Dnes vilu Tugendhat obdivují návštěvníci v podobě takřka totožné, jak ji navrhl Mies van der Rohe a jak v ní bydlela rodina Tugendhatových. Vila ale takto nevypadala vždy. Na konci války ji zpustošila sovětská armáda, dlouhou dobu také sloužila jako rehabilitační středisko pro děti.

Naštěstí vilu v první polovině 80. let zachránila první památková obnova. Tu vám nyní přiblíží nová publikace Muzea města Brna.

Paní Greta Tugendhatová přitom už v 60. letech navštěvovala Brno a toužila po tom, aby se vila opravila a stala kulturním stánkem přístupným veřejnosti. Za minulého režimu ale u nás obnova památek moderní architektury nebyla běžná, natož obnova „buržoazních“ domů. Situaci v Brně komplikovala skutečnost, že jiná taková památka už obnovou prošla – vila Stiassni od Ernsta Wiesnera sloužila pro reprezentaci státu jako tzv. vládní vila. Přesto obnovu vily Tugendhat prosadil architekt Josef Němec, který přesvědčil zástupce města, že i samo Brno potřebuje svůj reprezentační prostor.

Projekt památkové obnovy vily Tugendhat vypracoval tým architekta Kamila Fuchse. Samotný projekt byl na svoji dobu vysoce profesionální (Fuchs za něj získal na architektonickém bienále v Sofii v roce 1987 prestižní ocenění, které u nás zůstalo bez povšimnutí), avšak investor během stavby volil řadu náhradních řešení. Takto se například zničilo sklo ve spouštěcím okně, které jako jediné přežilo bombardování Brna, nebo dosud zachované zařízení koupelen.  Další rozdíly oproti stavu z 30. let pramenily spíše z tehdy omezených možností – např. zaoblená stěna vstupní haly, dříve zhotovená z pískovaného matného skla, se vyplnila plexisklem, ložnice i obývací prostor se zařídily soudobým nábytkem, na místě slavné půlkruhové stěny z Makassarského ebenu se postavila stěna z jiného druhu ebenu.

I když se nesplnilo přání paní Grety, pro dům to byl velký krok vpřed. Památková podstata vily Tugendhat byla zachráněna, stavba přestala chátrat. Její účel byl však jiný: brněnští radní zde vítali zahraniční návštěvy a ubytovávali významné hosty. V roce 1992 se ve vile Václav Klaus a Vladimír Mečiar dokonce dohodli na rozdělení Československa.

Nová publikace v česko-anglické mutaci vás provede tímto důležitým obdobím první rekonstrukce. Knihu je možné zakoupit v prodejnách suvenýrů ve vile Tugendhat i na Špilberku za cenu 499 Kč.

Vybrat si můžete i z našich dalších publikací o vile Tugendhat.

Výstava je koncipována jako intervence do stálé expozice muzea „Od hradu k pevnosti“, která prezentuje středověký stavebně historický vývoj Špilberku. Výstava je zaměřena na prezentaci nejvýznamnější osobnosti moravské větve lucemburské dynastie – římského krále Jošta Moravského a jeho vliv na politické dění ve 14. století.

Intervence je k vidění na hradě Špilberku v přízemí v expozici Od hradu k pevnosti

 Jošt Lucemburský

Nejvýznamnější osobností moravské větve dynastie Lucemburků byl jednoznačně markrabě Jošt. Ovlivnil dění ve střední Evropě na přelomu 14. a 15. století a jeho ambiciózní politika jej vynesla do čela Svaté říše římské. Titul krále si ale dlouho neužil: od zvolení zbývaly do jeho smrti pouhé čtyři měsíce. Samotné volby se navíc nezúčastnil a nestihl být ani korunován – Jošt byl zkrátka král nekrál. Dodnes se na Jošta pohlíží rozporuplně. Přesto ale jde o mimořádně úspěšného politika a posledního samostatného vládce Moravy.

Kdo byl Jošt Lucemburský

Jošt se narodil v roce 1354. Jeho otcem byl moravský markrabě Jan Jindřich, bratr Karla IV., matkou Markéta Opavská. Studoval mimo jiné pod vedením pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi, už od svých 10 let se účastnil diplomatických jednání spolu se strýcem Karlem IV. a otcem Janem Jindřichem, čímž získával cenné zkušenosti a obratnost ve věcech politických. Stal se ctižádostivou a ambiciózní osobností, dokázal těžit ze sporů bratranců Václava a Zikmunda. Válčil se svým mladším bratrem Prokopem, který dokonce v Joštově zajetí zemřel. Jošt se stal později i markrabětem braniborským a říšským kurfiřtem a v závěru života i římským králem. Neměl ale dědice – po smrti přešel titul moravského markraběte na Václava IV. a tím se natrvalo svázal s titulem českého krále.

 Jošt, obratný politik a diplomat

Jošt převzal Moravu po vládně otce Jana Jindřicha jako hospodářsky silnou a stabilní. Se zhoršujícími se poměry v království byl ale Jošt nucen dělat riskantní rozhodnutí. Často měnil za území značnou hotovost, aby si zajistil politickou moc a prestiž oproti svým konkurentům, i z řad vlastní rodiny. Jošt vynikal jako cílevědomý markrabě, politik a finančník. Kvůli konfliktům, které musel řešit, je ale možné jej považovat i za schopného válečníka. Když například Zikmund uvěznil krále Václava, Jošt se mu vydal na pomoc. Podle antropologických výzkumů však Joštovy kosterní pozůstatky nenesou stopy násilí ani bojového opotřebení.

 Brno jako markraběcí sídlo

Za vlády moravských markrabat město Brno vzkvétalo. Když Karel IV. uděloval bratru Janu Jindřichovi Moravu v léno, za sídlo markraběcího dvora bylo zvoleno právě Brno – už tehdy bylo hospodářsky natolik silné, aby uneslo tíhu vydržování dvora, mělo vysokou úroveň správy a čile obchodovalo nejen v rámci zemí Koruny české, ale i se zahraničím. Moravská markrabata Jan Jindřich a Jošt v Brně sídlili 61 let. Počátečním provizorním sídlem byl Alramův dvorec, pro potřeby dvora se upravoval areál mincovny na dnešním Dominikánském náměstí, reprezentačním vladařským sídlem se za Joštovy vlády po úpravách stal hrad Špilberk.  Za vlády Lucemburků Brno postupně získalo 28 hospodářských a politických privilegií, panoval čilý stavební ruch a pozvedla se i místní hmotná kultura. Od poloviny 14. století jsou šlechtické i měšťanské domy vytápěny zdobenými kachlovými kamny, u stolů se již běžně používají skleněné nádoby. Množství archeologických nálezů dokládá nebývalý rozkvět Brna právě za lucemburské éry.

Jak vypadalo bydlení moderní ženy ve 20. a 30. letech minulého století na Pražském hradě a jak v brněnském podhradí? Odpoví nová publikace Muzea města Brna nazvaná „Moderní žena. Osa Praha – Brno“.

Připomeňme si příběhy dvou silných a odvážných žen. Alice Garrigue Masaryková, dcera prvního československého prezidenta, ovlivnila novodobou podobu interiérů na Pražském hradě. Anna Morávková Kancnýřová zase v Brně vydávala populární časopis Práce ženy. Obě výjimečné ženy spojuje jméno architekta a bytového designéra Jana Vaňka.

Právě Jan Vaněk zařizoval v Praze ve vinohradské vile bratří Čapků slavný společenský pokoj, v němž se scházeli pátečníci. A v Brně Vaňkova firma Standard bytová společnost vyráběla nábytek pro vilu Tugendhat podle návrhů Miese van der Rohe a Lilly Reich. Nábytek z běžné produkce firmy si dokonce Mies van der Rohe vybral pro jeden z dětských pokojů, který nebyl vzhledem k věku chlapců zařízen drahým dýhovaným nábytkem.

Vaněk jako jeden z prvních nabídl ženám účelné, praktické a přitom elegantní bytové zařízení. Jeho návrhy odhodily nevkusné dekorace, těžké závěsy a masivní kusy. S jeho křesly mohla žena pohnout jednou rukou, byt byl rázem prosvětlen sluncem a domácí práce jí usnadňovala technika. Vaněk prohlásil, že moderní člověk má bydlet v moderním obydlí – ženám takové prohlášení tehdy pomohlo zvedat hlavu a rovnat záda.

„Dnešní žena musí být aktivní, musí vystupovati veřejně, a k tomu je třeba, aby přestala býti zakřiknuta starosvětskými muži a ženami, aby jak říkají Francouzi ‚měla courage de son opinion‘. Netřeba si zakrývat skutečnost, že názory té ženy dnešní jsou kacířstvím, bojem proti předsudkům a bludům a předsudky a bludy se musí ubíjet.“ TGM

Nová publikace čtenářům přiblíží podobu moderně koncipovaných interiérů soukromého bytu rodiny prezidenta T. G. Masaryka na Pražském hradě i podobu brněnského bytu Anny Morávkové Kancnýřové. Kniha je plná dobových fotografií a archivních materiálů. Připravil ji Jindřich Chatrný, vedoucí Oddělení dějin architektury Muzea města Brna, ve spolupráci s Martinem Halatou z Archivu Pražského hradu a Olgou Jeřábkovou z literární redakce Českého rozhlasu. Publikaci vydalo Muzeum města Brna s Archivem města Brna.

Kniha „Moderní žena. Osa Praha – Brno“ je k zakoupení v prodejně suvenýrů na hradě Špilberku a na Nové radnici. 

Na jaře letošního roku jsme si připomněli 70. výročí osvobození Brna od německých okupantů.  Opět bylo oživeno tragické téma letecké války nad Brnem, kterou opakovaně vedly v roce 1944 bombardéry amerického letectva a v roce 1945 vzdušné sily Rudé armády. Výsledky nového badatelského výzkumu byly postupně zpracovány a nyní se s nimi můžete seznámit prostřednictvím zaktualizované internetové aplikace Bombardování Brna.

Do mapy bylo nově přidáno 60 bodů zásahů bomb a 859 dosud nezveřejněných fotografií.

Řada již dříve lokalizovaných míst leteckých útoků byla upřesněna a v mapě upravena. Momentálně tak aplikace Bombardování Brna eviduje 1256 dopadů leteckých pum a 1719 fotografií následků bombardování. Chtěli bychom poděkovat všem pracovníkům archivů za pomoc při dohledávání dokumentů mapujících události konce 2. světové války v Brně. Naše díky ale patří zejména desítkám pamětníků nebo jejich potomků, kteří se s námi podělili o své vzpomínky na 70 let staré tragické události.

Autoři aplikace Bombardování Brna

12. a 13. září jste si s námi na Špilberku užili zábavný rodinný víkend s atmosférou roku 1645. A přišlo vás téměř 5000!

Víkend s akcí “Špilberk žije! Aneb Švédi nás nedostanou” je úspěšně za námi. Celkem jsme na Špilberku přivítali na 5000 lidí, což z letošního ročníku otevřeného Špilberku činí ten nejnavštěvovanější. Povedlo se i počasí, na hradě panovala příjemná atmosféra. Těší nás vaše pochvaly a moc za ně děkujeme. 

 Akce Špilberk žije! otevřela u příležitosti 370 let od švédského dobývání celý areál hradu

Po všech prostorách Špilberku vás provázela tajuplná šifrovací hra s názvem „Tajemství švédského důstojníka“. Při ní jste zakusili úsilí brněnských obránců i zmar švédských nepřátel. Zvládli jste vojenský výcvik, prokázali odvahu i bystrost a poodkryli záhadu prostřelené lebky, která zřejmě patřila (nebo nepatřila?) švédskému veliteli Kallenbergovi.  pro malé i velké. Úspěšným luštitelům jsme v kůru nad královskou kaplí rozdali víc než 800 cen.

Kromě hry vás bavil i um šermířů, zpěv žakéřů, divadlo, ale i ukázky bitvy o Špilberk či speciální prohlídky stálých expozic a jihozápadního bastionu. Na hradě bylo celkem 127 lidí v historických kostýmech – zaměstnanců muzea, ale i ochotných dobrovolníků. O program pro vás se ale staralo víc než 150 lidí.

Program:

♦ Sobota 13. září

10:00–18:00   Tajemství švédského důstojníka (šifrovací hra)

10:00–18:00    Zobraz obraz (soutěžní stezka expozicemi)

11:00–17:30     Kterak Švédi Brno nedobyli (komentované prohlídky jihozápadního bastionu, každou půlhodinu)

11:00–17:00     Brno na Špilberku (komentované prohlídky stálé expozice, každou hodinu)

11:00–17:00     Od moderny po současnost (komentované prohlídky stálé expozice, každou hodinu)

13:00, 14:00, 15:00 a 16:00    Cvičení zemské hotovosti, mušketýrů, arkebuzírů, dělostřelců (jižní bastion)

14:30    Paroháč (šermířské vystoupení, velké nádvoří)

15:30    Banda Alegra: Bubny války (bubenické vystoupení, velké nádvoří)

16:30    Asmodeus: Šermířské humoresky (šermířské vystoupení, velké nádvoří)

17:00    Boj o Špilberk (jižní bastion)

18:00    Ořechovské divadlo: Jak Švédové L. P. 1645 Brno marně dobývali aneb Bylo nebylo (velké nádvoří)

♦ Neděle 13. září

10:00–18:00    Tajemství švédského důstojníka (šifrovací hra)

10:00–18:00    Zobraz obraz (soutěžní stezka expozicemi)

11:00–17:30     Kterak Švédi Brno nedobyli (komentované prohlídky jihozápadního bastionu, každou půlhodinu)

11:00–17:00     Brno na Špilberku (komentované prohlídky stálé expozice, každou hodinu)

13:00, 14:00, 15:00 a 16:00    Cvičení zemské hotovosti, mušketýrů, arkebuzírů, dělostřelců (jižní bastion)

14:30    Paroháč (šermířské vystoupení, velké nádvoří)

15:30, 16:30     Žakéři: S písní na rtech (hudební vystoupení, velké nádvoří)

17:00    Boj o Špilberk (jižní bastion)

Ceník:

Plné vstupné     150,- Kč
Snížené vstupné (děti od 6ti do 15ti let, kostýmovaní*)      50,- Kč
Rodinné vstupné (max. 2 dospělí a 3 děti)      300,- Kč
Děti od 2 do 6ti let, ZTP, ZTP/P     10,- Kč

*kostýmy musí odpovídat období třicetileté války
Pozn.: Po celý víkend 12. – 13.9. neplatí akce “pivo Špilberk za 10 Kč” a zároveň nelze uplatnit slevové vouchery na jednotlivé výstavy a slevové vouchery do kasemat.

Plán hradu:

Pokladny na akci

Kasematy, hlavní pokladna muzea a pokladna ve vjezdové bráně – tato pokladna je bezbarierová. Platba kartou je možná ve všech pokladnách, kromě vjezdové brány.

 Spolek přátel Muzea města Brna vydal další číslo sborníku Forum Brunense, které pravidelně jednou za rok přináší nové poznatky o brněnské historii. Aktuální číslo obsahuje příspěvek od Jiřího Vaňka Nejstarší špilberský inventář z roku 1552, zabývající se zajímavou listinou, která vznikla jako „předávací protokol“ majetku Špilberku při předání správy hradu poslednímu královskému hejtmanu Petrovi Kurkovi z Korkyně. Máte tak jedinečnou příležitost zjistit, jak byl na sklonku středověku vyzbrojen a vybaven královský hrad, hospodářský dvůr a rybářství u městečka Měnína, které bylo součástí špilberského panství.

Stať Pavla Borského Dům Česká 166/11 – dům Humpoleckých z Rybenska popisuje historii domu č. p. 11 na jedné z nejrušnějších ulic v Brně. Dům byl postaven v 16. století na místě dvou původních středověkých budov a na stávající dispozici byl pak přestavěn kolem roku 1619 za držení Jana Jiřího Humpoleckého Osovce z Rybenska. Ten do portálu z České ulice osadil svůj rodový znak s koňskou hlavou. V první polovině 19. století dům dále přebudoval Jan rytíř von Smetana nebo továrník Karl Butschek. Novodobou úpravu získala budova při radikální rekonstrukci v letech 1971 – 1973 podle projektu J. Mikšíka.

Článek Lukáše Václavíka Podoba města Brna ve výtvarném umění 2. poloviny 19. století sleduje vývoj vedutové tvorby v oblasti malby, grafiky a nastupující fotografie při zachycení podob moravské metropole v časovém úseku druhé poloviny 19. století. Část příspěvku se věnuje také fenoménu sběratelství vedut, díky němuž se dochovaly ucelené pohledy na Brno v průřezu historie.

Studie Aleny Rajlichové a Petra Vachůta Nález kování z doby avarské z hradiště Staré Zámky u Líšně a několik poznámek k objevům avarských artefaktů v éře „hledačů kovů“se zabývá objevem erbovitého bronzového litého kování řemene opasku patřícího do avarského kulturního okruhu druhé třetiny 8. století. Příspěvek Boženy Víchové Rodinná kronika Františka Kyselky z Brna nás seznamuje s méně známou kapitolou života rodin Kyselkových a Bakešových.  František Kyselka byl nevlastním bratrem vynikajícího chirurga a zakladatele Masarykova onkologického ústavu v Brně Jaroslava Bakeše a i on zanechal zajímavou stopu v brněnské historii.

Pavel Košťál ve své studii Podivné týdny mezi mírem a válkou (k dění v Brně v červnu a červenci 1914) představuje proměny života ve městě Brně ve stínu nešťastného atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este a jeho manželku v Sarajevu. Příspěvek se snaží na základě zpráv z tehdejšího tisku zachytit atmosféru v období, kdy se postupně schylovalo k válce, aniž si to velká část obyvatel uvědomovala.

Emeritní rektor Vysokého učení technického Petr Vavřín poutavě popsal v článku Historie centrální budovy VUT v Brně na Antonínské ulici č. 1 složitou cestu, která vedla k úspěšné stavební revitalizaci bývalého biskupského alumnátu pro potřeby rektorátu VUT v letech 1998-1999. Stať Ludmily Růženecké Příběh dámských rukavic pak krátce shrnuje historii výroby dámských rukavic v ČR; popisuje také sbírkové fondy těchto exponátů v Muzeu města Brna a dalších institucích.

Drobný příspěvek Jany Kolavíkové Kaplička sv. Antonína Paduánského v Brně-Lesné ve fondech fotoarchivu Muzea města Brna přibližuje zpodobení kapličky sv. Antonína v Brně-Lesné ve fondech fotoarchivu Historického oddělení Muzea města Brna.

Sborník lze zakoupit v Muzeu města Brna za 120 Kč.

Webová aplikace Bombardování Brna http://www.brno.cz/bombardovani/ byla spuštěna v den 70. výročí prvního spojeneckého náletu na Brno 25. 8. 2014. Původní databáze lokalit vybombardovaných v letech 1944  až1945 se opírala zejména o písemné a obrazové dokumenty uložené v archivech institucí zabývajících se historií Brna. Po zveřejnění aplikace se ozvala řada pamětníků, kteří upřesňovali, opravovali či doplňovali místa zásahů leteckých pum. Upozorněni jsme byli také na dosud méně známé historické prameny mapující závěr 2. světové války. Kromě upravených starších záznamů jsme tak na začátku roku 2015 mohli aplikaci obohatit o 343 nově vložených fotografií a 140 dosud nezaznamenaných zásahů leteckých pum.

V současné době tak máme evidovaných 1194 dopadů bomb a k nim připojených 860 snímků.

Všem, kteří přispěli do projektu Bombardování Brna vzpomínkou, příběhem, fotografií nebo radou kde pátrat, velmi děkujeme. Jsme si také vědomi, že práce na poznání historie těchto tragických okamžiků města Brna nekončí, a proto i nadále budeme přijímat Vaše podněty na aktualizaci stávajícího stavu webových stránek Bombardování Brna a sami pátrat po dalších dokumentech. O dalších změnách aplikace Vás pak budeme včas informovat. Kolektiv autorů Muzea města Brna, Archivu města Brna a Internetové encyklopedie dějin Brna.

Své připomínky či doplnění k aplikaci posílejte na bomby@spilberk.cz.