Stavební vývoj NKP Hrad a pevnost Špilberk

13. století
Hrad Špilberk byl založen kolem poloviny 13. století a jeho stavebníkem byl český král Přemysl Otakar II., za jehož vlády byl pravděpodobně z podstatné části vybudován.

14. – 15. století
Ve druhé polovině 14. století se stal sídelním hradem moravských markrabat z rodu Lucemburků. Po Joštově smrti v roce 1411 ztratil svůj reprezentační charakter a do popředí vystupuje jeho význam vojenský, který se uplatnil během husitských válek a zejména za bojů mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. Po roce 1490 byl hrad téměř sedmdesát let českými panovníky zastavován, postupně chátrá a ztrácí na významu.

Z původního gotického hradu 13. – 15. století se kromě základní dispozice zachovalo poměrně málo, a to v podstatě pouze dvě místnosti ve východním křídle – přízemí a hradní průjezd se sedilemi. Pozoruhodný je i portál v patře hradu, vedoucí kdysi z pavlače do prostoru tzv. královské kaple.

16. století
Moravští stavové, vědomi si velkého významu hradu pro Moravu i České královský, hrad vykupují a následně prodávají městu Brnu.

 17. století
Po porážce stavovského povstání je hrad znovu zkonfiskován a stává se zase zeměpanským majetkem. Ve 40. letech, z důvodu sílícího nebezpečí útoku švédských vojsk, vydává velitel obrany města Brna Raduit de Souches jasný rozkaz: posílit opevnění na západní straně Špilberku. V rychlosti, během pouhých dvou let, vzniká Jihozápadní bastion, severní nárožní bastion a předsunutý ravelín  mezi nimi, tvoří raně barokní frontu vnějšího opevnění hradu. Tato fronta má ubránit západní část hradu, kde dosud byly jen malé kamenné bašty renesanční hradby.
1645 –  Spolu s městem Brnem  Špilberk odolává více než tříměsíčnímu obléhání a dobývání švédským vojskem generála Torstensona. Špilberská citadela se poté stala nejdůležitější zemskou pevností a zbrojnicí na Moravě.

18. století
Původně středověký hrad byl během sta let přebudován na nejmohutnější barokní pevnost na Moravě. Na přestavbě se  postupně podíleli přední vojenští inženýři N. Peroni, L. Rochet a P. Rochepin i brněnský stavitel M. Grimm. Dnes tuto přestavbu připomíná především z větší části dochovaný vnitřní fortifikační systém – hradby s bastiony a kurtinami, zděné příkopy s vestavěnými kasematy, dále přízemní kasárenské a další objekty. Součástí pevnostního systému byly i studna v západní části nádvoří, prohloubená v letech 1714 -1717 z původních 40 metrů na 114 metrů, a přilehlá cisterna. Tato radikální rekonstrukce bohužel odstranila – s výjimkou východního křídla – prakticky vše, co z původního středověkého hradu i jeho pozdějších úprav zbylo. Špilberk tak dostal v podstatě současnou podobu.
1742 – Byly postaveny kasematy, které měly sloužit jako úkryt vojska. Původní účel se ale nenaplnil a v kasematech bylo deponováno skladiště vojenského materiálu.
1783 – Původní pevnostní vězení bylo z rozkazu císaře Josefa II. přeměněno na velkou věznici pod civilní správou a hlavními vězeňskými prostorami se staly kasematy.

19. století
Až do napoleonských válek zůstává hrad i nadále důležitou vojenskou pevností, a to i přes rozšiřování věznice.
1809 – Špilberk je okupován francouzskou armádou, která při svém odchodu zničila důležité části opevnění včetně zbrojnice a zasypala i 112 m hlubokou studnu. Studna i opevnění byli sice zakrátko opraveny, ale hrad ztrácí svojí funkci vojenské pevnosti.
1820-30 – Z rozhodnutí císaře byla oficiálně zrušena vojenská pevnost a Špilberk byl radikálně přebudován výhradně k vězeňským účelům, bohužel zde nenávratně mizí mnohé z původní podoby středověkého hradu a jeho původních přestaveb. Většina dnešních budov – jižní, západní a severní křídlo i střední trakt, rozdělující dřívější velké nádvoří na dvě části – vznikla až touto rozsáhlou přestavbou a Špilberk tak dostal v podstatě současnou podobu.
1858 – Vězení na Špilberku je z rozhodnutí Františka Josefa I. definitivně zrušeno a na hrad se vrací vojsko.
1880 – Zpřístupnění kasemat pro veřejnost.

20. století
Armáda, nejprve rakouská a po roce 1918 československá, sídlila na Špilberku plných sto let.
1939-45 – Německá armáda provedla na Špilberku radikální stavební úpravy, které se dotkly v závěru války i proslulých kasemat. Kasárenské objekty nebyly v dobrém technickém stavu a proto se Krajská správa obrany XVII pustila do stavebních úprav. Počátkem roku 1940 začala rozsáhlá rekonstrukce. Přestavěno či renovovány byly kompletně vnitřní prostory hradu, nové zařízeny stáje a hospodářské budovy, proražen severní val z předního příkopu a v něm bylo vybudováno nové schodiště do kasemat, na vjezd západní brány byla postavena jednoposchoďová věž s kamenným reliéfem orlice a před branou byla zřízena okrasná vodní nádrž. Jižní hradby, pobořené roku 1809, byly věrně rekonstruovány podle starých plánů z Vídeňského Válečného archivu a vznikl dělový bastion. Na jihovýchodní straně hradu byl vyzděn nový bastion s válcovitou střílnou a malou zahrádkou a pod ním v koutu silnice byla postavena malá kašna s pozdněgotickým krákorcem s maskaronem. Nově byl také vyřešen příchod z města. Z původní barokní kaple se stala slavnostní síň. V severní části kasemat jsou ke konci války vybudované kryty.
1945-60 – Objekt přebírá zpátky Československá lidová armáda.
1960 – Hrad dostává do správy Muzeum města Brna a křídlo s jídelnami je pronajato Interhotelu. Vnitřní prostory hradu jsou upravovány pro potřeby depozitářu a expozic.
1982-87 – NVmB rozhodl o rekonstrukci. O rok později byla rekonstrukce zahájena. Postupně byl hrad pro veřejnost uzavřen.
1992 – Dokončena rekonstrukce kasemat, které jsou znovu zpřístupněny veřejnosti.
1993-98 – byly postupně opravovány a zpřístupňovány jednotlivé části hradu.
1995 –  Rada města Brna schválila „Libreto na využití NKP Špilberk Muzeem města Brna“.

21. století
2000 – Ukončena náročná rekonstrukce východního křídla, při níž hrad změnil svojí siluetu. Vydlážděno velké hradní nádvoří a osazena zvonkohra. Konec I. etapy rekonstrukce, jejíž součástí byly i hradby, část parku (v letech 1993 – 2000 ve správě muzea) včetně úseku hlavní přístupové komunikace (z Husovy ul.). Muzeum zpracovalo TEZ II. etapy rekonstrukce na léta 2001-2005 (schváleno RMB i ZMB).
2001 – Zahájena II. etapa rekonstrukce dokončením interiérů a vybavením rekonstruovaného východního křídla, včetně uměleckých vitráží.

2002
Pokračování II. etapy rekonstrukce zahájením výstavby jihozápadního bastionu určeného pro nezbytně nutné muzejní depozitáře. Při terénních úpravách staveniště odhaleny archeologickým průzkumem cenné pozůstatky původní barokní fortifikace jihozápadního bastionu. Současně zahájena rekonstrukce vjezdové brány. Vydlážděno malé hradní nádvoří a most přes východní příkop.

2005

Předání hrubé stavby JZ bastionu.

2006
Zahájení stavebních prací na dokončení JZ bastionu.

2007
Aktualizace TEZ pokračování II. etapy rekonstrukce NKP Špilberk, dokončení JZ bastionu (prosinec).

2008
Zahájeny projekční práce na pokračování II. etapy rekonstrukce.

2009
Zpracován projekt „Regenerace a rozšíření služeb národní kulturní památky Špilberk“ na podporu realizace pokračování II. etapy rekonstrukce z Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod, Prioritní osa 2 – Rozvoj cestovního ruchu, oblast podpory 2.1 – Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch, zaměřené především na jižní křídlo hradu ale zasahující i některé další jeho části.

2010
Výbor Regionální rady Jihovýchod rozhodl o podpoře projektu „Regenerace a rozšíření služeb národní kulturní památky Špilberk“ (březen). Zahájení stavebních prací na pokračování II. etapy rekonstrukce „Špilberk – Jižní křídlo. Regenerace a rozšíření služeb Národní kulturní památky Špilberk“ (prosinec).

2013

Dokončení rekonstrukce jižního křídla hradu, úprav středního křídla, rekonstrukce východní bašty a přístupového schodiště na 1. nádvoří, Malé letní scény na východním bastionu a hospodářského zázemí při objektu vodojemů (březen).

Otevření nové stálé expozice „Od moderny po současnost. Galerie současného brněnského umění“,

2014
Zpracován projekt „NKP Špilberk – lapidárium a centrum restaurátorských činností“ na podporu realizace pokračování II. etapy rekonstrukce z Integrovaného operačního programu, oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví zahrnující revitalizaci býv. vodojemů a vybudování zde stálé expozice „Chrám kamene“ ze sbírek lapidária a rekonstrukci severního přístavku na Centrum restaurátorských činností (nové konzervátorské a restaurátorské dílny, prostor pro prezentaci těchto činností, nová pokladna pro návštěvníky kasemat a zázemí pro personál). Řídící orgán programu – Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodl o přidělení dotace (říjen).

K dokončení II. etapy a tím rekonstrukce celého hradu Špilberku zbývá ještě provést rekonstrukci tzv. východního přístavku nad severovýchodním bastionem.