• Bydlení moderní ženy na ose Praha – Brno

    Jak vypadalo bydlení moderní ženy ve 20. a 30. letech minulého století na Pražském hradě a jak v brněnském podhradí? Odpoví nová publikace Muzea města Brna nazvaná „Moderní žena. Osa Praha – Brno“.

    Připomeňme si příběhy dvou silných a odvážných žen. Alice Garrigue Masaryková, dcera prvního československého prezidenta, ovlivnila novodobou podobu interiérů na Pražském hradě. Anna Morávková Kancnýřová zase v Brně vydávala populární časopis Práce ženy. Obě výjimečné ženy spojuje jméno architekta a bytového designéra Jana Vaňka.

    Právě Jan Vaněk zařizoval v Praze ve vinohradské vile bratří Čapků slavný společenský pokoj, v němž se scházeli pátečníci. A v Brně Vaňkova firma Standard bytová společnost vyráběla nábytek pro vilu Tugendhat podle návrhů Miese van der Rohe a Lilly Reich. Nábytek z běžné produkce firmy si dokonce Mies van der Rohe vybral pro jeden z dětských pokojů, který nebyl vzhledem k věku chlapců zařízen drahým dýhovaným nábytkem.

    Vaněk jako jeden z prvních nabídl ženám účelné, praktické a přitom elegantní bytové zařízení. Jeho návrhy odhodily nevkusné dekorace, těžké závěsy a masivní kusy. S jeho křesly mohla žena pohnout jednou rukou, byt byl rázem prosvětlen sluncem a domácí práce jí usnadňovala technika. Vaněk prohlásil, že moderní člověk má bydlet v moderním obydlí – ženám takové prohlášení tehdy pomohlo zvedat hlavu a rovnat záda.

    „Dnešní žena musí být aktivní, musí vystupovati veřejně, a k tomu je třeba, aby přestala býti zakřiknuta starosvětskými muži a ženami, aby jak říkají Francouzi ‚měla courage de son opinion‘. Netřeba si zakrývat skutečnost, že názory té ženy dnešní jsou kacířstvím, bojem proti předsudkům a bludům a předsudky a bludy se musí ubíjet.“ TGM

    Nová publikace čtenářům přiblíží podobu moderně koncipovaných interiérů soukromého bytu rodiny prezidenta T. G. Masaryka na Pražském hradě i podobu brněnského bytu Anny Morávkové Kancnýřové. Kniha je plná dobových fotografií a archivních materiálů. Připravil ji Jindřich Chatrný, vedoucí Oddělení dějin architektury Muzea města Brna, ve spolupráci s Martinem Halatou z Archivu Pražského hradu a Olgou Jeřábkovou z literární redakce Českého rozhlasu. Publikaci vydalo Muzeum města Brna s Archivem města Brna.

    Kniha „Moderní žena. Osa Praha – Brno“ je k zakoupení v prodejně suvenýrů na hradě Špilberku a na Nové radnici. 

    mz4 mz5 mz6 mz7 mz8 mz9

     

  • Aktualizovali jsme mapu bombardování

    Na jaře letošního roku jsme si připomněli 70. výročí osvobození Brna od německých okupantů.  Opět bylo oživeno tragické téma letecké války nad Brnem, kterou opakovaně vedly v roce 1944 bombardéry amerického letectva a v roce 1945 vzdušné sily Rudé armády. Výsledky nového badatelského výzkumu byly postupně zpracovány a nyní se s nimi můžete seznámit prostřednictvím zaktualizované internetové aplikace Bombardování Brna.

    Do mapy bylo nově přidáno 60 bodů zásahů bomb a 859 dosud nezveřejněných fotografií.

    Řada již dříve lokalizovaných míst leteckých útoků byla upřesněna a v mapě upravena. Momentálně tak aplikace Bombardování Brna eviduje 1256 dopadů leteckých pum a 1719 fotografií následků bombardování. Chtěli bychom poděkovat všem pracovníkům archivů za pomoc při dohledávání dokumentů mapujících události konce 2. světové války v Brně. Naše díky ale patří zejména desítkám pamětníků nebo jejich potomků, kteří se s námi podělili o své vzpomínky na 70 let staré tragické události.

    Autoři aplikace Bombardování Brna

  • Špilberk žije! Aneb Švédi nás nedostanou

    12. a 13. září jste si s námi na Špilberku užili zábavný rodinný víkend s atmosférou roku 1645. A přišlo vás téměř 5000!

    Víkend s akcí “Špilberk žije! Aneb Švédi nás nedostanou” je úspěšně za námi. Celkem jsme na Špilberku přivítali na 5000 lidí, což z letošního ročníku otevřeného Špilberku činí ten nejnavštěvovanější. Povedlo se i počasí, na hradě panovala příjemná atmosféra. Těší nás vaše pochvaly a moc za ně děkujeme. 

     Akce Špilberk žije! otevřela u příležitosti 370 let od švédského dobývání celý areál hradu

    kallPo všech prostorách Špilberku vás provázela tajuplná šifrovací hra s názvem „Tajemství švédského důstojníka“. Při ní jste zakusili úsilí brněnských obránců i zmar švédských nepřátel. Zvládli jste vojenský výcvik, prokázali odvahu i bystrost a poodkryli záhadu prostřelené lebky, která zřejmě patřila (nebo nepatřila?) švédskému veliteli Kallenbergovi.  pro malé i velké. Úspěšným luštitelům jsme v kůru nad královskou kaplí rozdali víc než 800 cen.

    Kromě hry vás bavil i um šermířů, zpěv žakéřů, divadlo, ale i ukázky bitvy o Špilberk či speciální prohlídky stálých expozic a jihozápadního bastionu. Na hradě bylo celkem 127 lidí v historických kostýmech – zaměstnanců muzea, ale i ochotných dobrovolníků. O program pro vás se ale staralo víc než 150 lidí.

    sz15-1 sz15-3 sz15-2 sz15-5 sz15-4 sz15-6 sz15-7 sz15-8

    Program:

    ♦ Sobota 13. září

    10:00–18:00   Tajemství švédského důstojníka (šifrovací hra)

    10:00–18:00    Zobraz obraz (soutěžní stezka expozicemi)

    11:00–17:30     Kterak Švédi Brno nedobyli (komentované prohlídky jihozápadního bastionu, každou půlhodinu)

    11:00–17:00     Brno na Špilberku (komentované prohlídky stálé expozice, každou hodinu)

    11:00–17:00     Od moderny po současnost (komentované prohlídky stálé expozice, každou hodinu)

    13:00, 14:00, 15:00 a 16:00    Cvičení zemské hotovosti, mušketýrů, arkebuzírů, dělostřelců (jižní bastion)

    14:30    Paroháč (šermířské vystoupení, velké nádvoří)

    15:30    Banda Alegra: Bubny války (bubenické vystoupení, velké nádvoří)

    16:30    Asmodeus: Šermířské humoresky (šermířské vystoupení, velké nádvoří)

    17:00    Boj o Špilberk (jižní bastion)

    18:00    Ořechovské divadlo: Jak Švédové L. P. 1645 Brno marně dobývali aneb Bylo nebylo (velké nádvoří)

    ♦ Neděle 13. září

    10:00–18:00    Tajemství švédského důstojníka (šifrovací hra)

    10:00–18:00    Zobraz obraz (soutěžní stezka expozicemi)

    11:00–17:30     Kterak Švédi Brno nedobyli (komentované prohlídky jihozápadního bastionu, každou půlhodinu)

    11:00–17:00     Brno na Špilberku (komentované prohlídky stálé expozice, každou hodinu)

    13:00, 14:00, 15:00 a 16:00    Cvičení zemské hotovosti, mušketýrů, arkebuzírů, dělostřelců (jižní bastion)

    14:30    Paroháč (šermířské vystoupení, velké nádvoří)

    15:30, 16:30     Žakéři: S písní na rtech (hudební vystoupení, velké nádvoří)

    17:00    Boj o Špilberk (jižní bastion)

    Ceník:

    Plné vstupné     150,- Kč
    Snížené vstupné (děti od 6ti do 15ti let, kostýmovaní*)      50,- Kč
    Rodinné vstupné (max. 2 dospělí a 3 děti)      300,- Kč
    Děti od 2 do 6ti let, ZTP, ZTP/P     10,- Kč

    *kostýmy musí odpovídat období třicetileté války
    Pozn.: Po celý víkend 12. – 13.9. neplatí akce “pivo Špilberk za 10 Kč” a zároveň nelze uplatnit slevové vouchery na jednotlivé výstavy a slevové vouchery do kasemat.

    Plán hradu:

    mapka

    Pokladny na akci

    Kasematy, hlavní pokladna muzea a pokladna ve vjezdové bráně – tato pokladna je bezbarierová. Platba kartou je možná ve všech pokladnách, kromě vjezdové brány.

    logden

     

     

  • Rekordní návštěvnost v roce 2014!

    Muzeum města Brna spravuje tři objekty: vilu Tugendhat, hrad Špilberk a Měnínskou bránu, ve které provozuje Muzeum hraček. Zatímco v předchozích letech celková návštěvnost Muzea města Brna spíše stagnovala či dokonce klesala, rokem 2014 se tento trend podařilo zlomit. Během celého roku všechny tři objekty navštívilo 165 511 platících. Nejenže je to o 33 tisíc návštěvníků více než v roce 2013, ale navíc je to i nejvyšší návštěvnost muzea od roku 1998. Překonán byl i rekord z roku 2012, kdy byl po znovuotevření obrovský zájem o vilu Tugendhat a kdy celkově do muzea přišlo 151 tisíc návštěvníků.

     NÁVŠTĚVNOST MUZEA MĚSTA BRNA V LETECH 1998 – 2014

    navstevnost01

    Na celkové návštěvnosti se nejvíce podílí hrad Špilberk. Zvýšený zájem byl zejména o některé výstavy, na prvním místě o výstavu Salvadora Dalího (12 tisíc), výstavu „Velká válka aneb začalo to v Sarajevu“ věnovanou 100. výročí I. světové války (11 tisíc) a výstavu autíček „Angličák – legenda v krabičce“ (7 tisíc). Úspěšné byly i doprovodné akce k výstavám; rekonstrukci atentátu na Františka Ferdinanda v červnu sledovala tisícovka lidí, na víkendovou akci „Špilberk žije v monarchii“ v září přišly i přes nepříliš dobré počasí tři tisíce návštěvníků a velký byl i zájem o „Čertovské vánoce na Špilberku“ v polovině prosince, kdy si za jediný den zvýhodněnou vstupenku do vánočních výstav koupilo více než tisíc lidí.  Přes 6,5 tisíce převážně žáků a studentů v průběhu celého roku se pak účastnilo speciálních vzdělávacích programů pod vedením muzejních pedagogů.

     CELKOVÁ NÁVŠTĚVNOST MUZEA MĚSTA BRNA

    navstevnost02

    Přestože Muzeum města Brna v roce 2014 přistoupilo k optimalizaci vstupného, což v některých případech znamenalo i snížení cen, zvýšily se celkové tržby z prodeje služeb oproti roku 2013 o 2,8 milionu korun. Muzeu se tak vlastním úsilím podařilo překonat finanční ztrátu z roku 2013 ve výši téměř dva miliony. Výnosy z vedlejší činnosti, hlavně z pronájmu nebytových prostor i venkovních prostor, přispěly do celkového rozpočtu muzea částkou 1,6 milionu.

    Děkujeme za přízeň a těšíme se na Vaši další návštěvu.

  • Forum Brunense 2014

     Spolek přátel Muzea města Brna vydal další číslo sborníku Forum Brunense, které pravidelně jednou za rok přináší nové poznatky o brněnské historii. Aktuální číslo obsahuje příspěvek od Jiřího Vaňka Nejstarší špilberský inventář z roku 1552, zabývající se zajímavou listinou, která vznikla jako „předávací protokol“ majetku Špilberku při předání správy hradu poslednímu královskému hejtmanu Petrovi Kurkovi z Korkyně. Máte tak jedinečnou příležitost zjistit, jak byl na sklonku středověku vyzbrojen a vybaven královský hrad, hospodářský dvůr a rybářství u městečka Měnína, které bylo součástí špilberského panství.

    Stať Pavla Borského Dům Česká 166/11 – dům Humpoleckých z Rybenska popisuje historii domu č. p. 11 na jedné z nejrušnějších ulic v Brně. Dům byl postaven v 16. století na místě dvou původních středověkých budov a na stávající dispozici byl pak přestavěn kolem roku 1619 za držení Jana Jiřího Humpoleckého Osovce z Rybenska. Ten do portálu z České ulice osadil svůj rodový znak s koňskou hlavou. V první polovině 19. století dům dále přebudoval Jan rytíř von Smetana nebo továrník Karl Butschek. Novodobou úpravu získala budova při radikální rekonstrukci v letech 1971 – 1973 podle projektu J. Mikšíka.

    Článek Lukáše Václavíka Podoba města Brna ve výtvarném umění 2. poloviny 19. století sleduje vývoj vedutové tvorby v oblasti malby, grafiky a nastupující fotografie při zachycení podob moravské metropole v časovém úseku druhé poloviny 19. století. Část příspěvku se věnuje také fenoménu sběratelství vedut, díky němuž se dochovaly ucelené pohledy na Brno v průřezu historie.

    Studie Aleny Rajlichové a Petra Vachůta Nález kování z doby avarské z hradiště Staré Zámky u Líšně a několik poznámek k objevům avarských artefaktů v éře „hledačů kovů“se zabývá objevem erbovitého bronzového litého kování řemene opasku patřícího do avarského kulturního okruhu druhé třetiny 8. století. Příspěvek Boženy Víchové Rodinná kronika Františka Kyselky z Brna nás seznamuje s méně známou kapitolou života rodin Kyselkových a Bakešových.  František Kyselka byl nevlastním bratrem vynikajícího chirurga a zakladatele Masarykova onkologického ústavu v Brně Jaroslava Bakeše a i on zanechal zajímavou stopu v brněnské historii.

    Pavel Košťál ve své studii Podivné týdny mezi mírem a válkou (k dění v Brně v červnu a červenci 1914) představuje proměny života ve městě Brně ve stínu nešťastného atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este a jeho manželku v Sarajevu. Příspěvek se snaží na základě zpráv z tehdejšího tisku zachytit atmosféru v období, kdy se postupně schylovalo k válce, aniž si to velká část obyvatel uvědomovala.

    Emeritní rektor Vysokého učení technického Petr Vavřín poutavě popsal v článku Historie centrální budovy VUT v Brně na Antonínské ulici č. 1 složitou cestu, která vedla k úspěšné stavební revitalizaci bývalého biskupského alumnátu pro potřeby rektorátu VUT v letech 1998-1999. Stať Ludmily Růženecké Příběh dámských rukavic pak krátce shrnuje historii výroby dámských rukavic v ČR; popisuje také sbírkové fondy těchto exponátů v Muzeu města Brna a dalších institucích.

    Drobný příspěvek Jany Kolavíkové Kaplička sv. Antonína Paduánského v Brně-Lesné ve fondech fotoarchivu Muzea města Brna přibližuje zpodobení kapličky sv. Antonína v Brně-Lesné ve fondech fotoarchivu Historického oddělení Muzea města Brna.

    Sborník lze zakoupit v Muzeu města Brna za 120 Kč.

  • Bomby přibývají

    Webová aplikace Bombardování Brna http://www.brno.cz/bombardovani/ byla spuštěna v den 70. výročí prvního spojeneckého náletu na Brno 25. 8. 2014. Původní databáze lokalit vybombardovaných v letech 1944  až1945 se opírala zejména o písemné a obrazové dokumenty uložené v archivech institucí zabývajících se historií Brna. Po zveřejnění aplikace se ozvala řada pamětníků, kteří upřesňovali, opravovali či doplňovali místa zásahů leteckých pum. Upozorněni jsme byli také na dosud méně známé historické prameny mapující závěr 2. světové války. Kromě upravených starších záznamů jsme tak na začátku roku 2015 mohli aplikaci obohatit o 343 nově vložených fotografií a 140 dosud nezaznamenaných zásahů leteckých pum.

    V současné době tak máme evidovaných 1194 dopadů bomb a k nim připojených 860 snímků.

    Všem, kteří přispěli do projektu Bombardování Brna vzpomínkou, příběhem, fotografií nebo radou kde pátrat, velmi děkujeme. Jsme si také vědomi, že práce na poznání historie těchto tragických okamžiků města Brna nekončí, a proto i nadále budeme přijímat Vaše podněty na aktualizaci stávajícího stavu webových stránek Bombardování Brna a sami pátrat po dalších dokumentech. O dalších změnách aplikace Vás pak budeme včas informovat. Kolektiv autorů Muzea města Brna, Archivu města Brna a Internetové encyklopedie dějin Brna.

    Své připomínky či doplnění k aplikaci posílejte na bomby@spilberk.cz.

     bomba

    Foto: Nevybuchlá letecká puma na ulici Bratislavská v prostoru za bývalou městskou káznicí. Krátce po pořízení fotografie bomba explodovala, autor snímku vyvázl z této nebezpečné situace nezraněn.
  • Špilberk žije v monarchii

    Po loňském mimořádném úspěchu se o víkendu 13. – 14. září hrad Špilberk opět celý otevře veřejnosti v rámci už zažitého motta „Špilberk žije“.  Přístupné budou všechny expozice, aktuální výstavy, kasematy, ale i jindy zavřené části hradu. Muzeum města Brna sídlící na Špilberku si touto akcí připomíná 110. výročí založení, bohatý doprovodný program proto bude připomínat dobu počátků muzea.

    Stejně jako v loňském roce, budou mít i nyní návštěvníci možnost navštívit místa, která jsou veřejnosti za normálních okolností nepřístupná. Pokochají se například výhledy na Brno z jižní terasy nebo z východní bašty nad hlavní pokladnou, nahlédnou do renesančního salonku či do prostoru nad vjezdovou bránou hradu. Každou celou hodinu budou také probíhat kostýmované prohlídky v kasematech a po půl hodinách v jihozápadním bastionu. Kromě toho budou otevřeny vchody a průchody, které jsou jinak zavřené.

    Stejně jako v loňském roce, budou mít i nyní návštěvníci možnost navštívit místa, která jsou veřejnosti za normálních okolností nepřístupná. Pokochají se například výhledy na Brno z jižní terasy nebo z východní bašty nad hlavní pokladnou, nahlédnou do renesančního salonku či do prostoru nad vjezdovou bránou hradu. Každou celou hodinu budou také probíhat kostýmované prohlídky v kasematech a po půl hodinách v jihozápadním bastionu. Kromě toho budou otevřeny vchody a průchody, které jsou jinak zavřené.

    V interiérech i exteriérech hradu bude probíhat bohatý doprovodný program v duchu počátku 20. století. O atmosféru i program se bude starat téměř 100 dobově oděných osob.

    Více informací o programu zde.

     

  • Nová ročenka
    Forum Brunense 2013!

    ssNa své si přijdou zájemci o historii vojenství, pro které je připravena studie o působení zemských pevnostních inženýrů na Moravě a článek o špilberských prachárnách. S vojenstvím souvisí i stať o pravěkých nálezech keramických napodobenin kamenných sekeromlatů, objevených na Starých zámcích u Líšně. Další příspěvek zaujme zajisté i širší veřejnost, popsán je v něm průběh tři brněnských barokních ohňostrojů. Důvody přípravy ohňostrojů byly různé, jeden z nich byl například odpálen jako projev radosti nad skutečností, že se císařovna Marie Terezie uzdravila z neštovic. V ostatních studiích se dozvíte například podrobnosti o podobách města Brna ve výtvarném umění 1. poloviny 19. století, historii veletrhu módy na Brněnském výstavišti či nahlédnete na kuriózní porcelánový kabinet, který se nacházel v paláci Dubských v Brně na dnešní České ulici.

    Distribuci zajišťuje Alvéra Mazáčová, tel. 542 123 643, mazacova@spilberk.cz