Zdobená stolní lampa – symbol luxusu měšťanské domácnosti 15. století
2. polovina 15. století

Výrobce: neznámý (Morava nebo Slezsko)

sklo výška 17,8 cm, průměr ústí 7 cm, max. průměr výdutě 12,5 cm
inv. č. 69/04-150/90
nalezeno při archeologickém výzkumu v roce 2005 společností Archaia Brno

 

Lampa má podobu nádoby s vyklenutou výdutí posazenou na duté zvonovité patce. Klenuté tělo lampy nese šest řad svinutých nálepů oddělených od ústí a dříku ovinutými vlákny. Na dříku jsou natavené tři řady širších lišt s vytahovanými laloky, na koncích zaštípnutými kleštěmi. Z lampy je v celku dochovaná jen spodní část a několik fragmentů z těla a okraje, které umožňují rekonstruovat její kompletní tvar. Povrch je dnes pokryt opakní korozní vrstvou béžové barvy, pod kterou místy prosvítá původní čiré bezbarvé sklo. Na základě chemické analýzy víme, že se jedná o sklo draselné a pochází tím pádem z některé z domácích dílen.

Na předmětu zaujme především bohatá výzdoba plastických laloků na dříku, které tvoří jakousi ozdobnou sukénku. Právě tento dekor lampu spojuje s moravskou sklářskou produkcí, konkrétně s typickými olomouckými číšemi. Naopak zvonovitá patka je projevem vlivu benátského sklářství, které v druhé polovině 15. století znovu získává v Evropě vedoucí postavení. Kromě prolínání domácích a cizích prvků můžeme na lampě sledovat i odraz postupné proměny uměleckého slohu. Výduť s nálepy a bohatě zdobená horní část nožky odpovídají gotickým vzorům, zatímco spodní část nožky se už řídila pokročilou technologií renesance. Lampa je tak příkladem příchodu nového stylu ve sklářství, zároveň jde o nejkrásnější ukázku dobové produkce některé sklárny na Moravě či ve Slezsku.

Příběh nálezu
Dnešní náměstí Svobody bylo jako nejvýznamnější brněnské náměstí ve středověku prestižní adresou, kde měli své domy a paláce nejpřednější z brněnských měšťanů a šlechticů. K atraktivně situovaným parcelám patřila i plocha ve východní frontě náměstí pod současným obchodním domem Omega. V kolektivní paměti Brňanů je toto místo spojené s chátrajícím Domem nábytku a pozdější prolukou, kterou zaplnil v roce 2006 pro mnohé kontroverzní, moderně pojatý obchodní dům. Starší historická zástavba je zde tedy nenávratně ztracena, ale díky archeologii můžeme nahlédnout hlouběji do historie místa, a především do domácností obyvatel, kteří zde od středověku žili.

V souvislosti se stavbou obchodního domu Omega prozkoumali archeologové v roce 2005 celkem 16 odpadních jímek od 13. až do 19. století, plných vyhozeného domovního odpadu obyvatel domu. Nejzajímavější a nejcennější nálezy vydala vydřevená jímka vybudovaná v zadní části parcely někdy na přelomu 40. a 50. let 15. století. Díky vysoké hladině spodní vody zde zůstaly zakonzervovány předměty ze dřeva či kůže, z nichž za zmínku stojí především soubor šesti ševcovských kopyt – první takový nález v Brně. Vedle těchto a dalších předmětů běžné denní potřeby ležely v mazlavé hlíně i zlomky luxusních skleněných nádob, a především části skleněné nádoby na nožce, které byly po očištění rekonstruovány do podoby bohatě zdobené stolní lampy.

Příběh skla
Výrobky ze skla patřily ve středověku k významným obchodním artiklům a jejich nálezy dokládají ekonomickou prosperitu a kulturní vyspělost uživatelů. Morava měla v historii sklářské výroby i obchodu zvláštní postavení. Její spojení s kulturně vyspělejším jihem bylo vždy díky dálkovým cestám mnohem těsnější než v případě Čech, kde se spíše rozvíjelo vlastní sklářství. Již od 13. století patřilo Brno k velkým, a na Moravě zpočátku jediným, odběratelům kvalitních skleněných výrobků dovážených z Itálie a částečně i z Německa. Tato situace převládala až do poloviny 15. století, kdy začal být sortiment více doplňován o domácí produkci. K poznání historie a podobě skleněných nádob výrazně přispěly archeologické výzkumy, díky nimž máme v Brně nečekaně bohatou a pestrou kolekci historického skla, která je částečně uložena ve sbírkách Muzea města Brna. 

Zpočátku se stolní sklo dostává na tabule jen těch nejvyšších společenských vrstev, nejstarší skleněné nádoby v Brně pochází z první poloviny 13. století a objevují se v areálu markraběcího dvora a u domů bohatých patricijů a obchodníků z Porýní. V průběhu 14. století proniká sklo i do prostředí středních vrstev a stává se poměrně běžným doplňkem domácností bohatých měšťanů a řemeslníků. Pro stoly příslušníků vyšších společenských vrstev jsou stále dováženy přepychové kousky, brněnské nálezy číšek vyrobených ve sklárnách na území Sýrie nebo Egypta odpovídají obdobným nálezům z Pražského hradu z doby vlády Přemysla Otakara II.

Patnácté století přineslo kvůli husitským válkám znatelný úbytek výskytu skla na celé Moravě, k oživení dochází až koncem tohoto období, kdy se obnovuje i vliv benátského sklářství. Ze skláren na ostrově Murano se do evropských zemí šířily nejen luxusní nádoby v novém renesančním stylu, ale přicházely také impulsy a inspirace pro sklářskou výrobu. Na Moravě dochází k výraznému oživení v používání skla po začlenění země pod vládu Matyáše Korvína, který si velmi oblíbil právě výrobky benátských skláren a na jejich dovoz na královský dvůr nešetřil penězi.

Přestože se od druhé poloviny 15. století stává sklo poměrně masovým zbožím a skleněné číše a poháry plní stoly čím dál většího počtu měšťanských domácností, stolní lampa nalezená na náměstí Svobody 9 mezi tuctovou sklářskou produkci rozhodně nepatří. Ačkoliv se skleněné lampy obecně tu a tam v nálezových kontextech vyskytují, jedná se o zcela jiné, jednoduché a především závěsné typy, vázané převážně na sakrální prostředí. Žádný podobný exemplář, navíc takto bohatě zdobený, z našeho území dosud není znám. Jediná podobná lampa, opatřená i víkem, byla nalezena ve vídeňském Hofburgu.

Příběh domu
Je tedy otázka, kdo si mohl sklo této kvality dovolit. S pomocí archivních pramenů zkusíme nahlédnout do historie místa a zapátrat po jménech majitelů domu. Náměstí Svobody je dnes považováno za srdce města Brna a nejinak tomu bylo i ve středověku. Nacházely se zde domy nejvýznamnějších měšťanů a soustřeďoval se zde hospodářský a společenský život města. Náměstí se formovalo v době vzniku města v první polovině 13. století a během své historie prošlo širokou paletou označení. Vzhledem ke své tržní funkci bylo ve středověku označováno jako Dolní trh (forum Inferius, Unterring), jeho úzká jižní část se od 14. století nazývala Lugek.

Podobu původní gotické zástavby naší parcely neznáme a pozůstatky jakékoliv zděné architektury neodhalil ani archeologický výzkum. Nejstarší zřetelné vyobrazení východní fronty náměstí poskytuje veduta Folperta van Allena z roku 1690, kde si můžeme prohlédnout dům v jeho renesanční podobě. V 18. století se objekt stává majetkem šlechty a je přeměněn na reprezentativní šlechtický palác, v jehož vlastnictví se vystřídaly rody Mitrovských a Žerotínů. Žerotínové vlastnili dům ještě v roce 1867, poté se pravděpodobně dostává do nešlechtických rukou a za první republiky (před rokem 1931) je jeho vývoj dovršen demolicí a výstavbou obchodního domu JEPA.

Patrně nejstarším doloženým vlastníkem domu na nám. Svobody 9 je magister Allexander, pravděpodobně lékař italského původu, jehož náhrobek byl náhodně objeven v roce 2002 při průzkumu Nové radnice. Ten vlastnil dům v první polovině 14. století. Od jeho dědiců pak nemovitost kupuje jistý Bohuš z Tišnova. Významnost tohoto prostoru naznačuje také složení obyvatel dalších domů, na nároží náměstí Svobody a Kobližné ulice stál dům Mikuláše Heringera, vedle něj pak dům rychtářův (Jacobus de Ror iudex).

Historické prameny nám odhalují i majitele domu ve druhé polovině 15. století, tedy v době, kdy jeden z reprezentačních pokojů v domě osvětlovala luxusní skleněná lampa. Jejím vlastníkem mohl být některý z majitelů brněnské cihelny Nikolaus Fruauff nebo Eberhardus Hofman, uvádění po sobě jako majitelé domů v letech 1477 až 1479. Eberhardus Hofman jej pak vlastnil ještě v letech 1487–1504. Nikolause Fruauffa dokážeme ztotožnit i s konkrétním cihlářským provozem, z archivních pramenů víme, že vlastnil cihelnu „Na leči“. Ta je lokalizovaná před někdejší Veselou bránu, do míst dnešního krajského úřadu na Žerotínově náměstí, kde byla také v devadesátých letech minulého století archeologicky prozkoumána. Zdá se tedy, že díky stavebnímu rozvoji Brna a poptávce po stavebním materiálu bylo podnikání v cihlářství v závěru 15. století výnosným byznysem.

Zuzana Holubová

...

Skleněná stolní lampa
2. polovina 15. století, Brno, náměstí Svobody 9
Nalezeno při archeologickém výzkumu v roce 2005 společností Archaia Brno z. ú.

...

Spodní část lampy při nálezu v odpadní jímce, 2005

...

Replika lampy
Rozsvícená replika skleněné lampy z dílny českého skláře Jiřího Haidla z náměstí Svobody v Brně, patrná je efektní hra světla a stínu způsobená plastickými nálepy

...

Žena nesoucí rozsvícenou lampu
Freska v kostele v Erlenbachu, polovina 15. století
Zobrazení obvyklého typu skleněné pozdně středověké lampy na výjevu z novozákonního podobenství O moudrých a pošetilých pannách