Skutečná podoba Jošta Lucemburského odhalena

Na Špilberku uvidíte Joštovu 3D bustu i virtuální model jeho podoby. Jak jejich příprava probíhala? Nejprve bylo zapotřebí oprášit výzkumy Joštových kosterních ostatků z let 1998 až 2000, kdy se otevřela jeho hrobka v kostele sv. Tomáše. Výsledky archeologického výzkumu zrevidoval Petr Vachůt z Oddělení archeologie Muzea města Brna a výsledky antropologických průzkumů Zdeněk Tvrdý z Antropologického pracoviště Moravského zemského muzea. Pak nastoupil tým z Laboratoře morfologie a forenzní antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity (MU). Petra Urbanová, Mikoláš Jurda a Ivana Šplíchalová pracovali na 3D scanování lebky a na kraniofaciální analýze, tedy na zkoumání hlavy a obličeje. Podle toho následně vytvořili virtuální 3D podobu Joštovy lebky.

Na zdárném dokončení rekonstrukce se podílela Helena Lukášová z Katedry počítačové grafiky a designu na Fakultě informatiky MU – v počítači vytvořila textury obličeje a oblečení. Vycházela přitom z poznatků Ctibora Ostrého z Oddělení historie Muzea města Brna o tom, jakou měl Jošt „image“ – tedy jak mohl mít upravené vlasy a vousy nebo jak mohlo vypadat jeho oblečení. A na závěr – 3D tisk takto vytvořeného digitálního modelu provedl Aleš Juránek z firmy MCAE Systems, s.r.o.

Představený virtuální model používá nejmodernější vědecké metody, díky kterým lze představit pravděpodobnou podobu Joštovy tváře. Poprvé se odborníci pokusili Joštovu tvář rekonstruovat už v roce 2000. Model vznikl podle tzv. Gerasimovovy metody, kdy se na odlitek lebky nanáší měkké tkáně klasickou sochařskou technikou, nebyl proto zcela přesný. V roce 2016 je však pokrok mnohem dál – odborníci lebku měřili pomocí scanování laserem, čímž vytvořili její přesnou virtuální kopii. Na ni pak podle statistických antropologických dat i nových historických poznatků bod po bodu vytvořili nejen měkké tkáně a kůži, ale i vlasy, vousy a oblečení. Takto vzniklý virtuální model se navíc dá vytisknout ve 3D tiskárně.

Projekt rekonstrukce Joštovy tváře spolufinancovalo Ministerstvo kultury a Masarykova univerzita. Více než čtyřicetihodinový tisk na 3D tiskárně plně hradila firma MCAE Systems, s.r.o.

Virtuální podoba i vytištěný model je nyní pro veřejnost vystaven v rámci stálé expozice Od hradu k pevnosti, která byla letos u příležitosti projektu Lucemburský rok doplněna o výstavku věnovanou právě osobnosti Jošta Lucemburského, více informací zde.