Gustav Böhm – Dvě staré vesničanky, 1909, olej a tempera na lepence

Obraz Dvě staré vesničanky namaloval Gustav Böhm nedlouho po svém návratu ze svého prvního pobytu v Paříži, kam odcestoval v roce 1905 z finančních prostředků Rotschildova stipendia. Přišel tam do kontaktu s moderním malířstvím. Studoval na Academie Julian, kterou před ním absolvovali pozdější fauvisté i iniciátor klíčových uměleckých směrů 20. století Marcel Duchamp. Vystavoval na Podzimním salónu, kde se lidé poprvé mohli setkat s fauvismem a kubismem. V roce 1908, kdy se na Podzimním salónu Böhm prezentoval poprvé, tam byl větší kolekcí děl zastoupen fauvista Henri Mattisse. Böhm se ale inspiroval tvorbou konzervativnějších francouzských malířů vycházejících z naturalismu a impresionismu. Pařížské vlivy se v jeho tvorbě projevily lehkým vzdušným rukopisem a prosvětlenými barvami.

Modrobílé venkovské domy obvyklé na jižní Moravě, jihozápadním Slovensku a v Dolním Rakousku ukazují, že Böhm čerpal téma z domácího prostředí. Na obraze Dvě staré vesničanky použil v přírodě odpozorované světlo, kde se v prostoru setkává prudká sluneční záře a části tlumené stínem. Barevné odstíny odpovídají tomu, jak je daná část prostoupena slunečním svitem. Pastózní rukopis pracuje s uvolněnými tahy štětce. Francouzské školení dodalo Böhmovu výtvarnému projevu lehkost. Tento typ malby na konci devadesátých let 19. století korespondoval s tím, co si Vídeňská secese představovala pod pojmem mezinárodního umění, na něž by se mělo orientovat rakouské malířství. V době, kdy se Böhm vrátil z Francie, už ale vídeňská avantgarda sledovala směr Klimtova dekorativního stylismu nebo Kokoschkova a Schieleho expresionismu. Böhmův styl předznamenával tradicionalistický směr, jímž se ubíralo moravskoněmecké malířství po roce 1918.

Gustav Böhm (1885 Otín – 1974 Agen)

Po studiích na Grafickém učebním a výzkumném ústavu ve Vídni získal Rotschildovo stipendium, které mu v roce 1905 umožnilo cestu do Paříže. Tam navštěvoval Academie Julian, kde studovali zakladatelé francouzského moderního umění jako Henri Mattisse, Hans Arp nebo Marcel Duchamp. Na rozdíl od nich ale neinklinoval k moderním směrům, ale osvojil si konzervativnější francouzský malířský styl. Po návratu do Brna se stal zakládajícím členem uměleckého sdružení Vereinigung deutschmährischer bildender Künstler. Böhm pravidelně pobýval a vystavoval ve Francii. Celou první světovou válku tam byl také jako rakouský občan internován. Patřil mezi nejuznávanější brněnské německé malíře první republiky. Mährischer Kunstverein mu uspořádal pět samostatných výstav. Böhm se stal také členem Kunstvereinu a působil v jeho umělecké radě.  Od roku 1938 z důvodu nebezpečí nacismu zůstal natrvalo ve Francii. Usadil se v Agenu v jihozápadní Francii, kde je po něm pojmenována ulice u muzea výtvarných umění.

Zavřít
Loading...