Forum Brunense 2014

 Spolek přátel Muzea města Brna vydal další číslo sborníku Forum Brunense, které pravidelně jednou za rok přináší nové poznatky o brněnské historii. Aktuální číslo obsahuje příspěvek od Jiřího Vaňka Nejstarší špilberský inventář z roku 1552, zabývající se zajímavou listinou, která vznikla jako „předávací protokol“ majetku Špilberku při předání správy hradu poslednímu královskému hejtmanu Petrovi Kurkovi z Korkyně. Máte tak jedinečnou příležitost zjistit, jak byl na sklonku středověku vyzbrojen a vybaven královský hrad, hospodářský dvůr a rybářství u městečka Měnína, které bylo součástí špilberského panství.

Stať Pavla Borského Dům Česká 166/11 – dům Humpoleckých z Rybenska popisuje historii domu č. p. 11 na jedné z nejrušnějších ulic v Brně. Dům byl postaven v 16. století na místě dvou původních středověkých budov a na stávající dispozici byl pak přestavěn kolem roku 1619 za držení Jana Jiřího Humpoleckého Osovce z Rybenska. Ten do portálu z České ulice osadil svůj rodový znak s koňskou hlavou. V první polovině 19. století dům dále přebudoval Jan rytíř von Smetana nebo továrník Karl Butschek. Novodobou úpravu získala budova při radikální rekonstrukci v letech 1971 – 1973 podle projektu J. Mikšíka.

Článek Lukáše Václavíka Podoba města Brna ve výtvarném umění 2. poloviny 19. století sleduje vývoj vedutové tvorby v oblasti malby, grafiky a nastupující fotografie při zachycení podob moravské metropole v časovém úseku druhé poloviny 19. století. Část příspěvku se věnuje také fenoménu sběratelství vedut, díky němuž se dochovaly ucelené pohledy na Brno v průřezu historie.

Studie Aleny Rajlichové a Petra Vachůta Nález kování z doby avarské z hradiště Staré Zámky u Líšně a několik poznámek k objevům avarských artefaktů v éře „hledačů kovů“se zabývá objevem erbovitého bronzového litého kování řemene opasku patřícího do avarského kulturního okruhu druhé třetiny 8. století. Příspěvek Boženy Víchové Rodinná kronika Františka Kyselky z Brna nás seznamuje s méně známou kapitolou života rodin Kyselkových a Bakešových.  František Kyselka byl nevlastním bratrem vynikajícího chirurga a zakladatele Masarykova onkologického ústavu v Brně Jaroslava Bakeše a i on zanechal zajímavou stopu v brněnské historii.

Pavel Košťál ve své studii Podivné týdny mezi mírem a válkou (k dění v Brně v červnu a červenci 1914) představuje proměny života ve městě Brně ve stínu nešťastného atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este a jeho manželku v Sarajevu. Příspěvek se snaží na základě zpráv z tehdejšího tisku zachytit atmosféru v období, kdy se postupně schylovalo k válce, aniž si to velká část obyvatel uvědomovala.

Emeritní rektor Vysokého učení technického Petr Vavřín poutavě popsal v článku Historie centrální budovy VUT v Brně na Antonínské ulici č. 1 složitou cestu, která vedla k úspěšné stavební revitalizaci bývalého biskupského alumnátu pro potřeby rektorátu VUT v letech 1998-1999. Stať Ludmily Růženecké Příběh dámských rukavic pak krátce shrnuje historii výroby dámských rukavic v ČR; popisuje také sbírkové fondy těchto exponátů v Muzeu města Brna a dalších institucích.

Drobný příspěvek Jany Kolavíkové Kaplička sv. Antonína Paduánského v Brně-Lesné ve fondech fotoarchivu Muzea města Brna přibližuje zpodobení kapličky sv. Antonína v Brně-Lesné ve fondech fotoarchivu Historického oddělení Muzea města Brna.

Sborník lze zakoupit v Muzeu města Brna za 120 Kč.