Tvář barona Trencka ve 3D rekonstrukci
Jak vypadal jeden z nejslavnějších špilberských vězňů, velitel pandurů František baron Trenck? To ukáže projekt Muzea města Brna a Masarykovy univerzity „Antropologický, forenzní a historický výzkum mumie barona Trencka“. V loňském roce tým vědců Trenckovu mumii scanoval na radiologickém pracovišti Fakultní nemocnice Brno, loni také Muzeum města Brna navrátilo do rukou Kapucínského řádu prst barona Trencka, který se v minulosti záhadně dostal mezi jeho sbírkové předměty. Nyní má projekt další výstup: vědci již stihli rekonstruovat podobu barona Trencka ve 3D.
Unikátní 3D model Trenckovy tváře uvidíte již brzy na Špilberku.
Baron Trenck – ctižádostivý muž, nesmlouvavý voják, boháč a rebel navěky odpočívá v hrobce Kapucínského kláštera v Brně. Byl jednou z nejzajímavějších osobností v habsburské monarchii 18. století. V čem spočívalo jeho kouzlo? Jak velké bylo jeho charisma, že se stal oblíbencem samotné císařovny Marie Terezie? Na tyto otázky je možné částečně odpovědět, pokud dokážeme pohlédnout do jeho tváře. Díky moderním technologiím je to možné i dnes. Smrtí poznamenaný obličej mumie Franze Trencka ukrývá totiž svoji původní podobu, kterou je možné zrekonstruovat.
Jaké byly rysy a charakter obličeje barona Trencka? Na základě kostí lebky a dochovaných mumifikovaných měkkých tkání můžeme podat základní charakteristiku. Měl robustní široký obličej, mírně ustupující čelo, zalomený přechod čela a nosu, výrazné nadočnicové oblouky a dominantní, široký „orlí“ nos. Rozhodně tedy nepředstavoval dnešní ideál krásy. Jeho obličej byl navíc asymetrický. V průběhu života trpěl nemocí závěsného aparátu zubů, v pravé horní čelisti jsou současně zřetelné stopy po intenzivním zánětu a jeden zub chybí. Jídlo dlouhodobě kousal na levé straně, což mělo za následek vznik nesouměrnosti celého obličeje. Byl pravidelný kuřák keramické dýmky, která mu doslova ohoblovala první horní levý řezák.
Dle historických zpráv měl obličej poznamenaný nepravým „tetováním“. V kůži mu zůstaly zbytky černého prachu, když přímo před ním explodovala zásoba střelecké výbušniny. Černý prach se přes veškeré úsilí a použití řady moderních metod nepodařilo na částečně zachovalé obličejové tkáni barona Trencka vystopovat. Na základě analogií poúrazových stavů dnešních členů klubů vojenské historie však byla zrekonstruována možná podoba výrazných stop jeho ‚zčernalého‘ obličeje.
Naznačenou podobu obličeje Franze Trencka se podařilo mezioborovému týmu vědců přetavit do podoby virtuální reality a vůbec poprvé zhmotnit unikátní technologií barevného 3D tisku. Další poznatky o baronu Trenckovi přinese následná třetí etapa projektu. Výsledky uvidíte v příštím roce 2019, kdy Muzeum města Brna připomene 270 let od Trenckova úmrtí výstavou na hradě Špilberku. Na ní dokonce uvidíte baronovu postavu v pohyblivém 3D modelu a přesvědčíte se, jak brilantně šermoval.
Realizace projektu:
♦ Mgr. Ctibor Ostrý, Mgr. Petr Vachůt, Radim Dufek – Muzeum města Brna, historické a archeologické oddělení
Rekonstrukce oděvu a dobové vizáže F. Trencka.
♦ doc. RNDr. Petra Urbanová, Ph.D., Mgr. Mikoláš Jurda, Ph.D. – Laboratoř morfologie a forenzní antropologie, Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav antropologie
Antropologický a forenzní průzkum mumie F. Trencka, kraniofaciální analýza a následná virtuální 3D rekonstrukce podoby obličeje F. Trencka.
♦ MgA. Helena Lukášová, ArtD., Rudolf Turiak – Katedra počítačové grafiky a designu, fakulta informatiky Masarykovy univerzity
Návrh a realizace virtuální 3D rekonstrukce obličeje F. Trencka, příprava grafických obrazových a filmových výstupů.
♦ Mgr. Kateřina Hlouchová – Kapucínská hrobka Brno
Zprostředkování realizace projektu za Provincii kapucínů v ČR.
♦ MCAE Systems, s.r.o. – 3D tisk