csČeština
Navigation
Načítám Akce
  • 12. května 2020

    -

    30. srpna 2020

  • 9:00

    -

    17:00

  • 3. NP západního křídla

Jiří Bielecki: Vznášet se a chvět v siločarách přitažlivosti

(Jiří Bielecki v dialogu s Daliborem Chatrným, Stanislavem Kolíbalem, Jiřím Hilmarem a Janem Wojnarem)

Výstavu posouváme na nový termín: od 12. května do 30. srpna 2020.

Výstava představí retrospektivní průřez dílem moravského rodáka Jiřího Bieleckého (1929–2000), jehož dílo bude uvedeno do vzájemného dialogu s tvorbou brněnského umělce Dalibora Chatrného (1925–2012), moravského umělce Jana Wojnara (1944–2014) a dvou žijících mimo-moravských uměleckých osobností, jejichž význam dalece přesahuje hranice České republiky: v Německu donedávna působícího Jiřího Hilmara (1937) a v Praze stále aktivního Stanislava Kolíbala (1925). Výtvarné uvažování Jiřího Bieleckého a dvou moravských umělců – Dalibora Chatrného a Jana Wojnara – fragmentárně zastoupené ve stálé expozici – bude díky připravované výstavě představeno v adekvátní šíři a zejména v kontextu, který odhalí společné body a myšlenkové zájmy představitelů této pozoruhodné umělecké generace, která nastoupila na výtvarnou scénu v šedesátých letech dvacátého století.

Ústřední prostor výstavy je věnován nejtypičtějším projevům Bieleckého tvorby, rozměrným objektům zavěšovaným do prostoru – tzv. gravitabilům, které se staly určující pro vymezení samotného tématu výstavy. Umělec je vytvářel prořezáváním základních forem do papíru a o něco později do umělohmotné folie, které zavěšoval do volného prostoru. Centrum přehlídky proto utvoří soubor několika gravitabilů, z roku 1967 nazvaný Vznášení.  Nehmotné jakoby vzduchem naplněné formy se při pohybu, někdy dokonce i pouhém výdechu diváka lehce rozpohybují a rozkmitají vržené stíny na stěnách a podlaze. Tyto optické děje zmnoží reálnou konstelaci forem o imaginární dimenzi a celková prostorová situace nabyde na monumentalitě, aniž by tím ztratila z celkové citlivosti, ticha a zvláštní intimnosti.

Náznaky společných zájmů zastoupených autorů rozvine v plné šíři poslední výstavní prostor, v němž přehlídka vygraduje do přímého dialogu pětice zastoupených umělců. Do popředí vyvstanou témata související s účinky gravitační síly, jakými jsou levitace, latentní či reálný pohyb, stabilita versus labilita, ale i procesy proměnlivosti a neuchopitelnosti.

Do vzájemné konfrontace s Bieleckého dílem zde vstoupí reliéfy Jiřího Hilmara ze sedmdesátých let, které fungují na principu volně zavěšených vertikálních šňůr či plastových pásků. Na první pohled statické dílo však může rozpohybovat i sebemenší průvan procházející osoby. Tématem se zde vedle průzkumu zemské přitažlivosti stává i latentní pohyb ve smyslu určitého předpokladu pohybu, který divák zná z vystavených Bieleckého gravitabilů. Skrytý pohyb jako přítomný potenciál děje v součinnosti s působením sil gravitace prostupuje taktéž dílem Stanislava Kolíbala, zejména jeho tvůrčím obdobím šedesátých let, kdy vznikaly plastiky Nakloněné věci (1966), Pád (1967), jejichž jmenovatelem je téma lability, nebo plastika Mizející tvar (1967), v níž síla přitažlivosti rozpouští pevnou formu v amorfní hmotu. Zájem o účinky gravitace nacházíme i v díle několikrát zmíněného Dalibora Chatrného, který ve svých realizacích zaměřených na vymezení vztahových vazeb a prostorových souvislostí natahoval prostorem bílé šňůry. Síla gravitace tyto materializované linie přirozeně prověšovala, podobně jako způsobovala napnutí provázků, na které umělec před plochu plátna zavěšoval kameny či kovové prvky.

Taktéž Jan Wojnar ve svých přesýpacích básních počítal s imanentní silou zemské přitažlivosti. Černé reliéfní struktury uzavíral do boxů a zasypával cukrem či pískem s vědomím, že jednotlivá zrnka se v důsledku působení gravitace dají do pohybu, padají, zachytávají se a ulpívají na strukturovaném podkladu a utvářejí tak neustále se proměňující černobílou strukturu. Na obdobném principu Wojnarových básní fungují taktéž Himarovy reliéfy, v nichž jsou však plastové prvky ponořeny do kazet se slanou vodou, kde se při změně sklonu přeskupují vedeny silami gravitace.

Cílem výstavy Vznášet se a chvět v siločarách přitažlivosti je upozornit diváka na jedno se zajímavých témat umění šedesátých a sedmdesátých let, kterým je účinek neviditelné a nehmotné síly gravitace. Výstava se snaží ukázat cesty, kterými umělci stejné generace k danému tématu přistupovali vedeni svým individuálním vnitřním programem. Kromě vizualizace gravitačních sil ve vazbě na strukturu či prostorovou situaci definovanou umělcem, jak ji příkladně reprezentují Wojnarovy přesýpací básně a Hilmarovy vodní reliéfy, Chatrného šňůrové projekty, Bieleckého gravitabily a Kolíbalovy labily, je prezentace výzvou pro zapojení diváka do procesu tvorby a pro sblížení výtvarného uvažování s myšlením běžného milovníka umění. Tento aspekt “otevřeného díla” jež je na výstavě silně přítomen, totiž znamená živnou půdu pro růst naší schopnosti chápat umělecké dílo nikoliv jako pevné vizuální vymezení nýbrž jako neuchopitelný a neustále se proměňující prostředek pro intuitivní „otevírání“ skutečnosti.

Výstava Vznášet se a chvět v siločarách přitažlivosti se uskutečňuje k 95. výročí narození Dalibora Chatrného a Stanislava Kolíbala, a k výročí uplynulých 20 let od úmrtí Jiřího Bieleckého.

Komentovaná prohlídka a představení monografie

  • Ve čtvrtek 27. srpna 2020 od 16 hodin vás srdečně zveme na hrad Špilberk na komentovanou prohlídku výstavy „Vznášet se chvět v siločarách přitažlivosti“. Promluví kurátorka Ilona Víchová, přítomna bude také rodina autora – Dana a Jakub Bielečtí. Zároveň bude představena nedávno vydaná monografie „Jiří Bielecki 1929–2000“ (CREATIVO, a.s. / Sophistica Gallery, Praha).

Vstupné

Výstava je otevřena od úterý do neděle od 9 do 17 hodin.
Prodej vstupenek končí 30 minut před koncem otevírací doby.

Plné vstupné 80 Kč
Snížené vstupné 50 Kč
Rodinné vstupné 185 Kč
Skupiny (od 10 osob) 65 Kč
Organizovaná školní výprava 35 Kč
Děti od 2 – 6 let 10 Kč

 

Top