ÚT-NE
Nová stálá expozice představuje nejvýznamnější malby a sochy ze sbírek Muzea města Brna z let 1918-1945, které navodí představu, jak se vyvíjelo brněnské umění v průběhu první republiky a druhé světové války. Muzeum města Brna spravuje nejrozsáhlejší soubory uměleckých děl Antonína Procházky a Jaroslava Krále vůbec. Řadu z nich je možné vidět ve výstavních sálech. Česká Morava přináší pohled i na méně známé výtvarné proudy, které předešlé stálé expozice opomíjely. Jde o tvorbu brněnských německých malířů první republiky, obrazy českých umělců zachycují poetiku města a tajemná symbolistní díla z dob nacistické okupace. Stálá expozice Česká Morava představuje přesně 100 uměleckých děl, z toho 90 obrazů a 10 soch.
Místo konání
hrad Špilberk
Vstupné
Vstupenka platí na Okruh Muzeum,.
Číst víceČíst méně
Z mimobrněnských členů vystavoval se Skupinou výtvarných umělců pravidelně Emil Filla, kterého k Brnu poutaly rodinné svazky a dlouholeté přátelství s Antonínem Procházkou. Pro brněnské umělecké prostředí měly velký význam i výstavy Josefa Šímy (1931, 1936), jehož dílo ovlivnilo řadu umělců u nás, mezi jinými i imaginativní tvorbu členů Skupiny, Jiřího Krejčího z Prahy a Františka Malého z Bratislavy.
Od roku 2016 rozšiřuje expozici vedle umění malířského a sochařského taktéž umění grafické. Originály 94 vzácných mědirytů, leptů, kreseb a dalších tisků z období od baroka po romantismus mohli návštěvníci krátce zhlédnout na podzim 2015. Grafiky nemohou být kvůli působení světla vystaveny dlouhodobě, postupně je proto nahradily pečlivě zhotovené kopie, jež jsou nyní součástí stálé expozice. Třebaže vystavené grafiky se liší formáty i náměty, jedno mají společné – souvislost s Brnem. Můžeme tak spatřit zdejší náměstí s tehdy nově zhotovenými kašnami, kláštery, teze – oznámení veřejných obhajob zdejších studentů (jedna dokonce vytištěná na hedvábí s paličkovanou krajkou), ale i církevní tisky či ilustrace autorů, již žili právě v Brně. Ne všechny grafiky pocházejí z Brna – například rozměrnou vedutu Zelného trhu s čerstvě postaveným Parnasem nechal brněnský radní Johann Ignaz Dechau tisknout ve vyhlášené dílně v Augsburgu (a sám je pravděpodobně na grafice také vyobrazen). Autoři námětů i rytin ale často z Brna pocházeli nebo zde působili – za zmínku stojí např. Ignaz Johann Bendl, Josef Svítil, Josef Axmann či František Xaver Rektořík. Ten byl i činným sběratelem umění – právě jeho sbírka se spolu s tvorbou Axmannovou připojily na přelomu 19. a 20. století ke sbírkám vznikajícího městského muzea. Jejich základem však byla sbírka židovského podnikatele Heinricha Gomperze, který ji na sklonku života odkázal milovanému městu Brnu. Gomperzova busta je v expozici k vidění taktéž.
Tvorba meziválečné generace malířů a sochařů v Brně vyústila koncem 30. let do klasicizující exprese, kterou umělci reagovali na pocit společenského ohrožení z blížící se války.
Za války se v Brně setkávají mladí umělci, kteří měli za sebou již spolupráci v rakovnické skupině Ra, Václav Zykmund a Bohdan Lacina. Jejich surrealistická tvorba znamenala příslib pro brněnskou kulturu a nové tvůrčí podněty do budoucna. Obrazy Bohumíra Matala vzniklé bezprostředně po návratu malíře z Německa v roce 1945 se ztotožňují s uměleckým názorem Skupiny 42. Tyto slibné perspektivy vzaly za své po únoru 1948 a na další léta byl vývoj umění v našich zemích utlumen.