Zlaté předměty budou mimořádně k vidění ve výstavě Symboly vládců.

Při příležitosti podzimních prázdnin se Muzeum města Brna rozhodlo obohatit výstavu „Symboly vládců“ o unikátní a některé dosud nevystavené zlaté předměty a představit tak veřejnosti pohromadě největší artefakty z tohoto ušlechtilého kovu, které byly nalezeny v posledních 70 letech archeology na Moravě.

Navíc bude, jako příjemný bonus, při příležitosti 103. výročí vzniku samostatného československého státu výstava dne 28. října otevřena pro všechny návštěvníky zdarma.

Největším a nejunikátnějším předmětem z celé série, který doplní již tak mimořádnou sbírku, je soubor spirálových náramků z Olomoucka nalezený kolegy z Archeologického centra v Olomouci v letošním roce a doposud nebyl nikdy vystaven. Náramky jsou celé z ryzího zlata o váze 630,28 g a skládají se z 8 spirálovitých částí z kroucených dvojitých drátů. Byly vyrobeny někdy v průběhu střední až mladší doby bronzové (cca 1400–1000 př. n. l.). Nejenže zlaté předměty pravěkého stáří jsou samy o sobě velmi vzácné, ale samotný nález náramků tohoto druhu uložených pospolu nemá doposud na Moravě obdoby.

Dalším unikátní šperk je masivní zlatý náramek z Blučiny z téměř ryzího zlata o hmotnosti 227g. V červenci roku 1953 jej nalezl archeolog Karel Tihelka na úpatí kopce Cezavy u Blučiny v hrobě muže z vyšší společenské třídy. Náramek datujeme do období stěhování národů (5. století našeho letopočtu) a na Špilberk byl zapůjčen ze sbírek Moravského zemského muzea.

 A tím třetím, ale neméně unikátním je zlatý nákrčník ze Ždánického lesa o hmotnosti 32 g. Šperk byl nalezen samostatně v roce 2020 spolupracovníky Ústavu archeologické památkové péče Brno v Ždánickém lese. Předmět vyrobený z ryzího zlata představuje v prostředí středoevropského barbarika v době římské velmi neobvyklý nález. Je evidentní, že patřil původně příslušnici germánské elity – pravděpodobně z královské rodiny.

Jedinečné zlaté předměty mají návštěvníci možnost vidět ve výstavě „Symboly vládců“ pouze od čtvrtka 28. října do neděle 31. října, vždy od 9 do 17 hodin.

Výstavu Symboly vládců najdete v gotickém sále na hradě Špilberku. Otevřeno je od úterý do neděle, vždy od 9 do 17 hodin. Prodej vstupenek končí půl hodiny  před uzavřením.

18. září 1904 – den, kdy vzniklo Muzeum města Brna! Už 117 let se stará o kulturní dědictví města.

Psal se rok 1904, kdy se v prostorách starého Zemského domu (dnešní Nové radnice) slavnostně otevřelo městské muzeum. Základem pro něj se staly obrazy zámožného měšťana Heinricha Gomperze, které městu odkázal. Ve třicátých letech 20. století muselo muzeum hledat nové zázemí a našlo jej v budově Městského dvora na Šilingrově náměstí. Muzeum města Brna se začalo čím dál více rozvíjet od padesátých let 20. století, kdy stoupá počet sbírek a těch, kteří o ně pečují – odborných pracovníků. V roce 1960 se muzeum stěhuje na Špilberk, který se stal dodnes hlavním sídlem instituce reprezentující dějiny města.

Dnes Muzeum města Brna spravuje další významné památkové objekty, vedle hradu Špilberku ještě vilu Tugendhat, Měnínskou bránu a Arnoldovu vilu, která na svoji rekonstrukci čeká.

117 let – co všechno se tu událo? Odkrýváme k narozeninám dosud nezveřejněné poklady z našeho fotoarchivu.

18. 9. 1904 slavnostní otevření městského muzea v budově Zemského domu (Dominikánské náměstí)

Otevřeny stálé expozice: Galerie Heinricha Gomperze, Cechovní památky, Rytiny Josefa Axmanna a Brněnská obývací místnost

foto: Pohled do první expozice – Cechovní památky 1904

Cecilie Hálová-Jahodová (1892–1978): -první a zatím poslední žena ve vedení muzea .

Ředitelka Muzea Zemského hlavního města Brna (tehdejší oficiální název) v letech 1948 –1958 (muzeum sídlilo v té době v budově tzv. Městského dvora na Šilingrově náměstí).

foto: Cecilie Hálová-Jahodová při zahájení výstavy Stavební a umělecký vývoj města Brna 1953

„Lidé bděte. Nacistické zločiny, koncentrační tábory, boj za svobodu.“: první stálá expozice Muzea města Brna na hradě Špilberku.

Vernisáž byla v roce 1962 a hlavní část expozice se nacházela v prvním patře východního křídla (dnes je zde tzv. Královská kaple)

11. 4. 1937: moderně pojatá instalace sbírek městského lapidária v Křížové chodbě Zemského domu (dnes Magistrát města Brna)

Autorkou instalace byla historička umění PhDr. Zoroslava Drobná, architektonické řešení významný architekt Josef Polášek (který je také autorem přestavby Zemského domu pro účely magistrátu, 1935).

50. léta 20. století: architekt Bohuslav Fuchs navrhoval architektonická řešení expozic a výstav pro muzeum. Malíř Eduard Milén pro muzeum graficky upravoval plakáty a výstavní katalogy. Oba bez nároku na honorář!

foto 1: Přednáška architekta Bohuslava Fuchse ve výstavních prostorách muzea 1955
foto 2: Eduard Milén a jeho žáci v expozici muzea 1955

fotografie: archív Muzea města Brna