• Legendy špilberských kasemat

    Kasematy jsou největším lákadlem hradu Špilberku a patří k nejnavštěvovanějším památkám v Brně. Za vlády Marie Terezie je nechal zbudovat zemský pevnostní inženýr plukovník Rochepin roku 1742, kdy se završila přestavba hradu v barokní pevnost. Kasematy měly původně sloužit vojsku, mnohem víc se ale proslavily jako obávané vězení. Proto jsou v povědomí lidí opředeny spoustou pověstí a mýtů. Jak je to ale doopravdy?

    Staré legendy udržovali, obohacovali a šířili také špilberští průvodci. Některé z legend dokonce pronikly do tištěných průvodců a literatury.

    Poprvé kasematy pro veřejnost otevřel roku 1880 tehdejší ředitel vojenského ženijního úřadu v Brně, major Anton Costa-Rosseti. Nechal prostory kasemat vyčistit a upravit, sepsal také prvního tištěného průvodce. Přestože se opíral o dobové prameny, nevyhnul se omylům a již tehdy panujícím legendám, které následně rozvíjeli samotní průvodci.

    O které legendy jde? Připomeňme si ty nejznámější.

    • Babinský a pandur Trenck v kasematech

    Jednotlivé místnosti v severních kasematech se dříve označovaly podle jmen slavných špilberských vězňů. U návštěvníků tím vznikl dojem, že byli vězněni právě zde, třebaže většina z nich ani v kasematech vězněna být nemohla. Před rokem 1784 ani po roce 1835 kasematy nesloužily jako vězení, navíc v nich nikdy nebyli umístěni političtí ani výše postavení vězni. Proto v kasematech nemohl být slavný velitel pandurů baron Trenck (zemřel 1749), loupežník Babinský (přišel na Špilberk až roku 1841) ani italští karbonáři či uherští jakobíni. Všichni zmínění byli vězněni v jiných prostorách hradu.

    • Mučírna

    Ve špilberských kasematech nebyla nikdy ani mučírna. Právo útrpné bylo zrušeno císařovnou Marií Terezií v roce 1777 a na Špilberk přicházeli již odsouzení vězni, ze kterých se přiznání vymáhat nemuselo. Mučicí nástroje dal naaranžovat do jedné z bývalých cel jako atrakci již Anton Costa-Rosseti v roce 1880.

    • Zazděné nevěrné ženy a krysí kanál

    Dvě nejznámější špilberské pověsti bohužel vůbec nejsou pravdivé. V jižních kasematech prý bývaly zazděné nevěrné ženy a na hlavu jim kapala studená voda tak dlouho, dokud nezešílely. Takové barbarské tresty v 18. století již neexistovaly a navíc na Špilberku v kasematech ženy nikdy vězněny nebyly. Podobně se nezakládá na pravdě ani hrůzostrašná pověst o vězních, kteří byli připoutáni v kanále ve spodní části jižních kasemat a byli zaživa sežráni krysami. Obě legendy pocházejí od prvních průvodců, kteří se snažili již tak dost strašidelných kasematům přidat na hrůzostrašnosti.

    • Legenda o císaři Josefu II.

    Císař Josef II. se prý kdysi nechal zavřít do jedné z malých temných dřevěných kobek určených pro nejtěžší zločince ve spodní části severních kasemat. Když poznal krutost tohoto způsobu věznění, dal jej okamžitě zakázat. Leč ani tato pěkná legenda není pravdivá. Josef II. naopak tyto kobky sám zavedl, zrušil je až jeho nástupce Leopold II. v roce 1790. Pověst pochází od samotného Costa-Rosettiho, který ji uvedl ve svém průvodci.

    • Německá sekyrárna v kasematech

    Krvavý mýtus o sekyrárně pochází z druhé světové války. Tehdy bylo spodní patro severních kasemat přestavováno na protiletecký kryt, který ale nebyl dokončen. Rozpracované úpravy daly později vznik mnoha nepodloženým domněnkám o nacistické mučírně a popravišti.

    Doufáme, že zbořené mýty neuberou ve vašich očích kasematům jejich zvláštní atmosféru. Tajemně však působí i bez mýtů. Schválně, pojďte se projít třeba křídlem, kde nacisté „možná“ vraždili. Nechť jsou nám špilberské kasematy svědectvím o dobách minulých. Pokud byste rádi kasematy navštívili a dozvěděli se více o jejich pohnuté historii, naleznete více informací zde, informace o prohlídkách a otevírací době potom zde.

     

     

     

  • Špilberk žije 2018

    Případ legionářské čepice

    Špilberk žije! Největší tradiční akce Muzea města Brna vám už po šesté otevře celý hrad Špilberk. Prohlédnete si všechny hradní prostory a zákoutí a užijete si spoustu zábavy pro celou rodinu. Špilberk se naladí na atmosféru první republiky – vždyť právě letos si připomínáme 100 let od vzniku Československa.

    TĚŠÍME SE NA VÁS O VÍKENDU 8. A 9. ZÁŘÍ 2018!

    Co všechno vás čeká? Můžete se zapojit do hry „Případ legionářské čepice“, jejíž stanoviště najdete po celém hradě. Zažijete všechna úskalí detektivního pátrání, díky čemuž odhalíte příběh skutečného legionáře a uvidíte jeho čepici. Přivítáte prezidenta T. G. Masaryka, potkáte  četníky i legionáře, uvidíte nádhernou dobovou módu první republiky a zhlédnete divadelní představení pro malé i velké. Děti si dokonce zasoutěží o drobné ceny. Chystáme pro vás také pestré občerstvení, aby vás netrápil hlad ani žízeň a vy si mohli v pohodě užít víkendové dny na hradě Špilberku. Můžete třeba posedět v  hospůdce nebo zkusit výbornou zmrzlinu od Božského kopečku. K tomu vám zahraje flašinetář, kapela Nešlapeto a další.

    TGM 05

    Příjezd prezidenta TGM s dcerou Alicí se po oba dva dny koná v  11:30 a v 16:00 hodin.

    Za zvýhodněné vstupné si budete moci pouze o tomto víkendu prohlédnout hrad Špilberk a ještě si k tomu s celou rodinou užít zábavný program. Otevřené vám budou stálé expozice i výstavy Rok 1918 – co nám válka vzala a dala… a Rok 1968 v Brně očima cenzora. Kromě toho pro vás chystáme také speciální komentované prohlídky Jihozápadního bastionu.

    Program na velkém nádvoří:

    sobota
    13.00     Přijela pouť – Yufi a spol.
    14.00     Zvířátka a Petrovští – pohádka
    15.00     Jako lev – soutěž pro děti o ceny                          
    16.00     Móda první republiky 
    17.00     CK ČS dechový orchestr         

    neděle
    13.00     Malované písničky – Keltik
    14.00     Nešlapeto   
    15.00     Zvířátka a Petrovští – pohádka                          
    16.00     Móda první republiky 
    17.00     Nešlapeto       

    změna programu vyhrazena

    Abyste se na hradě na akci neztratili, zde je plánek:

    mapa web 01

    JAK NA HRAD?

    • PĚŠKY – Do areálu hradu se dostanete hlavní branou od ulice Gorazdovy a přes Letní scénu směrem od ulice Husovy.
    • AUTEM – Zaparkujte radši dole ve městě. Přímo na hradě bohužel během akce nebude pro parkování místo. Nejblíže je např. parkovací dům Domini na Husově ulici.
    • MHD – Na hrad jezdí autobus č. 80 ze zastávky Česká, na rohu u Moravského náměstí.  Během akce bude autobus POSÍLEN a bude jezdit každou půlhodinu. Jízdní řád na víkend naleznete ZDE
    • Na akci „Špilberk žije“ rádi uvítáme i mladé rodiny s kočárky – venku na malé i velké nádvoří se dostanete a až půjdete dovnitř, kočárek vám pohlídáme v šatně. Těšíme se i na návštěvníky na vozíku, třebaže vám neukážeme úplně všechno – na malé a velké nádvoří dojedete a do výstav a expozic vás zavezeme výtahem.

    KDY?
    8.–9. září 2018 10.00–18.00

    VSTUPNÉ?
    Plné vstupné – 150 Kč
    Děti od 7 do 15 let – 50 Kč
    Rodinné vstupné – 300 Kč (dva dospělí a až tři děti)
    Děti od 2 do 6 let, ZTP, ZTP/P – 10 Kč

    Pokladny jsou otevřené od 10.00 do 17.30, interiéry hradu jsou otevřené od 10.00 do 18.00. Poslední vstup do interiérů je možný v 17.30.

      sz 2018 logom
      pedro brnenka2

  • Tvář barona Trencka ve 3D rekonstrukci

    Jak vypadal jeden z nejslavnějších špilberských vězňů, velitel pandurů František baron Trenck? To ukáže projekt Muzea města Brna a Masarykovy univerzity „Antropologický, forenzní a historický výzkum mumie barona Trencka“. V loňském roce tým vědců Trenckovu mumii scanoval na radiologickém pracovišti Fakultní nemocnice Brno, loni také Muzeum města Brna navrátilo do rukou Kapucínského řádu prst barona Trencka, který se v minulosti záhadně dostal mezi jeho sbírkové předměty. Nyní má projekt další výstup: vědci již stihli rekonstruovat podobu barona Trencka ve 3D.

    Unikátní 3D model Trenckovy tváře uvidíte již brzy na Špilberku.

    Baron Trenck – ctižádostivý muž, nesmlouvavý voják, boháč a rebel navěky odpočívá v hrobce Kapucínského kláštera v Brně. Byl jednou z nejzajímavějších osobností v habsburské monarchii 18. století. V čem spočívalo jeho kouzlo? Jak velké bylo jeho charisma, že se stal oblíbencem samotné císařovny Marie Terezie?  Na tyto otázky je možné částečně odpovědět, pokud dokážeme pohlédnout do jeho tváře.  Díky moderním technologiím je to možné i dnes. Smrtí poznamenaný obličej mumie Franze Trencka ukrývá totiž svoji původní podobu, kterou je možné zrekonstruovat.

    Jaké byly rysy a charakter obličeje barona Trencka? Na základě kostí lebky a dochovaných mumifikovaných měkkých tkání můžeme podat základní charakteristiku. Měl robustní široký obličej, mírně ustupující čelo, zalomený přechod čela a nosu, výrazné nadočnicové oblouky a dominantní, široký „orlí“ nos. Rozhodně tedy nepředstavoval dnešní ideál krásy. Jeho obličej byl navíc asymetrický. V průběhu života trpěl nemocí závěsného aparátu zubů, v pravé horní čelisti jsou současně zřetelné stopy po intenzivním zánětu a jeden zub chybí. Jídlo dlouhodobě kousal na levé straně, což mělo za následek vznik nesouměrnosti celého obličeje. Byl pravidelný kuřák keramické dýmky, která mu doslova ohoblovala první horní levý řezák.

    Dle historických zpráv měl obličej poznamenaný nepravým „tetováním“. V kůži mu zůstaly zbytky černého prachu, když přímo před ním explodovala zásoba střelecké výbušniny. Černý prach se přes veškeré úsilí a použití řady moderních metod nepodařilo na částečně zachovalé obličejové tkáni barona Trencka vystopovat. Na základě analogií poúrazových stavů dnešních členů klubů vojenské historie však byla zrekonstruována možná podoba výrazných stop jeho ‚zčernalého‘ obličeje.

    V době své smrti ve věku 38 let nebyl Trenck žádným holobrádkem ani netrpěl plešatostí. Na mumii byly moderními zobrazovacími metodami objeveny zbytky vlasů i vousů. Vlastní účes a úpravu kníru nelze z mumifikovaných ostatků samozřejmě vyčíst, nicméně důkladnou rešerší historických pramenů byla zvolena věrohodná podoba jeho vlasového porostu i vousu. I když byl pohřben v kutně člena kapucínského řádu, vědci se pokusili o rekonstrukci oděvu, ve kterém v roce 1748 mohl přijet na místo svého posledního pobytu na brněnském Špilberku.

    Naznačenou podobu obličeje Franze Trencka se podařilo mezioborovému týmu vědců přetavit do podoby virtuální reality a vůbec poprvé zhmotnit unikátní technologií barevného 3D tisku. Další poznatky o baronu Trenckovi přinese následná třetí etapa projektu. Výsledky uvidíte v příštím roce 2019, kdy Muzeum města Brna připomene 270 let od Trenckova úmrtí výstavou na hradě Špilberku. Na ní dokonce uvidíte baronovu postavu v pohyblivém 3D modelu a přesvědčíte se, jak brilantně šermoval.

    Realizace projektu:

    ♦ Mgr. Ctibor Ostrý, Mgr. Petr Vachůt, Radim Dufek – Muzeum města Brna, historické a archeologické oddělení
    Rekonstrukce oděvu a dobové vizáže F. Trencka.

    ♦ doc. RNDr. Petra Urbanová, Ph.D., Mgr. Mikoláš Jurda, Ph.D. – Laboratoř morfologie a forenzní antropologie, Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav antropologie
    Antropologický a forenzní průzkum mumie F. Trencka, kraniofaciální analýza a následná virtuální 3D rekonstrukce podoby obličeje F. Trencka.

    ♦ MgA. Helena Lukášová, ArtD., Rudolf Turiak – Katedra počítačové grafiky a designu, fakulta informatiky Masarykovy univerzity
    Návrh a realizace virtuální 3D rekonstrukce obličeje F. Trencka, příprava grafických obrazových a filmových výstupů.

     ♦ Mgr. Kateřina Hlouchová – Kapucínská hrobka Brno
    Zprostředkování realizace projektu za Provincii kapucínů v ČR.

    ♦ MCAE Systems, s.r.o. – 3D tisk  

    6 crop

  • Vydáváme knihu o zahradě vily Tugendhat

    Zahrada vily Tugendhat tvoří nejen jedinečný přírodní rámec stavby, nýbrž je se stavbou doslova propojena ve smyslu architektonických interiérových i exteriérových vazeb v jeden unikátní komplex, jenž je památkou UNESCO.

    Genius loci lokality akcentovaný nádherným výhledem na historické panoráma města inspiroval Ludwiga Miese van der Rohe k jedinečné architektonické kompozici. Celý dům i hlavní obytný prostor je řešen s ohledem na vyhlídky a jednotlivé průhledy na dominanty Brna. V kontrastu s tím je vlastní zahrada zcela intimním prostorem, kde dominantní roli hraje pouze příroda.

    Výrazný spoluautorský podíl na návrhu zahrady měla brněnská zahradní architektka Markéta Müllerová. První ideje o podobě zahrady, její proměnu v průběhu 20. století i proces rekonstrukce v letech 2010–2012 představuje tato kniha, věnuje se však i širším souvislostem zahradní architektury meziválečného Československa.

    Iveta Černá, Lucie Valdhansová (edd.), VILLA TUGENDHAT. ZAHRADA / THE GARDEN, Brno 2017

    Muzeum města Brna vydává publikaci v dvojjazyčné mutaci v českém a anglickém jazyce.

    Knihu lze zakoupit v bookshopu vily Tugendhat a v prodejně suvenýrů na hradě Špilberku.
    Knihu je také možno objednat na adrese smerdova@spilberk.cz.

    uzavření Vily Tugendhat

  • Vydáváme publikaci NOVÝ DŮM BRNO
    / NEW HOUSE BRNO / 1928

    Muzeum města Brna právě vydává svoji novou publikaci. Kurátoři z Oddělení dějin architektury zaměřili svoji pozornost na brněnskou kolonii Nový dům, která vznikla přesně před 90 lety. Do rukou se vám dostane kniha plná skic a plánů i dobových a současných fotografií. Poznáte díky ní slavný soubor rodinných domů, který dodnes patří mezi ukázky meziválečné brněnské moderní architektury světového významu. Publikaci zakoupíte v bookshopu ve vile Tugendhat a v prodejně suvenýrů na hradě Špilberku. Můžete si ji také objednat na e-mailu smerdova@spilberk.cz. K dostání je za 880 Kč.

    NOVÝ DŮM BRNO / NEW HOUSE BRNO / 1928

    V roce 1928 byla v Brně uspořádána k desátému výročí vzniku samostatného Československa na nově vybudovaném výstavišti Výstava soudobé kultury. Její součástí byla také výstava moderního bydlení v podobě kolonie Nový dům. Šlo o soubor šestnácti rodinných domů postavených pod Wilsonovým lesem v Brně-Žabovřeskách, který se ihned po svém vzniku zařadil a dodnes patří k šestici stěžejních evropských kolonií, vybudovaných v letech 1927–1932 ve Stuttgartu, Brně, Vratislavi, Curychu, Vídni a Praze. Brněnská výstava Nový dům byla první akcí svého druhu v meziválečném Československu a druhou v Evropě (po sídlišti Weissenhof ve Stuttgartu) a měla zásadní vliv na pozdější vznik osady Baba v Praze.

    Výstavbu kolonie Nový dům realizovala soukromá stavební firma Františka Uherky a Čeňka Rullera pod ideovou záštitou Svazu československého díla. Stavitelé vyzvali osm brněnských architektů a jednoho pražského architekta k vypracování projektů šestnácti řadových nebo samostatně stojících rodinných domů podle zastavovacího plánu Bohuslava Fuchse a Jaroslava Grunta, z nichž každý navrhl v kolonii trojdům. Autory dvojdomů byli Josef Štěpánek (z Prahy), Jan Víšek a Ernst Wiesner, samostatné domy navrhli Hugo Foltýn, Jiří Kroha, Miroslav Putna a Jaroslav Syřiště. Foltýn a Putna byli v té době ještě studenty architektury na brněnské technice. Z důvodu opožděného dokončení výstavby kolonie se mohla veřejnost seznámit se vzorovými typy domů až na sklonku konání Výstavy soudobé kultury. Potenciální klienti ale nebyli na moderní pojetí rodinných domů ještě dostatečně připraveni a prodej či pronájem vázl, takže po této stránce zůstala celá akce daleko za očekáváním a podnikatelům způsobila značné finanční problémy. Pro československou a evropskou moderní architekturu měla však brněnská výstava Nový dům mimořádný význam.

    Monografie přibližuje vůbec poprvé ucelený pohled na dané téma. Popisuje mimo jiné východiska, paralely a specifika či dobový mediální obraz tohoto výjimečného počinu. Součástí publikace je katalog domů a medailony architektů a stavitelů. V úvodní kapitole jsou krátce představeny také výstavy moderního bydlení a vzorová sídliště, která vznikla v Evropě na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století (Stuttgart, Brno, Vratislav, Curych, Vídeň a Praha). Publikace je vybavena množstvím fotografií, plánů a dobových dokumentů, z nichž mnohé byly doposud zcela neznámé a jsou zde uveřejněny vůbec poprvé.

    Kniha jistě zaujme odbornou, ale i širší veřejnost, která se zajímá nejen o moderní architekturu, ale i kulturu meziválečného Československa. Monografie vychází u příležitosti 90. výročí vzniku kolonie Nový dům a 100. výročí vzniku republiky. Autorsky a editorsky (v česko-anglické jazykové mutaci) ji připravili kurátoři Oddělení dějin architektury Muzea města Brna.

     Chatrný, Jindřich; Černoušková, Dagmar; Borský, Pavel (eds.). Nový dům Brno / New House Brno / 1928, Brno 2018.

  • Vychází průvodce po brněnském ústředním hřbitově

    Ústřední hřbitov v Brně je největším v Česku, otevřen byl roku 1883. Pohřbeno je tam přes čtyři sta tisíc lidí. Jsou mezi nimi osobnosti velkých i malých dějin: nachází se tam místo posledního odpočinku zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela nebo skladatele Leoše Janáčka, ale i obyčejných Brňanů. Orientovat se v ohromném množství hrobů teď návštěvníkům i milovníkům historie usnadní nový digitální průvodce. Zároveň má i tištěnou podobu.

    Hřbitovního průvodce vydává Turistické a informační centrum města Brna ve spolupráci s Muzeem města Brna. Jde o praktickou publikaci do kapsy a je zdarma. K dostání je v infocentrech na Panenské 1, na Radnické 8 i přímo na hradě Špilberku. Hřbitovnímu průvodci nechybí přehledná mapa, zahrnuje i odkazy na podrobnější informace na Internetové encyklopedii dějin Brna.

    Tištěný hřbitovní průvodce je k dostání zdarma. Jeho digitální podoba se stále rozšiřuje i díky vašim vzpomínkám.

    Aplikace čítá na čtyři sta osobností města Brna, další záznamy se připravují. Jejich počet se bude zvyšovat – se zapomenutými příběhy zemřelých se mohou zapojit i běžní návštěvníci. Projekt má totiž ambici oslovit pamětníky, kteří by mohli přispět vzácnými informacemi. Hřbitovní průvodce je součástí většího projektu digitalizace jedenácti městských hřbitovů, historici chystají i tematické stezky. Digitální průvodce je dostupný na adrese hrbitovy.brno.cz.

    Ústřední hřbitov ukrývá důležitou část historie našeho města. Díky hřbitovnímu průvodci najdete vedle zvučných jmen také galerii umělecky hodnotných náhrobků a hrobek. Až se budete chtít odreagovat od ruchu moderního života a najít klid, dopřejte si vycházku ve vybrané společnosti s naším průvodcem.

     

  • Baron Trenck – fantazie a realita

    Jeden z nejslavnějších špilberských vězňů, baron František Trenck, dnes budí pozornost veřejnosti stejně jako v 18. století. Letos v únoru jeho mumifikované ostatky zkoumal tým odborníků, čímž započala jejich práce na 3D rekonstrukci Trenckovy podoby. Muzeum města Brna následně v březnu navrátilo ze svých sbírek Řádu kapucínů Trenckův palec, který zřejmě někdo před víc než sto lety mumii ukroutil. Nyní odborníci představí veřejnosti první výsledky svého bádání – a to u příležitosti 145. výročí přeložení ostatků barona Trencka v hrobce kapucínského kláštera. František Trenck, úspěšný vojevůdce a velitel pandurů, který byl známý pro svou prudkou povahu, našel na sklonku života ve vězení na Špilberku duchovní útěchu právě u kapucínských bratří. Odkázal jim svůj majetek a přál si být pochován jako člen řádu. Díky specifickým podmínkám a odvětrávání hrobky se jeho tělo přirozeně mumifikovalo a dnešní vědci je mohou zkoumat. Jak se „oživuje“ více než 250 let stará mumie a co je možné zjistit nejmodernějšími antropologickými a kriminalistickými metodami? Zveme vás na přednášku.

    Baron Trenck – fantazie a realita. Proces forenzního vyšetření mumie a postup 3D rekonstrukce obličeje Františka Trencka.

    Přednášet bude RNDr. Petra Urbanová PhD, Mgr. Kateřina Hlouchová a Mgr. Petr Vachůt.

    Už na jaře proběhlo scanování mumie, práce vědců se pak přesunula do laboratoří. Kompletní výsledky jejich práce uvidí lidé na výstavě v roce 2019, mezitím se ale s postupem zkoumání mohou seznámit na přednášce. Petr Vachůt z Muzea města Brna představí barona Trencka jako historickou osobnost, Kateřina Hlouchová z Kapucínské hrobky vysvětlí, co se s Trenckovými ostatky dělo po jeho smrti. Největší část přednášky bude patřit Petře Urbanové z Laboratoře morfologie a forenzní antropologie. Hovořit bude o dosavadním forenzním vyšetření a postupu při 3D rekonstrukci Trenckova obličeje.

    KDY: úterý 24. října, 17.30
    KDE: refektář Kláštera kapucínů v Brně, vstup z Kapucínského náměstí
    Vstup je ZDARMA.

    Veřejnou přednášku pořádá Provincie kapucínů v České republice, Laboratoř morfologie a forenzní antropologie Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Muzeum města Brna.

    baron Trenck

  • Špilberk žije řemeslem!

    Objevte s námi starobylou zručnost a dovednosti, na hradě Špilberku vám totiž hravě ukážeme tradiční řemesla. Přijměte naše srdečné pozvání na akci Špilberk žije řemeslem! Hrad Špilberk se vám o víkendu 9. a 10. září už popáté otevře se vším všudy a ožije středověkými řemesly. Vydejte se s námi na zkušenou! Při putování hradem zažijete plno dobrodružství a nasbíráte cenné zkušenosti.

    Velká akce pro celou rodinu Špilberk žije řemeslem! se koná o víkendu 9. a 10. září.

    Chystáme pro vás velkou celohradní řemeslnou hru “Tovaryšský vandr”, které se mohou zúčastnit malí i velcí návštěvníci. Při hře si vyzkoušíte, co musí umět třeba truhlář, zámečník, zedník, bednář, pekař nebo krejčí. Naučíte se pracovat s hlínou, dřevem i s látkami. Pokud budete šikovní, dostanete na závěr od cechmistra výuční list – a s tím se rozhodně neztratíte ve středověku ani dnes. Těšit se můžete i na drobnou odměnu. Kromě toho se celý hrad Špilberk zaplní bohatým programem. Uvidíte gotické i renesanční tance, šermířská představení nebo hudbu a divadlo. Na dobových řemeslných stáncích zase poznáte, jak se brousí kameny nebo jak se šijí historické kostýmy. Přichystané pro vás bude i občerstvení, dřevěný kolotoč, střelba z luku nebo pocitová stezka. Akce „Špilberk žije řemeslem!“ doprovází výstavu Stavba jako Brno, která vypráví o tom, jak se vyvíjela stavební řemesla i o tom, jak rostlo město Brno. A kdo a z čeho a jak je stavěl.

    Čekají vás prohlídky v kasematech, v jihozápadním bastionu, ale také v aktuální výstavě Stavba jako Brno či Radek Kratina: Konstanty a proměnné. Zpřístupněna bude rozhledna či nejlepší vyhlídka na město z východní bašty. U schodiště ve 2. patře hradu bude mít výstavu výtvarný Ateliér Studánka a bude se  také skládat papírový origami nábytek. Navštívit budete moci všechny stálé expozice – o historii ohňostrojů Vulcanalia, o historii Brna či brněnské výtvarné scény před válkou a po ní. Atraktivní jistě bude i expozice o meziválečné architektuře v Brně, která nám zanechala takové skvosty, jako je vila Tugendhat, kavárna Era či vila Stiassni, nebo třeba expozice o historii vězeňství na Špilberku.

    PROGRAM

    SOBOTA

    Špilberk

    10.00–18.00: Tovaryšský vandr  zábavná celohradní řemeslná hra pro děti i dospělé

    Pohodovým tempem stihnete hru projít zhruba za dvě hodiny.

    Velké nádvoří

    13.00 „Svatba“ – gotické tance
    14.00 „Duel“ – šermířské představení
    15.00 „Ať žije král“ – soutěžní turnaj dětí
    16.00 „Drzá služebná“ – renesanční tance
    18.00 koncert hudební skupiny Codex

    Program na velkém nádvoří zajišťují skupiny Poustevník, Rex a Codex.

    Západní kurtina

    10.00–18.00: Rytířský tábor se zbrojnicí a platnéřem

    Výstava Stavba jako Brno

    11.00, 13.00, 15.00 – ukázka práce se středověkým jeřábem, komentovaná prohlídka výstavy

    Výstava Radek Kratina – Konstanty a proměnné

    15.30, 16.30 – komentovaná prohlídka výstavy

    Jihozápadní bastion

    10.30–17.30 – komentované prohlídky po hodině vždy v půl 

    Kasematy

    10.30–17.30 – komentované prohlídky po hodině vždy v půl 

    Ateliér Studánka (před výstavou Radka Kratiny)

    10.00–18.00: výstava žáků a studentů Ateliéru Studánka a skládání papírového origami nábytku

     

    NEDĚLE

    Špilberk

    10.00–18.00: Tovaryšský vandr  zábavná celohradní řemeslná hra pro děti i dospělé

    Pohodovým tempem stihnete hru projít zhruba za dvě hodiny.

    Velké nádvoří

    13.00 „Svatba“ – gotické tance
    14.00 „Duel“ – šermířské představení
    15.00 „Ať žije král“ – soutěžní turnaj dětí
    16.00 „Drzá služebná“ – renesanční tance
    17.00 „Mrcha“ – divadelní šermířské představení

    Program na velkém nádvoří zajišťují skupiny Poustevník, Rex a Codex.

    Západní kurtina

    10.00–18.00: Rytířský tábor se zbrojnicí a platnéřem

    Výstava Radek Kratina – Konstanty a proměnné

    15.30, 16.30 – komentovaná prohlídka výstavy

    Jihozápadní bastion

    10.30–17.30 – komentované prohlídky po hodině vždy v půl 

    Kasematy

    10.30–17.30 – komentované prohlídky po hodině vždy v půl 

    Ateliér Studánka (před výstavou Radka Kratiny)

    10.00–18.00: výstava žáků a studentů Ateliéru Studánka a skládání papírového origami nábytku

    Akci můžete navštívit i s kočárkem. Část venkovního areálu hradu je přístupná bez potíží, některé části o něco hůře a některé z pochopitelných důvodů vůbec (rozhledna, kasematy, jihozápadní bastion, výstavy a expozice). Kočárek ale můžete zaparkovat v šatně, kde vám jej rádi pohlídáme.

    Na akci rádi ukážeme řemesla i návštěvníkům na vozíku. Na program venku a na nádvořích se podíváte bez problému, vnitřní prostory s výstavami a expozicemi si můžete projet díky výtahu, nicméně na rozhlednu, do kasemat a do jihozápadního bastionu vás bohužel nedostaneme.

    Ceník:

    Plné vstupné 150,- Kč

    Snížené vstupné (děti od 6 do 15 let, kostýmovaní*) 50,- Kč

    Rodinné vstupné (max. 2 dospělí a 3 děti) 300,- Kč

    Děti od 2 do 6 let, ZTP, ZTP/P 10,- Kč

    * Sleva platí pro všechny, kteří přijdou v dobovém kostýmu. Vítáme středověké řemeslníky, měšťany, vesničany i šlechtice.

    Během akce se vstupenky budou prodávat pouze do 17.00. Pokladny najdete u jediného vstupu do hradu – u brány od Gorazdovy ulice. 

    Vstupenky se již prodávají v předprodeji na pokladnách na hradě Špilberku. Zakoupíte je i na pokladně na Měnínské bráně v centru města na Orlí ulici. Pozor, brána má otevřeno jen od čtvrtka do pondělí a platit tam lze pouze hotově. Zakoupené vstupenky nejde měnit ani vracet. 

    88x60 respekt

    loga SZR

    logo MSB 2016

    Interaktivní  turistická hra s QR kódy LOGUJ!
    loguj4

    celek 01celek 02a

    celek 3

     

  • Vychází reedice knihy Mies v Brně

    Celých pět let může česká i světová veřejnost navštěvovat vilu Tugendhat po zdařilé památkové obnově. Práce na restauraci domu, který je jedinou českou památkou moderní architektury zařazenou na Seznam světového dědictví UNESCO, trvaly dva roky. Vila Tugendhat po nich byla slavnostně otevřena ve výjimečné datum: 29. února 2012. Výročí pěti let od tohoto okamžiku si vila připomněla na komorní oslavě dne 1. března. U této příležitosti bylo také představeno druhé vydání knihy Mies v Brně. Vila Tugendhat editorek Ivety Černé a Dagmar Černouškové. Jde o jednu z nejzdařilejších publikací o vile a také o první velkou syntetickou práci českých badatelů o této architektonické ikoně. Podrobně je v ní popsána práce architekta Ludwiga Miese van der Rohe, jeho unikátní řešení prostoru vily a zasazení do krajinného rámce, příznivé okolnosti vzniku stavby, historie domu za války i po ní, stavební úpravy, památkové obnovy i péče. Kniha se věnuje také Torsu od Wilhelma Lehmbrucka nebo materialitě vily – od vzácných dřevěných dýh a onyxu až po koberce nebo dlažbu. Třísetstránková kniha si získala oblibu u návštěvníků pro množství dobových i aktuálních fotografií, plánů i informací. Kdo chtěl vědět o vile úplně všechno, sáhl právě po téhle knize.

    O první vydání z roku 2012 byl velký zájem. Vzhledem k němu i k množství dotazů po dotisku bylo v nákladu 1500 kusů připraveno druhé vydání. Jde navíc o verzi rozšířenou o nejnovější poznatky: přibyla např. kapitola o původním nábytku odkoupeném od potomků stavebníků nebo nové fotografie od Davida Židlického, dosavadní kapitoly byly aktualizovány. Kniha je k dostání v bookshopu vily Tugendhat, v prodejně suvenýrů na hradě Špilberku a v některých brněnských knihkupectvích.

    Vila Tugendhat je považována za ikonické dílo moderní architektury a nejlépe dochovanou stavbu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe v Evropě. Vilu si v letech 1929–1930 nechali postavit manželé Tugendhatovi, kteří v ní žili do roku 1938. Dům zabavili nacisté, zdevastovala jej Rudá armáda, po válce byl zestátněn a využíván jako taneční škola, dětské rehabilitační středisko a později po rekonstrukci v 80. letech 20. století jako reprezentativní objekt města uzavřený veřejnosti.

    Cesta k obnově vily Tugendhat a jejímu zpřístupnění trvala víc než čtyřicet let. Jako první o něm uvažoval František Kalivoda v 60. letech minulého století, bylo to také přání Grety Tugendhatové. Fakticky se tak stalo roku 1994, kdy vilu otevřelo Muzeum města Brna veřejnosti jako vůbec první instalovanou památku moderní architektury v Česku, i když ne v ideálním stavu. Dlouholetý záměr navrátit památku do její podoby po dokončení v roce 1930, odstranit nevhodné zásahy z 2. světové války a z druhé poloviny 20. století a představit dům tak, jak jej pro rodinu navrhl architekt, byl naplněn až 29. února 2012.

  • Prst barona Trencka je zpět u kapucínů

    Tělesné ostatky barona Františka Trencka, slavného velitele pandurů a vězně ze Špilberku, jsou od 8. března 2017 opět kompletní. Trenckův prst se vrátil zpět do Kapucínské hrobky v Brně, kde byl pietně pochován. Tělo barona zde sice leží od roku 1749, v posledních sto letech mu však chyběl palec na levé ruce. Prst dnes provinciálovi řádu kapucínů Jiřímu Štivarovi slavnostně předal ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian.  „Převzetí palce barona Trencka do rukou bratří kapucínů a jeho uložení zpět do hrobky vnímáme jako událost, která snad již definitivně umožní jeho ostatkům klidné odpočinutí v místě, jež si sám kdysi zvolil,“ řekla vedoucí Kapucínské hrobky v Brně Kateřina Hlouchová. Palec levé ruky předtím stihli zkoumat antropologové. Navzdory mumifikované tkáni se jim unikátním způsobem podařilo zobrazit papilární linie, tedy získat „otisky prstů“. Tým vědců palec také scanoval a zhotovil jeho virtuální 3D model. Podobný postup plánuje s celým tělem barona. Jeho model bude dokonce pohyblivý.

    Ztracený prst byl dosud uložen v depozitářích Muzea města Brna na hradě Špilberku. Jeho cesta do muzejních sbírek byla složitá. „Palec zřejmě někdo Trenckově mumii uzmul na konci 19. století přímo v hrobce. Další osudy palce jsou ale nejasné. Můžeme jen spekulovat, zda krádež měla zištný nebo mystický charakter. Pro žádnou teorii nemáme dostatek důkazů,“ podotkl Petr Vachůt z Muzea města Brna. Jisté je až to, že prst se objevil ve sbírkách Muzea města Brna, které vzniklo v roce 1904 a ve 20. letech přejalo část sbírkového fondu z tehdejšího Františkova muzea (dnešního Moravského zemského muzea).

    Odborníci u příležitosti navrácení prstu v refektáři Kapucínského kláštera představili aktuální projekt s názvem „Antropologický, soudně-lékařský a historický výzkum mumie barona Trencka“. Muzeum města Brna na něm spolupracuje s Ústavem antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a s Kapucínskou hrobkou v Brně. Do projektu se zapojila i Fakultní nemocnice Brno, v jejímž radiologickém pracovišti Trenckovu mumii scanoval 25. února prof. Vlastimil Válek a jeho tým. „Bylo pro mě překvapením, že i téměř po 300 letech je tělo poměrně dobře zachované a že kromě kostí jsou v něm vidět další struktury jako šlachy. Ale chybí mu několik článků prstů,“ řekl. CT přístroj ve Fakultní nemocnici pořídil na 40 000 snímků, které už začali zkoumat antropologové. „Oddělený prst i hlava barona Trencka morfologicky odpovídají tělu mumie, čímž je s velkou pravděpodobností prokázána komplementarita ostatků tohoto slavného vojáka,“ uvedla Petra Urbanová z Ústavu antropologie k pochybnostem, zda prst i hlava, která je u těla uložená odděleně, skutečně patří Trenckovi.

    Výsledky bádání budou odborníci z Oddělení historie Muzea města Brna konfrontovat s historickými zprávami o Trenckově životě. Jedním z výstupů bádání bude virtuální 3D rekonstrukce baronova těla i obličeje. Zajímavé bude srovnání s Trenckovými vyobrazeními, která vznikala až po jeho smrti. Jeden z nejznámějších brněnských vězňů, svobodný pán František Trenck, byl vojenským velitelem, vedl pandury, uspěl také ve válkách o dědictví rakouské. Údajně to byl vášnivý bojovník s prudkou emotivní povahou, která mu nadělala mnoho nepřátel. Po sérii intrik byl roku 1745 odsouzen k trestu smrti, který Marie Terezie nechala roku 1746 zmírnit na doživotí na Špilberku. Před smrtí v roce 1749 rozdal veškerý majetek a dal se na cestu pokání. Duchovní útěchu mu poskytli bratři z řádu kapucínů. Trenck se nechal pohřbít jako řadový mnich v kapucínské hrobce, kde bylo jeho tělo důsledkem specifických podmínek přirozeně mumifikováno. Díky tomu dnes mohou odborníci Trenckovo tělo zkoumat.

    Při plánované tvorbě virtuálního 3D modelu barona Trencka se do projektu zapojí také Katedra počítačové grafiky a designu Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. Mezioborový tým brněnských odborníků už loni podobným způsobem vytvořil 3D model podoby moravského markraběte a římského krále Jošta Lucemburského. Zkoumání barona Trencka a příprava jeho modelu nicméně potrvá déle, téměř dva roky. Kompletní výsledky projektu bude v roce 2019 prezentovat Muzeum města Brna a Kapucínská hrobka v Brně – 270 let po Trenckově smrti.