř hledal kompozičně vyvážený a působivý úhel pohledu. V pravé části nechal vyniknout skladebnou strukturu bloku činžovních domů, v levé kopec s hradem Špilberk. Hrana zdi zadního křídla činžovního domu vytváří vertikální osu na zlatém řezu, kterou umocňují sloupy telefonního vedení. Rozptýlené světlo, tlumená barevnost, absence lidských postav představují typické rysy autorových obrazů tohoto období.
Robert Hliněnský (1908 Brno – 1979 Brno)
Robert Hliněnský vystudoval v Brně Školu uměleckých řemesel a soukromou Brünner Kunstschule vedenou malířem Hansem Friedrichem Wachou. Byl členem SVU Aleš, po druhé světové válce Bloku výtvarných umělců a Svazu československých výtvarných umělců. V třicátých letech působil v malířských dílnách Moravského zemského divadla a v jeho tvorbě, která se tehdy zaměřovala na figurální náměty, se objevují motivy z divadelního prostředí. Ve čtyřicátých letech se soustředil především na obrazy městských zákoutí brněnské periferie, v nichž sugestivním způsobem zachytil genia loci moravské metropole. V padesátých letech žil v Nové Pace, kam se odstěhoval za svou druhou manželkou a jeho tvorba se zaměřila na krajinářské motivy z tamního regionu. V šedesátých letech, kdy žil opět v Brně, se zapojil do činnosti uměleckých skupin vznikajících v době politického uvolnění. Působil ve Skupině M a Skupině Parabola. V této souvislosti se přeorientoval na abstraktní malbu.