Andreas Schweigl – Sv. Pavel, 60. léta 18. století, lipové dřevo, zlaceno

Sv. Pavel sehrál zásadní roli při šíření křesťanství. V diskuzi s některými Kristovými učedníky, kteří vnímali novou víru jako interní židovskou záležitost, ji prosazoval jako určenou celému lidstvu. Jako hlavní cíl si vytkl obrácení pohanů na křesťanství. Podnikal proto misie do mnohých oblastí Římské říše. Své misijní působení zakončil v Římě, kde se setkal se sv. Petrem a stejně jako on byl během pronásledování křesťanů za císaře Nerona umučen. I když nepatřil mezi původní apoštoly, bývá k nim pro svou misijní činnost mezi pohany v určitém kontextu počítán jakožto apoštol národů. Bývá dáván do těsné souvislosti se sv. Petrem. Původní zasvěcení kapitulního dómu sv. Petra v Brně bylo později rozšířeno také na sv. Pavla. Poprvé je chrám sv. Petra a sv. Pavla takto zmíněn v roce 1378.

Tradiční atributy sv. Pavla představují kniha a především meč. Schweiglově soše chybí pravá ruka a levá ruka nevylučuje, ale ani nepotvrzuje, že v ní kdysi nemohl být meč. K jeho identifikaci ale může v kontextu se sochou sv. Petra posloužit fyziognomie postavy světce. Už od 12. století se papežské buly pečetily pečetí s hlavami sv. Petra a sv. Pavla. Sv. Petr byl na pečetích zobrazen s kudrnatými vlasy a vousy kratšího střihu. Sv. Pavel měl na pečeti naopak rovné dlouhé vousy a vlasy s výraznou pleší na temeni, o níž mluví apokryfní spis Skutky sv. Pavla a Tekly. Přesně tuto podobu má i Schwaiglova socha.

Andreas Schweigl (1735 Brno – 1812 Brno)

Byl synem brněnského sochaře Antona Schweigla (1695 – 1761). Andreas Schweigl byl patrně nejvýznamnějším moravským barokním sochařem druhé poloviny 18. století. Vytvořil sochy pro přibližně stovku kostelů na Moravě, ale i v Rakousku, Polsku a Čechách a další díla pro interiéry zámků i venkovní prostranství. V 18. století se ve střední Evropě začínaly rozvíjet akademie výtvarných umění, které umělcům kromě řemeslného školení přinesly i vyšší umělecké vzdělání. Andreas Schweigl založil soukromou akademii. Brno se tak už v 18. století s vlastní výtvarnou akademií mohlo zařadit mezi města jako Vídeň, Mnichov, Praha. Existence brněnské akademie ale stála pouze na Schweiglově výjimečné osobnosti, a tak po jeho úmrtí zanikla a Brno si na svou vysokou výtvarnou školu muselo počkat až do založení Fakulty výtvarných umění v roce 1993. Schweigl se stal také autorem prvního odborného soupisu uměleckých památek na Moravě.

Zavřít
Loading...