Josef Ullmann – Zima, 1910, olej na plátně
V devadesátých letech 19. století se Ullmann zaměřil na symbolistní krajinomalbu. V tomto smyslu vnímal krajinu jako odraz lidské duše. Do reálného výřezu ze skutečné krajiny promítal melancholické nálady a dodával ji psychologizující charakter. Jako další symbolisté používal motivy soumraku, západu slunce, temných vodních ploch, vertikální struktury kmenů hustě nakupených stromů, osamělých chodců a povozů pomalu odcházejících nebo odjíždějících do dálky jako symboly pomíjivosti, zklamaných snů a ponoru do vlastního nitra. Především povoz se shrbeným kočím používal Ullmann tak často, že u soudobé kritiky vyvolával dojem určitého klišé.
Číst víceČíst méně
Obraz Zima patří do pozdního Ullmannova období, kdy se více posunoval k impresionismu. Používal malířskou techniku založenou na ostře nasazovaných barevných skvrnách, které rozvolnily původní splývavý rukopis. V intencích německého a středoevropského impresionismu nepracoval na rozdíl od francouzských impresionistů s radikálně bodovou strukturou, ale zachovával plynulé objemy. Zachycoval přímé sluneční světlo, v němž vynikly čisté netlumené barvy. I když Ullmann namaloval obraz impresionistickou technikou a i v zimní scéně využil přímé sluneční světlo, ponechal zde prvky typické spíše pro symbolistní tvorbu jako hustou strukturu kmenů stromů, vodní plochu z tajícího sněhu i ponurou náladu. Nechybí ani oblíbený Ullmannův povoz s kočím odjíždějící do dálky.
Josef Ullmann (1870 Nekmíř – 1922 Praha)
Na Akademii výtvarných umění v Praze studoval krajinomalbu u profesora Julia Mařáka. Patří tak mezi představitele tzv. Mařákovy školy, která zosobňuje české krajinářství přelomu 19. a 20. století. Mařákovi žáci se věnovali především symbolistní a impresionistické krajinomalbě. Obě tyto polohy lze sledovat i u Ullmanna. Devadesátá léta 19. století přinesla nástup generace česky mluvících umělců na Moravě, kteří na rozdíl od moravskoněmeckých výtvarníků neodcházeli studovat do Vídně, ale do Prahy. Alois Kalvoda, Roman Havelka a Stanislav Lolek se zařadili do Mařákovy školy. V roce 1900 vznikl v Brně Klub přátel umění, který na Moravě, kde stále dominovalo moravskoněmecké umění, začal pořádat výstavy česky mluvících výtvarníků. Vedle moravských malířů s vazbami na Prahu šlo i o autory, kteří k Moravě neměli žádné vazby. I pro Josefa Ullmanna se tak na Moravě otevřel další prostor, kde mohl vystavovat a prodávat obrazy, případně čerpat inspiraci.