Vize modernosti: Rudolf Sandalo

Fotografické dílo Rudolfa Sandala patří k nejcennějším konvolutům v architektonické sbírce Muzea města Brna. Jeho snímky jsou nejen výjimečnými doklady meziválečné architektury v Československu, ale také vynikající úrovně její fotografické dokumentace. Často byly publikovány v tehdejším domácím a zahraničním odborném tisku i ve společenských žurnálech. Sandalovy fotografie vily Tugendhat proslavily tuto ikonu architektury 20. století po celém světě. Jméno Rudolfa Sandala tak bylo známé, jeho osobnost a životní osudy však zůstávaly zahaleny tajemstvím. Studium pramenů přineslo nečekaná zjištění a rozkrylo tak Sandalův složitý životní osud. Monografie v česko-anglické mutaci přináší vůbec poprvé příběh umělce, jehož dílo se řadí k zásadním hodnotám v dějinách světové fotografie 20. století.

V r. 1901 založil v Brně Rudolf Sandalo st. Atelier de Sandalo, zaměřený na portrétní fotografii se specializací na dětské snímky, ale i na fotografování architektury a interiérů. Jeho syn, Rudolf Sandalo ml. (1899–1980), ateliér převzal v r. 1932, již téměř výhradně se věnoval fotografii architektury a spolupracoval s architekty na celém území Československa. Nevyhýbal se však ani světu módy, divadla a filmu. Od pol. 30. let působil v Praze a v Německu, kde pracoval i pro Hitlerova architekta Alberta Speera. V r. 1938 se stal agentem Abwehru pro Prahu a Krakov a za okupace obchodoval se židovským majetkem, zvláště s uměním a starožitnostmi. V r. 1945 jej v Praze zatkli Sověti a deportovali do pracovního tábora v Gliwici v Polsku. Zde jim zřejmě podepsal spolupráci a od r. 1950 žil ve Frankfurtu nad Mohanem, kde působil jako fotograf a obchodník s uměním. V l. 1965–1975 spolupracoval pravděpodobně také s československou Státní bezpečností.

I přes problematické životní postoje byla Sandalova tvorba naprosto unikátní – specifický vizuální projev, kompozice a dokonale precizní zpracování. Např. jeho snímky vily Tugendhat z r. 1931 zásadním způsobem přispěly k okamžitému světovému věhlasu této architektonické ikony. Monografie je tak významným příspěvkem k uměnovědné literatuře, mapující nejen moderní československou fotografii, ale svými kulturně historickými přesahy i neobvykle hlubokými sondami do historie, je zároveň poutavou skicou dějinných peripetií složitého 20. století. Sandalovo fotografické dílo patří k nejpočetněji zastoupenému autorskému souboru fotografií ve sbírkových fondech Muzea města Brna. Publikace proto připomíná také Iloše Crhonka, zakladatele muzejní sbírky architektury, jehož zásluhou zůstanou Sandalovy fotografie uchovány pro příští generace.

Černoušková, Dagmar; Chatrný, Jindřich; Pikousová, Anna; Pikous, Jiří; Valdhansová, Lucie. Vize modernosti / Visions of Modernity: Rudolf Sandalo (1899–1980). Muzeum města Brna, 2020.