• Poznejte Jihozápadní bastion

    …Jihozápadní bastion vznikl v rychlosti, během pouhých dvou let, aby byl Špilberk připraven na návrat Švédů k Brnu v květnu 1645. Měl ubránit západní část hradu, kde dosud byly jen malé kamenné bašty renesanční hradby. Právě od západu přitom Špilberk čelil největšímu náporu švédských vojsk…

    Poznejte unikátní podzemí hradu Špilberku, stavební historii i opevnění, které sehrálo klíčovou roli během nejslavnější kapitoly brněnských dějin – obléhání města Švédskými vojsky v roce 1645. Vše v rámci zajímavého prohlídkového okruhu, který se pro vás od 1. října otevírá.

    • Časy jednotlivých prohlídek: 10.30, 12.30, 14.30, 16.30
    • Prodej vstupenek na pokladně v kasematech nebo online. Sraz na prohlídku před vstupem do kasemat.
    • Prohlídku nedoporučujeme osobám trpícím klaustrofobií, silnou závratí, případně se sníženou pohyblivostí.

    Více informací o prohlídkovém okruhu naleznete ZDE.

  • Muzeum města Brna slaví 117. narozeniny

    18. září 1904 – den, kdy vzniklo Muzeum města Brna! Už 117 let se stará o kulturní dědictví města.

    Psal se rok 1904, kdy se v prostorách starého Zemského domu (dnešní Nové radnice) slavnostně otevřelo městské muzeum. Základem pro něj se staly obrazy zámožného měšťana Heinricha Gomperze, které městu odkázal. Ve třicátých letech 20. století muselo muzeum hledat nové zázemí a našlo jej v budově Městského dvora na Šilingrově náměstí. Muzeum města Brna se začalo čím dál více rozvíjet od padesátých let 20. století, kdy stoupá počet sbírek a těch, kteří o ně pečují – odborných pracovníků. V roce 1960 se muzeum stěhuje na Špilberk, který se stal dodnes hlavním sídlem instituce reprezentující dějiny města.

    Dnes Muzeum města Brna spravuje další významné památkové objekty, vedle hradu Špilberku ještě vilu Tugendhat, Měnínskou bránu a Arnoldovu vilu, která na svoji rekonstrukci čeká.

    117 let – co všechno se tu událo? Odkrýváme k narozeninám dosud nezveřejněné poklady z našeho fotoarchivu.

    18. 9. 1904 slavnostní otevření městského muzea v budově Zemského domu (Dominikánské náměstí)

    Otevřeny stálé expozice: Galerie Heinricha Gomperze, Cechovní památky, Rytiny Josefa Axmanna a Brněnská obývací místnost

    foto: Pohled do první expozice – Cechovní památky 1904

     

     

     

    Cecilie Hálová-Jahodová (1892–1978): -první a zatím poslední žena ve vedení muzea .

    Ředitelka Muzea Zemského hlavního města Brna (tehdejší oficiální název) v letech 1948 –1958 (muzeum sídlilo v té době v budově tzv. Městského dvora na Šilingrově náměstí).

    foto: Cecilie Hálová-Jahodová při zahájení výstavy Stavební a umělecký vývoj města Brna 1953

     

     

    „Lidé bděte. Nacistické zločiny, koncentrační tábory, boj za svobodu.“: první stálá expozice Muzea města Brna na hradě Špilberku.

    Vernisáž byla v roce 1962 a hlavní část expozice se nacházela v prvním patře východního křídla (dnes je zde tzv. Královská kaple)

     

     

     

    11. 4. 1937: moderně pojatá instalace sbírek městského lapidária v Křížové chodbě Zemského domu (dnes Magistrát města Brna)

    Autorkou instalace byla historička umění PhDr. Zoroslava Drobná, architektonické řešení významný architekt Josef Polášek (který je také autorem přestavby Zemského domu pro účely magistrátu, 1935).

     

     

    50. léta 20. století: architekt Bohuslav Fuchs navrhoval architektonická řešení expozic a výstav pro muzeum. Malíř Eduard Milén pro muzeum graficky upravoval plakáty a výstavní katalogy. Oba bez nároku na honorář!

    foto 1: Přednáška architekta Bohuslava Fuchse ve výstavních prostorách muzea 1955
    foto 2: Eduard Milén a jeho žáci v expozici muzea 1955

    fotografie: archív Muzea města Brna

     

     

  • Jak žil Špilberk letos pověstmi

    Co všechno se událo na Špilberku 11. a 12. září 2021?

    Ohlédněte se s námi za velkolepou originální hradní akcí, která se konala už podeváté. A letos jí vévodily známé i méně známé brněnské pověsti. Kromě nich i nejrůznější atrakce, turnaje, divadelní představení, jarmark a nechyběla ani dobrodružná hra pro celou rodinu.

    Tak zase za rok! Na viděnou!




    foto: Michaela Budíková
    video: Miloš Strnad

     

  • NAJDI KRÁLOVSKÉ DARY: Zlom zakletí Špilberku!

    Interaktivní omalovánka k procházce kolem hradu Špilberku.

    Pomůžete moudrému králi získat zpět ztracené královské dary? Stezka začíná u brány Špilberku (přístup z parku od Husovy ulice), vede okolo hradu a končí na nádvoří. Procházkou vás povede sešit s aktivitami pro děti.

    Samoobslužná stezka pro rodiny s dětmi (od 4 let) a malé skupiny / cca 60 min

    Cena za sešit je 20 Kč/ks

    V prodeji na obou pokladnách na Špilberku

  • Mezinárodní hudební festival Špilberk 2021

  • MUZEJNÍ NOC 2021 VE VILE TUGENDHAT

  • 2. MÍSTO NA GLORIA MUSAEALIS
    ZA KNIHU EVROPAN ADOLF LOOS.
    NEJEN BRNĚNSKÉ STOPY

    Odborná činnost Muzea města Brna získala prestižní ocenění. V roce 2020 jsme vydali publikaci Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy. Originální publikace, kterou připravil kolektiv českých a zahraničních autorů v čele s editory Jindřichem Chatrným, Dagmar Černouškovou a Janou Kořínkovou, přináší zcela nové množství neznámých a dosud nezveřejněných badatelských poznatků o práci světoznámého architekta, brněnského rodáka Adolfa Loose. Kniha volně navazuje na tzv. startovní titul Brněnské stopy Adolfa Loose, který byl vydán o deset let dříve. Publikace Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy vyšla v česko-anglické mutaci – je tak zároveň významným příspěvkem k losoovským badatelským aktivitám v mezinárodním měřítku.

    Publikace byla nominována v kategorii Muzejní publikace roku v národní soutěži Gloria musaealis 2020 a nakonec získala 2. místo. Ve Smetanově síni Obecního domu v Praze převzal ocenění jeden z autorů Jindřich Chatrný z Oddělení dějin architektury Muzea města Brna. Na prestižní události ho doprovodil ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian a fotografka Michaela Budíková. Autorům jedinečné publikace patří naše obrovská gratulace a uznání jejich práci. Z ceremoniálu soutěže Gloria musaealis, který se konal 17. května 2021, sdílíme následující fotografie.



  • Kam kráčíš, Brno?

    Jak se v příštích letech promění tvář města? Co popožene místní ekonomiku a co bude pohánět dopravní prostředky? Pohled do budoucna, ale i do minulosti nabízí venkovní výstava na dělovém bastionu hradu Špilberku. Čekají na vás proměny města Brna od roku 1900 až po vize budoucnosti. V příběhu rozvoje města se dozvíte o řadě významných staveb a významných osobností, které měly vliv na tvář Brna. V příběhu, který nikdy nekončí – každá generace do něj totiž připíše svoji novinku.

    Výstavu, kterou připravilo Oddělení strategického plánování Magistrátu města Brna, bude možné vidět od 4. 3. do 25. 4. 2021

    Výstava, s níž se můžete ohlédnout zpět, ale zároveň se podívat i do blízké budoucnosti prostřednictvím připravovaných projektů.

  • Nová publikace o Adolfu Loosovi

    U příležitosti 150. výročí narození světově proslulého architekta vyhlásily v lednu 2020 Národní památkový ústav a Muzeum hlavního města Prahy „Rok Adolfa Loose“. Významnou spolupracující institucí se stalo Muzeum města Brna, které prezentovalo výstavu Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy. Jejím autorem byl Jindřich Chatrný ve spolupráci s Dagmar Černouškovou a dalšími kolegy. Oba poté s Janou Kořínkovou spoluautorsky a editorsky připravili také stejnojmennou publikaci, která přináší nejnovější badatelské poznatky k dílu a osobnosti Adolfa Loose, a to především v souvislosti s jeho „brněnskými stopami“.

    Kniha  Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy je nominována v národní soutěži muzeí Gloria musaealis v kategorii “Muzejní publikace roku”.

    Badatelské aktivity z posledních let, provedené na základě pečlivých rešerší dostupných pramenů a terénních průzkumů, tak korigují a mnohdy zcela nově interpretují schematicky opakovaná fakta. Zároveň potvrzují, že Loosovy profesní i společenské vazby s rodným městem nebyly jen sporadické, ale v určitých obdobích velmi intenzivní. Kniha připomíná v úvodní kapitole některá Loosova životní data a momenty spojené s jeho rodným městem a postupně představuje Loosovy práce pro Brno. Velmi objevné jsou příspěvky k cukerní rafinerii v Hrušovanech u Brna a Bauerovu zámečku. Totéž platí o Loosově otci, brněnském sochaři a kameníkovi, který patřil k předním reprezentantům brněnské měšťanské kultury druhé poloviny 19. století. Nechybí ani brněnské stopy Loosových žáků či rezonance jeho díla u brněnských badatelů.

    Reprezentativní publikace volně navazuje na starší titul Brněnské stopy Adolfa Loose z roku 2010 (pouze česká verze), avšak přináší množství zcela neznámých a doposud nezveřejněných badatelských poznatků v rámci systematické výzkumu, které přineslo uplynulé desetiletí. Díky vydání v česko-anglické mutaci se jistě stane podstatným příspěvkem k loosovským badatelským aktivitám v mezinárodním měřítku.

    Jindřich Chatrný, Dagmar Černoušková, Jana Kořínková (eds)
    Evropan Adolf Loos.
    Nejen brněnské stopy

    prodejní cena: 1280 Kč

    Publikaci si můžete objednat i online, a to na e-mailu smerdova@spilberk.cz

    Ve videu MAK Wien v rámci rozpravy o Adolfu Loosovi byla kurátorem Rainaldem Franzem představena i naše publikace.

     

     

     

  • Baron Trenck už i v knize

    Nejslavnější špilberský vězeň, velitel pandurů baron František Trenck, zemřel 4. října 1749. Nechal se pohřbít v hrobce kapucínského kláštera v Brně, kde se jeho tělo přirozeně mumifikovalo.

    Nová kniha o slavném špilberském vězni a rekonstrukci jeho tváře i těla.

    Tato kniha shrnuje výsledky bádání unikátního tříletého projektu, při němž Trenckovu mumii zkoumal mezioborový tým specialistů nejmodernějšími metodami forenzní antropologie, soudního lékařství a molekulární biologie. Jednotlivé kapitoly odkrývají, co všechno se dalo zjistit o elitním vojákovi poloviny 18. století současnými věděckými postupy a jak tyto informace posloužily při rekonstruování Trenckovy tváře i celého těla. Je nutno připomenout, že 3D rekonstrukce podoby byla jako jedna z prvních na světě vyhotovena zcela digitálně a navíc pohyblivě.

    Kniha vzdává čest nevšední historické osobnosti s úzkým vztahem k městu Brnu a zároveň je příkladem úspěšné spolupráce historických, přírodovědeckých a technických vědních disciplín při poznání naší minulosti.

    Petra Urbanová, Petr Vachůt et al.

    BARON TRENCK
    Nová tvář legendy 

    prodejní cena: 300 Kč