Kostkohrádky

Vemte děti (ať už věkem či duší) a pojďte se na hrad Špilberk podívat, co všechno se dá postavit z kostiček Lega. Zveme vás na hravou výstavu věnovanou právě této legendární stavebnici. Rozhodně bude bavit i ty nejmenší návštěvníky. Uvidíte na ní několik desítek předmětů složených z různých typů Lega od 60. let 20. století až po současnost.

Všechny nám na Špilberk zapůjčil pan sběratel Karel Kovář, který všechny hračky sám naplánoval a sestavil z kostiček.

Najdete mezi nimi osobní, závodní a nákladní auta, motocykly, jeřáby, bagry a stavební stroje, letadla, vrtulníky a samozřejmě spoustu vláčků, historických i moderních. Ve výstavě najdete hned dva modely kolejiště, jeden dokonce i s nadzemní dráhou. Největším exponátem je model hradu Špilberku seskládaný z Lega speciálně pro tuto výstavu. Pan Kovář si přitom Lego oblíbil, až když šel jednou nakupovat s vnučkou. Společnost lego vznikla v roce 1932 v Dánsku a dnes má pobočky po celém světě. Za rok vyrobí přibližně 20 miliard kostek, tedy asi 600 dílků za vteřinu.

Jupí! Po uvolnění hygienických pravidel jsme do výstavy přidali hrací koutek pro děti. S kostičkami Lega si tam budou moci pohrát a postavit cokoli podle vlastní fantazie. Teď začínají ty pravé kostkohrátky! Nebo Kostkohrádky?

Vstupné

Výstava je otevřena od úterý do neděle od 9 do 17 hodin.
Prodej vstupenek končí 30 minut před koncem otevírací doby.

Plné vstupné 60 Kč
Snížené vstupné  40 Kč
Rodinné vstupné 140 Kč
Skupiny (od 10 osob) 50 Kč
Organizovaná školní výprava 30 Kč
Děti od 2 do 6 let 10 Kč

Jiří Bielecki: Vznášet se a chvět v siločarách přitažlivosti

(Jiří Bielecki v dialogu s Daliborem Chatrným, Stanislavem Kolíbalem, Jiřím Hilmarem a Janem Wojnarem)

Výstavu posouváme na nový termín: od 12. května do 30. srpna 2020.

Výstava představí retrospektivní průřez dílem moravského rodáka Jiřího Bieleckého (1929–2000), jehož dílo bude uvedeno do vzájemného dialogu s tvorbou brněnského umělce Dalibora Chatrného (1925–2012), moravského umělce Jana Wojnara (1944–2014) a dvou žijících mimo-moravských uměleckých osobností, jejichž význam dalece přesahuje hranice České republiky: v Německu donedávna působícího Jiřího Hilmara (1937) a v Praze stále aktivního Stanislava Kolíbala (1925). Výtvarné uvažování Jiřího Bieleckého a dvou moravských umělců – Dalibora Chatrného a Jana Wojnara – fragmentárně zastoupené ve stálé expozici – bude díky připravované výstavě představeno v adekvátní šíři a zejména v kontextu, který odhalí společné body a myšlenkové zájmy představitelů této pozoruhodné umělecké generace, která nastoupila na výtvarnou scénu v šedesátých letech dvacátého století.

Ústřední prostor výstavy je věnován nejtypičtějším projevům Bieleckého tvorby, rozměrným objektům zavěšovaným do prostoru – tzv. gravitabilům, které se staly určující pro vymezení samotného tématu výstavy. Umělec je vytvářel prořezáváním základních forem do papíru a o něco později do umělohmotné folie, které zavěšoval do volného prostoru. Centrum přehlídky proto utvoří soubor několika gravitabilů, z roku 1967 nazvaný Vznášení.  Nehmotné jakoby vzduchem naplněné formy se při pohybu, někdy dokonce i pouhém výdechu diváka lehce rozpohybují a rozkmitají vržené stíny na stěnách a podlaze. Tyto optické děje zmnoží reálnou konstelaci forem o imaginární dimenzi a celková prostorová situace nabyde na monumentalitě, aniž by tím ztratila z celkové citlivosti, ticha a zvláštní intimnosti.

Náznaky společných zájmů zastoupených autorů rozvine v plné šíři poslední výstavní prostor, v němž přehlídka vygraduje do přímého dialogu pětice zastoupených umělců. Do popředí vyvstanou témata související s účinky gravitační síly, jakými jsou levitace, latentní či reálný pohyb, stabilita versus labilita, ale i procesy proměnlivosti a neuchopitelnosti.

Do vzájemné konfrontace s Bieleckého dílem zde vstoupí reliéfy Jiřího Hilmara ze sedmdesátých let, které fungují na principu volně zavěšených vertikálních šňůr či plastových pásků. Na první pohled statické dílo však může rozpohybovat i sebemenší průvan procházející osoby. Tématem se zde vedle průzkumu zemské přitažlivosti stává i latentní pohyb ve smyslu určitého předpokladu pohybu, který divák zná z vystavených Bieleckého gravitabilů. Skrytý pohyb jako přítomný potenciál děje v součinnosti s působením sil gravitace prostupuje taktéž dílem Stanislava Kolíbala, zejména jeho tvůrčím obdobím šedesátých let, kdy vznikaly plastiky Nakloněné věci (1966), Pád (1967), jejichž jmenovatelem je téma lability, nebo plastika Mizející tvar (1967), v níž síla přitažlivosti rozpouští pevnou formu v amorfní hmotu. Zájem o účinky gravitace nacházíme i v díle několikrát zmíněného Dalibora Chatrného, který ve svých realizacích zaměřených na vymezení vztahových vazeb a prostorových souvislostí natahoval prostorem bílé šňůry. Síla gravitace tyto materializované linie přirozeně prověšovala, podobně jako způsobovala napnutí provázků, na které umělec před plochu plátna zavěšoval kameny či kovové prvky.

Taktéž Jan Wojnar ve svých přesýpacích básních počítal s imanentní silou zemské přitažlivosti. Černé reliéfní struktury uzavíral do boxů a zasypával cukrem či pískem s vědomím, že jednotlivá zrnka se v důsledku působení gravitace dají do pohybu, padají, zachytávají se a ulpívají na strukturovaném podkladu a utvářejí tak neustále se proměňující černobílou strukturu. Na obdobném principu Wojnarových básní fungují taktéž Himarovy reliéfy, v nichž jsou však plastové prvky ponořeny do kazet se slanou vodou, kde se při změně sklonu přeskupují vedeny silami gravitace.

Cílem výstavy Vznášet se a chvět v siločarách přitažlivosti je upozornit diváka na jedno se zajímavých témat umění šedesátých a sedmdesátých let, kterým je účinek neviditelné a nehmotné síly gravitace. Výstava se snaží ukázat cesty, kterými umělci stejné generace k danému tématu přistupovali vedeni svým individuálním vnitřním programem. Kromě vizualizace gravitačních sil ve vazbě na strukturu či prostorovou situaci definovanou umělcem, jak ji příkladně reprezentují Wojnarovy přesýpací básně a Hilmarovy vodní reliéfy, Chatrného šňůrové projekty, Bieleckého gravitabily a Kolíbalovy labily, je prezentace výzvou pro zapojení diváka do procesu tvorby a pro sblížení výtvarného uvažování s myšlením běžného milovníka umění. Tento aspekt “otevřeného díla” jež je na výstavě silně přítomen, totiž znamená živnou půdu pro růst naší schopnosti chápat umělecké dílo nikoliv jako pevné vizuální vymezení nýbrž jako neuchopitelný a neustále se proměňující prostředek pro intuitivní „otevírání“ skutečnosti.

Výstava Vznášet se a chvět v siločarách přitažlivosti se uskutečňuje k 95. výročí narození Dalibora Chatrného a Stanislava Kolíbala, a k výročí uplynulých 20 let od úmrtí Jiřího Bieleckého.

Komentovaná prohlídka a představení monografie

• Ve čtvrtek 27. srpna 2020 od 16 hodin vás srdečně zveme na hrad Špilberk na komentovanou prohlídku výstavy „Vznášet se chvět v siločarách přitažlivosti“. Promluví kurátorka Ilona Víchová, přítomna bude také rodina autora – Dana a Jakub Bielečtí. Zároveň bude představena nedávno vydaná monografie „Jiří Bielecki 1929–2000“ (CREATIVO, a.s. / Sophistica Gallery, Praha).

Vstupné

Výstava je otevřena od úterý do neděle od 9 do 17 hodin.
Prodej vstupenek končí 30 minut před koncem otevírací doby.

Plné vstupné 80 Kč
Snížené vstupné 50 Kč
Rodinné vstupné 185 Kč
Skupiny (od 10 osob) 65 Kč
Organizovaná školní výprava 35 Kč
Děti od 2 – 6 let 10 Kč

[wvt pid=19872]

Branky Body Brno

Historii a slávu brněnského sportu, jehož tradice je delší než 150 let, představuje letošní největší výstava Muzea města Brna na hradě Špilberku – Branky Body Brno. Uvidíte na ní olympijské medaile a pochodeň, wimbledonský talíř, pohár z Australian Open i s plyšovou koalou a celou řadu mistrovských titulů a světových pohárů. Poznáte mnohdy pohnuté osudy brněnských sportovních legend a prohlédnete si množství historických fotografií a dobového náčiní. Sportovní výstava vám zůstane přístupná až do konce roku 2019.

Všech 13 titulů Komety, spousta zlata a příběhy sportovkyň a sportovců!

Brněnský sport přibližuje výstava od úplných počátků, přes nejslavnější momenty až po současnost. Poznáte na ní životní cesty legendárních osobností brněnského sportu, jakými jsou např. zápasník Gustav Frištenský, sokolové Šupčík, Vácha, Hudec a Gajdoš, které tvrdě perzekuovali nacisté, nebo gymnastka Věra Růžičková, která na olympiádě v Londýně roku 1948 nastoupila za kamarádku smrtelně stiženou obrnou – a vrátila se s urnou a zlatou medailí. Jedním z největších lákadel výstavy je všech 13 mistrovských titulů Komety, které jsou společně vystaveny úplně poprvé. Krom toho je v „síni slávy“ celá řada cenných trofejí, celkem 15 olympijských medailí a spousta trofejí z mistrovství Evropy i světa, ale také wimbledonský talíř a pohár z Australian Open nedávno zesnulé tenistky Jany Novotné, trofeje aktuálně hrající Lucie Šafářové nebo olympijská pochodeň z Atlanty.

• ve středu 20. listopadu od 16 hodin
• v sobotu 7. prosince od 14 hodin

více informací zde

Počátky sportu v Brně sahají víc než 150 let zpět. Původně se mu věnovala jen šlechta a vojáci, šlo o střelbu a šerm. V polovině 19. st. začaly vznikat první sportovní spolky – roku 1861 německý Turnverein, roku 1862 český Sokol. Roku 1868 založil spolek Brünner Eislaufverein u Lužánek první kluziště ve městě. Roku 1869 se v Brně konal vůbec první cyklistický závod v celé monarchii, ve stejném roce byla navíc ve školách zavedena tělesná výchova. Uvidíte historické fotografie a pamětihodnosti dokumentující počátky sportu v Brně, ale např. i jeden z nejstarších sokolských praporů z 19. st., který jako zázrakem přežil ukrývání před nacisty. Výstava vám připomene také Orla, Dělnickou tělovýchovnou jednotu pro nejnižší vrstvy, ale i židovské spolky Bar Kochba nebo Makkabi, jehož fotbalisté dokonce porazili Real Madrid. Výstava mapuje historii slavných klubů v době monarchie, první republiky, během války i po ní. Kupříkladu fotbalová Zbrojovka vzešla ze sportovního klubu Židenice – její jediný titul za sezónu 1977/8 ve výstavě nechybí. Hokejová Kometa zase vznikla jako policejní klub Rudá hvězda, který si z jiných klubů přitáhl nejlepší hráče. Klub přezdívaný „Kometa“ od svého vzniku roku 1953 do roku 1966 získal 11 mistrovských titulů. Na tyto úspěchy navázal až v letech 2017 a 2018. Všech 13 titulů je na Špilberku vystaveno společně vůbec poprvé. Mimořádný úspěch má Brno v kolové – bratři Pospíšilové v ní získali celkem 20 mistrovských titulů. Stranou nezůstanou ani úspěchy brněnského basketbalu, volejbalu, baseballu či ragby. Podle počtu olympijských medailí je historicky nejúspěšnějším brněnským sportem broková střelba / skeet trap. Uvidíte i množství dobového sportovního náčiní – od dresů a výstroje až po šatny a vybavení tělocvičen. Výstava o sportu musí být hravá – najdete v ní např. virtuální mapu sportovišť a různé interaktivní prvky. Vyskočíte si na dobovou kozu, vyzkoušíte dresy, zahrajete si kvíz a na konci se vyfotíte na stupních vítězů.

PRVNÍ ČESKÉ ZLATO Z OLYMPIÁDY SE VRACÍ DO BRNA

Před 95 lety, 20. července 1924, získal brněnský Sokol Bedřich Šupčík vůbec první české zlato na Olympijských hrách v Paříži. Jeho medaile byla představena v sobotu 20. července 2019  na Špilberku ve sportovní výstavě Branky Body Brno.

Sportu Zdar!

edukační program pro školy a dětské zájmové skupiny ve výstavě BRANKY BODY BRNO v Muzeu města Brna na Špilberku termín konání: 16. 5. – 31. 12. 2019

Žáci se interaktivní a hravou formou seznámí s historií organizovaného brněnského sportu od jeho počátků v polovině 19. století až po současnost. Poznají výhry a prohry známých i zapomenutých sportovců, jejichž osudy, byly často ovlivněny dobou a politickou situací. Objeví úspěchy sportovních klubů, které Brnu přinášely nejvíce cenných kovů, a také místa a budovy sportovní klání.

Cílová skupina: ZV 1. a 2. stupeň, SŠ, Gymnázia RVP: Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a zdraví
Vzdělávací obory: Prv, VL, ČJL, D, Tv, Výchova k občanství, Výchova ke zdraví
Podpora klíčových kompetencí: k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální, občanské

Délka programu: 90 minut Vstupné 50,-Kč

Objednávky programu:
Tel.: 542 123 618 e-mail: picmausova@spilberk.cz; hancak@spilberk.cz; surlakova@spilberk.cz

Vstupné

Výstava je otevřena od úterý do neděle od 9 do 17 hodin.
Prodej vstupenek končí 30 minut před koncem otevírací doby.

Plné vstupné 90,- Kč

Snížené vstupné 50,- Kč

Rodinné vstupné 205,- Kč

Skupiny (od 10 osob) 70,- Kč

Organizovaná školní výprava 35,- Kč