Robert Hliněnský (1908 Brno – 1979 Brno)
Barvířská ulice v Brně
1942, olej na plátně
Po dobu druhé světové války opustil malíř figuraci a soustředil se na brněnskou městskou krajinu. Ulice zachycuje v atmosféře podmračeného dne. Zatažená obloha blokuje přímý sluneční svit a nechává město zalévat rozptýleným světlem. Rozptýlené světlo maže kontrasty světla a stínu, tlumí čisté barvy a umožňuje rozvinout omezenou barevnou škálu do velkého množství jemně odstupňovaných odstínů. Je vyhledávané fotografy. Malíř Hliněnský prochází brněnskými ulicemi a dokumentuje je s estetikou fotografa. Většinou šlo o motivy z pásu dělnických předměstí obklopujících centrum města na východě a jihu, mezi Černými Poli a Pisárkami. Kalné rozptýlené světlo umocněné tlumeným koloritem vytváří atmosféru ponurého zamračeného dne v ulicích mezi pavlačovými domy. Typický rys představuje i skutečnost, že ulice jsou prázdné. Obraz Barvířská ulice v Brně se v tomto směru liší. Pohybují se v něm čtyři postavy v dělnických oděvech. Malíř je zachytil víceméně jako siluety, které možná poněkud nadbytečně ilustrují dělnický charakter čtvrti.
Barvířskou ulici patrně nezná ani většina Brňanů, přestože jako boční ulička vybíhá z rušného Cejlu. Dnes není přístupná běžné veřejnosti, protože ji z obou stran uzavírají brány a plní funkci obslužného dvora. Prošla také demolicemi a výstavbou nových průmyslových objektů. Ze zástavby na obraze se dochoval rozlehlý dům v pozadí, jehož průčelí nezachycené na obraze směřuje do Cejlu. Přestože se tedy za hradbou domů odehrává rušný pouliční život a pulzuje hlučná doprava, vytvořil malíř na obraze tichou atmosféru poklidného městského zákoutí.
Robert Hliněnský (1908 Brno – 1979 Brno)
Robert Hliněnský vystudoval v Brně Školu uměleckých řemesel a soukromou Brünner Kunstschule vedenou malířem Hansem Friedrichem Wachou. Byl členem SVU Aleš, po druhé světové válce Bloku výtvarných umělců a Svazu československých výtvarných umělců. V třicátých letech působil v malířských dílnách Moravského zemského divadla a v jeho tvorbě, která se tehdy zaměřovala na figurální náměty, se objevují motivy z divadelního prostředí. Ve čtyřicátých letech se soustředil především na obrazy městských zákoutí brněnské periferie, v nichž sugestivním způsobem zachytil genia loci moravské metropole. V padesátých letech žil v Nové Pace, kam se odstěhoval za svou druhou manželkou a jeho tvorba se zaměřila na krajinářské motivy z tamního regionu. V šedesátých letech, kdy žil opět v Brně, se zapojil do činnosti uměleckých skupin vznikajících v době politického uvolnění. Působil ve Skupině M a Skupině Parabola. V této souvislosti se přeorientoval na abstraktní malbu.