• Baron Trenck – fantazie a realita

    Jeden z nejslavnějších špilberských vězňů, baron František Trenck, dnes budí pozornost veřejnosti stejně jako v 18. století. Letos v únoru jeho mumifikované ostatky zkoumal tým odborníků, čímž započala jejich práce na 3D rekonstrukci Trenckovy podoby. Muzeum města Brna následně v březnu navrátilo ze svých sbírek Řádu kapucínů Trenckův palec, který zřejmě někdo před víc než sto lety mumii ukroutil. Nyní odborníci představí veřejnosti první výsledky svého bádání – a to u příležitosti 145. výročí přeložení ostatků barona Trencka v hrobce kapucínského kláštera. František Trenck, úspěšný vojevůdce a velitel pandurů, který byl známý pro svou prudkou povahu, našel na sklonku života ve vězení na Špilberku duchovní útěchu právě u kapucínských bratří. Odkázal jim svůj majetek a přál si být pochován jako člen řádu. Díky specifickým podmínkám a odvětrávání hrobky se jeho tělo přirozeně mumifikovalo a dnešní vědci je mohou zkoumat. Jak se „oživuje“ více než 250 let stará mumie a co je možné zjistit nejmodernějšími antropologickými a kriminalistickými metodami? Zveme vás na přednášku.

    Baron Trenck – fantazie a realita. Proces forenzního vyšetření mumie a postup 3D rekonstrukce obličeje Františka Trencka.

    Přednášet bude RNDr. Petra Urbanová PhD, Mgr. Kateřina Hlouchová a Mgr. Petr Vachůt.

    Už na jaře proběhlo scanování mumie, práce vědců se pak přesunula do laboratoří. Kompletní výsledky jejich práce uvidí lidé na výstavě v roce 2019, mezitím se ale s postupem zkoumání mohou seznámit na přednášce. Petr Vachůt z Muzea města Brna představí barona Trencka jako historickou osobnost, Kateřina Hlouchová z Kapucínské hrobky vysvětlí, co se s Trenckovými ostatky dělo po jeho smrti. Největší část přednášky bude patřit Petře Urbanové z Laboratoře morfologie a forenzní antropologie. Hovořit bude o dosavadním forenzním vyšetření a postupu při 3D rekonstrukci Trenckova obličeje.

    KDY: úterý 24. října, 17.30
    KDE: refektář Kláštera kapucínů v Brně, vstup z Kapucínského náměstí
    Vstup je ZDARMA.

    Veřejnou přednášku pořádá Provincie kapucínů v České republice, Laboratoř morfologie a forenzní antropologie Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Muzeum města Brna.

    baron Trenck

  • Špilberk žije řemeslem!

    Objevte s námi starobylou zručnost a dovednosti, na hradě Špilberku vám totiž hravě ukážeme tradiční řemesla. Přijměte naše srdečné pozvání na akci Špilberk žije řemeslem! Hrad Špilberk se vám o víkendu 9. a 10. září už popáté otevře se vším všudy a ožije středověkými řemesly. Vydejte se s námi na zkušenou! Při putování hradem zažijete plno dobrodružství a nasbíráte cenné zkušenosti.

    Velká akce pro celou rodinu Špilberk žije řemeslem! se koná o víkendu 9. a 10. září.

    Chystáme pro vás velkou celohradní řemeslnou hru “Tovaryšský vandr”, které se mohou zúčastnit malí i velcí návštěvníci. Při hře si vyzkoušíte, co musí umět třeba truhlář, zámečník, zedník, bednář, pekař nebo krejčí. Naučíte se pracovat s hlínou, dřevem i s látkami. Pokud budete šikovní, dostanete na závěr od cechmistra výuční list – a s tím se rozhodně neztratíte ve středověku ani dnes. Těšit se můžete i na drobnou odměnu. Kromě toho se celý hrad Špilberk zaplní bohatým programem. Uvidíte gotické i renesanční tance, šermířská představení nebo hudbu a divadlo. Na dobových řemeslných stáncích zase poznáte, jak se brousí kameny nebo jak se šijí historické kostýmy. Přichystané pro vás bude i občerstvení, dřevěný kolotoč, střelba z luku nebo pocitová stezka. Akce „Špilberk žije řemeslem!“ doprovází výstavu Stavba jako Brno, která vypráví o tom, jak se vyvíjela stavební řemesla i o tom, jak rostlo město Brno. A kdo a z čeho a jak je stavěl.

    Čekají vás prohlídky v kasematech, v jihozápadním bastionu, ale také v aktuální výstavě Stavba jako Brno či Radek Kratina: Konstanty a proměnné. Zpřístupněna bude rozhledna či nejlepší vyhlídka na město z východní bašty. U schodiště ve 2. patře hradu bude mít výstavu výtvarný Ateliér Studánka a bude se  také skládat papírový origami nábytek. Navštívit budete moci všechny stálé expozice – o historii ohňostrojů Vulcanalia, o historii Brna či brněnské výtvarné scény před válkou a po ní. Atraktivní jistě bude i expozice o meziválečné architektuře v Brně, která nám zanechala takové skvosty, jako je vila Tugendhat, kavárna Era či vila Stiassni, nebo třeba expozice o historii vězeňství na Špilberku.

    PROGRAM

    SOBOTA

    Špilberk

    10.00–18.00: Tovaryšský vandr  zábavná celohradní řemeslná hra pro děti i dospělé

    Pohodovým tempem stihnete hru projít zhruba za dvě hodiny.

    Velké nádvoří

    13.00 „Svatba“ – gotické tance
    14.00 „Duel“ – šermířské představení
    15.00 „Ať žije král“ – soutěžní turnaj dětí
    16.00 „Drzá služebná“ – renesanční tance
    18.00 koncert hudební skupiny Codex

    Program na velkém nádvoří zajišťují skupiny Poustevník, Rex a Codex.

    Západní kurtina

    10.00–18.00: Rytířský tábor se zbrojnicí a platnéřem

    Výstava Stavba jako Brno

    11.00, 13.00, 15.00 – ukázka práce se středověkým jeřábem, komentovaná prohlídka výstavy

    Výstava Radek Kratina – Konstanty a proměnné

    15.30, 16.30 – komentovaná prohlídka výstavy

    Jihozápadní bastion

    10.30–17.30 – komentované prohlídky po hodině vždy v půl 

    Kasematy

    10.30–17.30 – komentované prohlídky po hodině vždy v půl 

    Ateliér Studánka (před výstavou Radka Kratiny)

    10.00–18.00: výstava žáků a studentů Ateliéru Studánka a skládání papírového origami nábytku

     

    NEDĚLE

    Špilberk

    10.00–18.00: Tovaryšský vandr  zábavná celohradní řemeslná hra pro děti i dospělé

    Pohodovým tempem stihnete hru projít zhruba za dvě hodiny.

    Velké nádvoří

    13.00 „Svatba“ – gotické tance
    14.00 „Duel“ – šermířské představení
    15.00 „Ať žije král“ – soutěžní turnaj dětí
    16.00 „Drzá služebná“ – renesanční tance
    17.00 „Mrcha“ – divadelní šermířské představení

    Program na velkém nádvoří zajišťují skupiny Poustevník, Rex a Codex.

    Západní kurtina

    10.00–18.00: Rytířský tábor se zbrojnicí a platnéřem

    Výstava Radek Kratina – Konstanty a proměnné

    15.30, 16.30 – komentovaná prohlídka výstavy

    Jihozápadní bastion

    10.30–17.30 – komentované prohlídky po hodině vždy v půl 

    Kasematy

    10.30–17.30 – komentované prohlídky po hodině vždy v půl 

    Ateliér Studánka (před výstavou Radka Kratiny)

    10.00–18.00: výstava žáků a studentů Ateliéru Studánka a skládání papírového origami nábytku

    Akci můžete navštívit i s kočárkem. Část venkovního areálu hradu je přístupná bez potíží, některé části o něco hůře a některé z pochopitelných důvodů vůbec (rozhledna, kasematy, jihozápadní bastion, výstavy a expozice). Kočárek ale můžete zaparkovat v šatně, kde vám jej rádi pohlídáme.

    Na akci rádi ukážeme řemesla i návštěvníkům na vozíku. Na program venku a na nádvořích se podíváte bez problému, vnitřní prostory s výstavami a expozicemi si můžete projet díky výtahu, nicméně na rozhlednu, do kasemat a do jihozápadního bastionu vás bohužel nedostaneme.

    Ceník:

    Plné vstupné 150,- Kč

    Snížené vstupné (děti od 6 do 15 let, kostýmovaní*) 50,- Kč

    Rodinné vstupné (max. 2 dospělí a 3 děti) 300,- Kč

    Děti od 2 do 6 let, ZTP, ZTP/P 10,- Kč

    * Sleva platí pro všechny, kteří přijdou v dobovém kostýmu. Vítáme středověké řemeslníky, měšťany, vesničany i šlechtice.

    Během akce se vstupenky budou prodávat pouze do 17.00. Pokladny najdete u jediného vstupu do hradu – u brány od Gorazdovy ulice. 

    Vstupenky se již prodávají v předprodeji na pokladnách na hradě Špilberku. Zakoupíte je i na pokladně na Měnínské bráně v centru města na Orlí ulici. Pozor, brána má otevřeno jen od čtvrtka do pondělí a platit tam lze pouze hotově. Zakoupené vstupenky nejde měnit ani vracet. 

    88x60 respekt

    loga SZR

    logo MSB 2016

    Interaktivní  turistická hra s QR kódy LOGUJ!
    loguj4

    celek 01celek 02a

    celek 3

     

  • Vychází reedice knihy Mies v Brně

    Celých pět let může česká i světová veřejnost navštěvovat vilu Tugendhat po zdařilé památkové obnově. Práce na restauraci domu, který je jedinou českou památkou moderní architektury zařazenou na Seznam světového dědictví UNESCO, trvaly dva roky. Vila Tugendhat po nich byla slavnostně otevřena ve výjimečné datum: 29. února 2012. Výročí pěti let od tohoto okamžiku si vila připomněla na komorní oslavě dne 1. března. U této příležitosti bylo také představeno druhé vydání knihy Mies v Brně. Vila Tugendhat editorek Ivety Černé a Dagmar Černouškové. Jde o jednu z nejzdařilejších publikací o vile a také o první velkou syntetickou práci českých badatelů o této architektonické ikoně. Podrobně je v ní popsána práce architekta Ludwiga Miese van der Rohe, jeho unikátní řešení prostoru vily a zasazení do krajinného rámce, příznivé okolnosti vzniku stavby, historie domu za války i po ní, stavební úpravy, památkové obnovy i péče. Kniha se věnuje také Torsu od Wilhelma Lehmbrucka nebo materialitě vily – od vzácných dřevěných dýh a onyxu až po koberce nebo dlažbu. Třísetstránková kniha si získala oblibu u návštěvníků pro množství dobových i aktuálních fotografií, plánů i informací. Kdo chtěl vědět o vile úplně všechno, sáhl právě po téhle knize.

    O první vydání z roku 2012 byl velký zájem. Vzhledem k němu i k množství dotazů po dotisku bylo v nákladu 1500 kusů připraveno druhé vydání. Jde navíc o verzi rozšířenou o nejnovější poznatky: přibyla např. kapitola o původním nábytku odkoupeném od potomků stavebníků nebo nové fotografie od Davida Židlického, dosavadní kapitoly byly aktualizovány. Kniha je k dostání v bookshopu vily Tugendhat, v prodejně suvenýrů na hradě Špilberku a v některých brněnských knihkupectvích.

    Vila Tugendhat je považována za ikonické dílo moderní architektury a nejlépe dochovanou stavbu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe v Evropě. Vilu si v letech 1929–1930 nechali postavit manželé Tugendhatovi, kteří v ní žili do roku 1938. Dům zabavili nacisté, zdevastovala jej Rudá armáda, po válce byl zestátněn a využíván jako taneční škola, dětské rehabilitační středisko a později po rekonstrukci v 80. letech 20. století jako reprezentativní objekt města uzavřený veřejnosti.

    Cesta k obnově vily Tugendhat a jejímu zpřístupnění trvala víc než čtyřicet let. Jako první o něm uvažoval František Kalivoda v 60. letech minulého století, bylo to také přání Grety Tugendhatové. Fakticky se tak stalo roku 1994, kdy vilu otevřelo Muzeum města Brna veřejnosti jako vůbec první instalovanou památku moderní architektury v Česku, i když ne v ideálním stavu. Dlouholetý záměr navrátit památku do její podoby po dokončení v roce 1930, odstranit nevhodné zásahy z 2. světové války a z druhé poloviny 20. století a představit dům tak, jak jej pro rodinu navrhl architekt, byl naplněn až 29. února 2012.

  • Prst barona Trencka je zpět u kapucínů

    Tělesné ostatky barona Františka Trencka, slavného velitele pandurů a vězně ze Špilberku, jsou od 8. března 2017 opět kompletní. Trenckův prst se vrátil zpět do Kapucínské hrobky v Brně, kde byl pietně pochován. Tělo barona zde sice leží od roku 1749, v posledních sto letech mu však chyběl palec na levé ruce. Prst dnes provinciálovi řádu kapucínů Jiřímu Štivarovi slavnostně předal ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian.  „Převzetí palce barona Trencka do rukou bratří kapucínů a jeho uložení zpět do hrobky vnímáme jako událost, která snad již definitivně umožní jeho ostatkům klidné odpočinutí v místě, jež si sám kdysi zvolil,“ řekla vedoucí Kapucínské hrobky v Brně Kateřina Hlouchová. Palec levé ruky předtím stihli zkoumat antropologové. Navzdory mumifikované tkáni se jim unikátním způsobem podařilo zobrazit papilární linie, tedy získat „otisky prstů“. Tým vědců palec také scanoval a zhotovil jeho virtuální 3D model. Podobný postup plánuje s celým tělem barona. Jeho model bude dokonce pohyblivý.

    Ztracený prst byl dosud uložen v depozitářích Muzea města Brna na hradě Špilberku. Jeho cesta do muzejních sbírek byla složitá. „Palec zřejmě někdo Trenckově mumii uzmul na konci 19. století přímo v hrobce. Další osudy palce jsou ale nejasné. Můžeme jen spekulovat, zda krádež měla zištný nebo mystický charakter. Pro žádnou teorii nemáme dostatek důkazů,“ podotkl Petr Vachůt z Muzea města Brna. Jisté je až to, že prst se objevil ve sbírkách Muzea města Brna, které vzniklo v roce 1904 a ve 20. letech přejalo část sbírkového fondu z tehdejšího Františkova muzea (dnešního Moravského zemského muzea).

    Odborníci u příležitosti navrácení prstu v refektáři Kapucínského kláštera představili aktuální projekt s názvem „Antropologický, soudně-lékařský a historický výzkum mumie barona Trencka“. Muzeum města Brna na něm spolupracuje s Ústavem antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a s Kapucínskou hrobkou v Brně. Do projektu se zapojila i Fakultní nemocnice Brno, v jejímž radiologickém pracovišti Trenckovu mumii scanoval 25. února prof. Vlastimil Válek a jeho tým. „Bylo pro mě překvapením, že i téměř po 300 letech je tělo poměrně dobře zachované a že kromě kostí jsou v něm vidět další struktury jako šlachy. Ale chybí mu několik článků prstů,“ řekl. CT přístroj ve Fakultní nemocnici pořídil na 40 000 snímků, které už začali zkoumat antropologové. „Oddělený prst i hlava barona Trencka morfologicky odpovídají tělu mumie, čímž je s velkou pravděpodobností prokázána komplementarita ostatků tohoto slavného vojáka,“ uvedla Petra Urbanová z Ústavu antropologie k pochybnostem, zda prst i hlava, která je u těla uložená odděleně, skutečně patří Trenckovi.

    Výsledky bádání budou odborníci z Oddělení historie Muzea města Brna konfrontovat s historickými zprávami o Trenckově životě. Jedním z výstupů bádání bude virtuální 3D rekonstrukce baronova těla i obličeje. Zajímavé bude srovnání s Trenckovými vyobrazeními, která vznikala až po jeho smrti. Jeden z nejznámějších brněnských vězňů, svobodný pán František Trenck, byl vojenským velitelem, vedl pandury, uspěl také ve válkách o dědictví rakouské. Údajně to byl vášnivý bojovník s prudkou emotivní povahou, která mu nadělala mnoho nepřátel. Po sérii intrik byl roku 1745 odsouzen k trestu smrti, který Marie Terezie nechala roku 1746 zmírnit na doživotí na Špilberku. Před smrtí v roce 1749 rozdal veškerý majetek a dal se na cestu pokání. Duchovní útěchu mu poskytli bratři z řádu kapucínů. Trenck se nechal pohřbít jako řadový mnich v kapucínské hrobce, kde bylo jeho tělo důsledkem specifických podmínek přirozeně mumifikováno. Díky tomu dnes mohou odborníci Trenckovo tělo zkoumat.

    Při plánované tvorbě virtuálního 3D modelu barona Trencka se do projektu zapojí také Katedra počítačové grafiky a designu Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. Mezioborový tým brněnských odborníků už loni podobným způsobem vytvořil 3D model podoby moravského markraběte a římského krále Jošta Lucemburského. Zkoumání barona Trencka a příprava jeho modelu nicméně potrvá déle, téměř dva roky. Kompletní výsledky projektu bude v roce 2019 prezentovat Muzeum města Brna a Kapucínská hrobka v Brně – 270 let po Trenckově smrti.

  • Rekordní návštěvnost Muzea města Brna

    Celkem tři objekty spravuje Muzeum města Brna: Hrad Špilberk, vilu Tugendhat a Měnínskou bránu. Všechny tři brněnské památky navštívilo za loňský rok necelých 170 000 platících. Návštěvnost muzea se tak oproti předchozímu roku zvýšila o 11,2 %. Ba co víc, od roku 1998, kdy muzeum začalo návštěvnost sledovat, jde o její nejvyšší hodnotu. Muzeum města Brna má za sebou velmi úspěšný rok. Zvýšila se návštěvnost hradu Špilberku i vily Tugendhat. Víc lidí přišlo i na doprovodné akce. Například na akci Špilberk žije v pohádce přišlo za jeden víkend 5328 lidí a hrad takřka praskal ve švech. V roce 2015 přitom na akci Špilberk žije (tehdy s podtitulem Švédi nás nedostanou) přišlo 4337 lidí. Špilberk má pro své návštěvníky mnoho možností. Muzeum tam pořádá umělecké a historické výstavy, doprovodné programy, vlastní kulturní akce, v prostorách hradu jsou také stálé expozice. Kromě toho si mohou lidé prohlédnout známé kasematy. Zatímco v roce 2015 hrad Špilberk navštívilo 115 788 lidí, v roce 2016 zaznamenal Špilberk rekordních 130 769 návštěvníků.

      „Všem návštěvníkům, ale i pracovníkům muzea za to patří velké poděkování,“ říká ředitel muzea Pavel Ciprian.

    Na kulturní akce a festivaly na Špilberku přišlo v roce 2016 dalších 40 000 platících. Pokud uvážíme i je, celková návštěvnost by se přehoupla přes 200 000. Hrad ale navštívil nespočet dalších lidí v řádu tisíců: na výstavách, kam byl vstup zdarma, na vernisážích nebo na bezplatných částech různých programů. Dařilo se i výstavám: Lucemburské opráski zhlédlo 4438 lidí, Půlstoletí s Cimrmanem 4727 lidí, Vysílá studio Brno 6890 lidí a výstavu Andyho Warhola 9749 lidí. Aktuální výstavu Tajemné příběhy Pavla Čecha zhlédlo jen za prosinec 4171 lidí, což představuje vynikající denní průměr 160 návštěvníků. Čechova výstava potrvá až do 26. února. Vila Tugendhat, památka UNESCO a skvost světové moderní architektury, dosáhla opět tradičně vysoké návštěvnosti na hranici vlastní kapacity. Vilu si v roce 2016 prohlédlo 31 161 návštěvníků. Nutno dodat, že kapacita jedné prohlídky je omezena pouze na 15 osob. Ve vile se ale pořádají také přednášky, koncerty či filmová promítání. V roce 2015 byla její návštěvnost 27 394 lidí. V součtu navštívilo v roce 2016 všechny objekty Muzea města Brna rekordních 166 628 lidí. V roce 2015 byla celková návštěvnost 149 893 lidí. Zvýšila se tedy o téměř 17 tisíc návštěvníků, což znamená nárůst o 11,2 %.

    graf b

  • Skutečná podoba Jošta Lucemburského odhalena

    Na Špilberku uvidíte Joštovu 3D bustu i virtuální model jeho podoby. Jak jejich příprava probíhala? Nejprve bylo zapotřebí oprášit výzkumy Joštových kosterních ostatků z let 1998 až 2000, kdy se otevřela jeho hrobka v kostele sv. Tomáše. Výsledky archeologického výzkumu zrevidoval Petr Vachůt z Oddělení archeologie Muzea města Brna a výsledky antropologických průzkumů Zdeněk Tvrdý z Antropologického pracoviště Moravského zemského muzea. Pak nastoupil tým z Laboratoře morfologie a forenzní antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity (MU). Petra Urbanová, Mikoláš Jurda a Ivana Šplíchalová pracovali na 3D scanování lebky a na kraniofaciální analýze, tedy na zkoumání hlavy a obličeje. Podle toho následně vytvořili virtuální 3D podobu Joštovy lebky.

    Na zdárném dokončení rekonstrukce se podílela Helena Lukášová z Katedry počítačové grafiky a designu na Fakultě informatiky MU – v počítači vytvořila textury obličeje a oblečení. Vycházela přitom z poznatků Ctibora Ostrého z Oddělení historie Muzea města Brna o tom, jakou měl Jošt „image“ – tedy jak mohl mít upravené vlasy a vousy nebo jak mohlo vypadat jeho oblečení. A na závěr – 3D tisk takto vytvořeného digitálního modelu provedl Aleš Juránek z firmy MCAE Systems, s.r.o.

    Představený virtuální model používá nejmodernější vědecké metody, díky kterým lze představit pravděpodobnou podobu Joštovy tváře. Poprvé se odborníci pokusili Joštovu tvář rekonstruovat už v roce 2000. Model vznikl podle tzv. Gerasimovovy metody, kdy se na odlitek lebky nanáší měkké tkáně klasickou sochařskou technikou, nebyl proto zcela přesný. V roce 2016 je však pokrok mnohem dál – odborníci lebku měřili pomocí scanování laserem, čímž vytvořili její přesnou virtuální kopii. Na ni pak podle statistických antropologických dat i nových historických poznatků bod po bodu vytvořili nejen měkké tkáně a kůži, ale i vlasy, vousy a oblečení. Takto vzniklý virtuální model se navíc dá vytisknout ve 3D tiskárně.

    Projekt rekonstrukce Joštovy tváře spolufinancovalo Ministerstvo kultury a Masarykova univerzita. Více než čtyřicetihodinový tisk na 3D tiskárně plně hradila firma MCAE Systems, s.r.o.

    Virtuální podoba i vytištěný model je nyní pro veřejnost vystaven v rámci stálé expozice Od hradu k pevnosti, která byla letos u příležitosti projektu Lucemburský rok doplněna o výstavku věnovanou právě osobnosti Jošta Lucemburského, více informací zde.

  • Vila Tugendhat je už 15 let památkou UNESCO

    Nadčasový architektonický koncept, unikátní konstrukční a technické řešení, ušlechtilé a exotické přírodní materiály, výjimečné technické vybavení a zasazení do krajinného rámce – to byly důvody, proč byla vila Tugendhat zapsána na prestižní seznam památek světového významu. Právě před 15 lety se vila Tugendhat stala jedinou zapsanou českou památkou moderní architektury a také jedinou zapsanou památkou v Brně.

    Vila Tugendhat byla 16. prosince 2001 zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

    Vilu navrhl pro manžele Tugendhatovy architekt Ludwig Mies van der Rohe, postavena byla v letech 1929–1930. Už tehdy budila pozornost pro svou cenu i progresivitu. Kráčely v ní dějiny – od druhé světové války a éry socialismu až po podepsání dohody o rozdělení Československa. Celých 15 let je vila Tugendhat součástí seznamu památek UNESCO, její zápis na prestižní seznam se ale nepodařil jen tak. Už v roce 1998 vyzvalo ministerstvo kultury ke zpracování nominačního materiálu. Přihlášku připravoval tým odborníků z celé České republiky – zastupoval jej Zdeněk Kudělka z Muzea města Brna (které vilu od 1. července 1994 spravuje) a Iveta Černá z Národního památkového ústavu, který u nás zaštiťuje péči o památky UNESCO.

    Pro úspěšné zapsání byly klíčové kontakty odborníků na UNESCO. To v jednotlivých letech upřednostňuje určité typy památek. Tým naštěstí věděl o tom, že v roce 2001 bude v popředí zájmu architektura 20. století. Pro zápis byla důležitá připravenost a také načasování do tohoto konkrétního roku, jindy by šance byly menší. Komise v nominačních materiálech velmi kladně vnímala také příslib opravy vily. Té se dočkala až mezi lety 2010 a 2012.

    Od té doby se branka vily skoro nezavře. Zatímco v roce 2001 vilu navštívilo 9200 lidí, po jejím znovuotevření se návštěvnost pohybuje okolo 30 000 lidí ročně. A pořádá se také mnohem více akcí pro veřejnost. Přibylo koncertů, tanečních vystoupení i přednášek. Kromě toho mají o vilu stále velký zájem odborníci, navštěvují ji představitelé cizích států, diplomaté a umělci. Studijní a dokumentační centrum vily Tugendhat pravidelně vydává odborné tituly. Zařazení mezi památky UNESCO vile zajišťuje velkou mezinárodní prestiž a propagaci, zároveň ale klade vyšší nároky na její ochranu.

  • Špilberk žil v pohádce

    Hrad Špilberk se na dva dny stal branou do pohádkového světa – a vy jste měli výjimečnou šanci zažít dobrodružství jako z vašich oblíbených pohádek, porazit draka a získat k tomu třeba půl království.

    Pohádkový Špilberk se vám otevřel o víkendu 10. a 11. září.

    Akci “Špilberk  žije v pohádce” za oba dny navštívilo na 5500 lidí. Program pro mě zajišťovalo na 150 lidí v pohádkových kostýmech. Podíleli se na něm pracovníci Muzea, účinkující i spousta ochotných dobrovolníků, kterým patří obří poděkování. Při losování v závěru hry se rozdalo na 2000 drobnějších i větších cen. Všem návštěvníkům moc děkujeme za návštěvu a doufáme, že si pohádkový víkend na Špilberku užili. Drak Grymbrmor pořád spí!

    Celohradní hra se spoustou úkolů a hádanek provedla malé i velké návštěvníky po všech zákoutích Špilberku. Při tom potkali spoustu pohádkových bytostí, plnili úkoly, narazili na tábor sultána Sulejmána a hned vedle na Máchalův tábor, tureckou čajovnu, ale třeba i na rytířské klání, dřevěný kolotoč a střelnici. Vydali se na průzkum podzemních chodeb jihozápadního bastionu nebo navštívili komentované prohlídky stálých expozic. Občerstvili se na jarmarku a odpočinuli si u promítání pohádek, které natočilo brněnské studio České televize. Jemu ostatně patří aktuální výstava Vysílá studio Brno a tato pohádková akce tvoří důležitou část jejího doprovodného programu.

    Fotogalerie z akce

    Abyste u nás nezabloudili, zde je mapa ke hře “Zachraňte království”:

    03

    Co všechno vás čeká?

    Celohradní hra “ZACHRAŇTE KRÁLOVSTVÍ” – všude po Špilberku v sobotu a v neděli vždy od 10 do 18 hodin.

    • Naše pohádkové království obsadil zlotřilý, trochu poťouchlý drak Grymbrmor! Zvládnete ho přemoct a zachránit království? Čeká vás spousta úkolů po celém hradě, uvnitř i venku. Hra bude mít dvě obtížnosti: pro děti a pro dospělé. Hru zvládnou samostatně děti od 7 let, mladší s pomocí rodičů. Zachraňte království! A strach nechte doma.

    SOBOTA

    Velké nádvoří (stanoviště č. 20)

    • 12.00 Kostičky (Ježibaba)
    • 13.00 Čert a Káča (Divadlo Parnas)
    • 14.00 Krteček a myška (Divadlo Parnas)
    • 15.00 Pohádkový kabaret (Ježibaba)
    • 16.00 Opice v Africe (Divadlo Parnas)
    • 18.00 Rytířský turnaj prince Bajaji – rytíři na koních budou bojovat o šátek princezny (spolek Štvanci)

    Západní kurtina (stanoviště č. 9)

    • 10.00 až 20.00 Vojenská ležení (Tábor sultána Sulejmána, Máchalův tábor, turecká čajovna, střelnice…)

    Jižní bastion (stanoviště č. 4)

    • 14.30 Přehlídka tureckého vojska
    • 15.30 Máchalova execírka
    • 17.00 Pohádková “Vojna s Turkem”

    Muzejní expozice uvnitř hradu

    • 11.00 až 17.00 Komentované prohlídky Jihozápadního bastionu každou půlhodinu, začátek na stanovišti č. 8.
    • 14.00, 15.00, 16.00 Komentované prohlídky expozice umění Od renesance po modernu (3. NP).
    • 14.00, 15.00, 16.00 Komentované prohlídky archeologické expozice Od hradu k pevnosti, konkrétně části, která je věnována osobnosti Jošta Lucemburského a jejíž součástí je i nejnovější 3D model podoby Jošta (1. NP)
    • 14.00, 15.00, 16.00 Komentované prohlídky výstavy Vysílá studio Brno (2.NP)

    Sál Ogilvy (stanoviště č. 14)

    • 10.00 až 18.00 Do pohádky s Českou televizí (promítání pohádek brněnského studia ČT)

    Barokní lékárna (stanoviště č. 19)

    • 10.00 až 18.00 Pohádkové suvenýry (krásné pohádkové hračky k zakoupení v prodejně suvenýrů)

    A můžete se podívat také do kasemat, na rozhlednu a na další stálé expozice (O nové Brno, Od moderny po současnost, Brno na Špilberku a Žalář národů).

    NEDĚLE

    Velké nádvoří (stanoviště č. 20)

    • 12.00 Kostičky (Ježibaba)
    • 13.00 Čert a Káča (Divadlo Parnas)
    • 14.00 Krteček a myška (Divadlo Parnas)
    • 15.00 Pohádkový kabaret (Ježibaba)
    • 16.00 Opice v Africe (Divadlo Parnas)

    Západní kurtina (stanoviště č. 9)

    • 10.00 až 18.00 Vojenská ležení (Tábor sultána Sulejmána, Máchalův tábor, turecká čajovna, střelnice…)

    Jižní bastion (stanoviště č. 4)

    • 14.30 Přehlídka tureckého vojska
    • 15.30 Máchalova execírka
    • 17.00 Pohádková “Vojna s Turkem”

    Muzejní expozice uvnitř hradu

    • 11.00 až 17.00 Komentované prohlídky Jihozápadního bastionu každou půlhodinu, začátek na stanovišti č. 8.
    • 14.00, 15.00, 16.00 Komentované prohlídky expozice moderního umění Od moderny po současnost (3. NP)
    • 14.00, 15.00, 16.00 Komentované prohlídky archeologické expozice Od hradu k pevnosti, konkrétně části, která je věnována osobnosti Jošta Lucemburského a jejíž součástí je i nejnovější 3D model podoby Jošta (1. NP)
    • 14.00, 15.00, 16.00 Komentované prohlídky výstavy Vysílá studio Brno (2. NP)

    Sál Ogilvy (stanoviště č. 14)

    • 10.00 až 18.00 Do pohádky s Českou televizí (promítání pohádek brněnského studia ČT)

    Barokní lékárna (stanoviště č. 19)

    • 10.00 až 18.00 Pohádkové suvenýry (krásné pohádkové hračky k zakoupení v prodejně suvenýrů)

    A můžete se podívat také do kasemat, na rozhlednu a na další stálé expozice (O nové Brno, Od renesance po modernu, Brno na Špilberku a Žalář národů).

    Změna programu vyhrazena. Už se na vás moc těšíme!

    Ceník:

    Plné vstupné 150,- Kč
    Snížené vstupné (děti od 6 do 15 let, kostýmovaní*) 50,- Kč
    Rodinné vstupné (max. 2 dospělí a 3 děti) 300,- Kč
    Děti od 2 do 6 let, ZTP, ZTP/P 10,- Kč

    Vstupenky na akci budou po oba dny k zakoupení od 10 do 18 hodin na třech pokladnách: před mostem, u kasemat a u vjezdové brány. 

    *Kostýmy musí ladit s tematikou pohádek.
    Pozn.: Po celý víkend 10.–11.9.  nelze uplatnit slevové vouchery na jednotlivé výstavy a slevové vouchery do kasemat.

    Akce „Špilberk žije v pohádce“ se koná pod záštitou primátora statutárního města Brna Petra Vokřála. 

    spz 1

     

    logo szp2

     

    logo

     

  • Obnovu vily Tugendhat z 80. let přibližuje nová kniha

    Dnes vilu Tugendhat obdivují návštěvníci v podobě takřka totožné, jak ji navrhl Mies van der Rohe a jak v ní bydlela rodina Tugendhatových. Vila ale takto nevypadala vždy. Na konci války ji zpustošila sovětská armáda, dlouhou dobu také sloužila jako rehabilitační středisko pro děti.

    Naštěstí vilu v první polovině 80. let zachránila první památková obnova. Tu vám nyní přiblíží nová publikace Muzea města Brna.

    Paní Greta Tugendhatová přitom už v 60. letech navštěvovala Brno a toužila po tom, aby se vila opravila a stala kulturním stánkem přístupným veřejnosti. Za minulého režimu ale u nás obnova památek moderní architektury nebyla běžná, natož obnova „buržoazních“ domů. Situaci v Brně komplikovala skutečnost, že jiná taková památka už obnovou prošla – vila Stiassni od Ernsta Wiesnera sloužila pro reprezentaci státu jako tzv. vládní vila. Přesto obnovu vily Tugendhat prosadil architekt Josef Němec, který přesvědčil zástupce města, že i samo Brno potřebuje svůj reprezentační prostor.

    Projekt památkové obnovy vily Tugendhat vypracoval tým architekta Kamila Fuchse. Samotný projekt byl na svoji dobu vysoce profesionální (Fuchs za něj získal na architektonickém bienále v Sofii v roce 1987 prestižní ocenění, které u nás zůstalo bez povšimnutí), avšak investor během stavby volil řadu náhradních řešení. Takto se například zničilo sklo ve spouštěcím okně, které jako jediné přežilo bombardování Brna, nebo dosud zachované zařízení koupelen.  Další rozdíly oproti stavu z 30. let pramenily spíše z tehdy omezených možností – např. zaoblená stěna vstupní haly, dříve zhotovená z pískovaného matného skla, se vyplnila plexisklem, ložnice i obývací prostor se zařídily soudobým nábytkem, na místě slavné půlkruhové stěny z Makassarského ebenu se postavila stěna z jiného druhu ebenu.

    I když se nesplnilo přání paní Grety, pro dům to byl velký krok vpřed. Památková podstata vily Tugendhat byla zachráněna, stavba přestala chátrat. Její účel byl však jiný: brněnští radní zde vítali zahraniční návštěvy a ubytovávali významné hosty. V roce 1992 se ve vile Václav Klaus a Vladimír Mečiar dokonce dohodli na rozdělení Československa.

    Nová publikace v česko-anglické mutaci vás provede tímto důležitým obdobím první rekonstrukce. Knihu je možné zakoupit v prodejnách suvenýrů ve vile Tugendhat i na Špilberku za cenu 499 Kč.

    Vybrat si můžete i z našich dalších publikací o vile Tugendhat.

  • Jošt Lucemburský, moravský král nekrál

    Výstava je koncipována jako intervence do stálé expozice muzea „Od hradu k pevnosti“, která prezentuje středověký stavebně historický vývoj Špilberku. Výstava je zaměřena na prezentaci nejvýznamnější osobnosti moravské větve lucemburské dynastie – římského krále Jošta Moravského a jeho vliv na politické dění ve 14. století.

    Intervence je k vidění na hradě Špilberku v přízemí v expozici Od hradu k pevnosti

     Jošt Lucemburský

    Nejvýznamnější osobností moravské větve dynastie Lucemburků byl jednoznačně markrabě Jošt. Ovlivnil dění ve střední Evropě na přelomu 14. a 15. století a jeho ambiciózní politika jej vynesla do čela Svaté říše římské. Titul krále si ale dlouho neužil: od zvolení zbývaly do jeho smrti pouhé čtyři měsíce. Samotné volby se navíc nezúčastnil a nestihl být ani korunován – Jošt byl zkrátka král nekrál. Dodnes se na Jošta pohlíží rozporuplně. Přesto ale jde o mimořádně úspěšného politika a posledního samostatného vládce Moravy.

    Kdo byl Jošt Lucemburský

    Jošt se narodil v roce 1354. Jeho otcem byl moravský markrabě Jan Jindřich, bratr Karla IV., matkou Markéta Opavská. Studoval mimo jiné pod vedením pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi, už od svých 10 let se účastnil diplomatických jednání spolu se strýcem Karlem IV. a otcem Janem Jindřichem, čímž získával cenné zkušenosti a obratnost ve věcech politických. Stal se ctižádostivou a ambiciózní osobností, dokázal těžit ze sporů bratranců Václava a Zikmunda. Válčil se svým mladším bratrem Prokopem, který dokonce v Joštově zajetí zemřel. Jošt se stal později i markrabětem braniborským a říšským kurfiřtem a v závěru života i římským králem. Neměl ale dědice – po smrti přešel titul moravského markraběte na Václava IV. a tím se natrvalo svázal s titulem českého krále.

     Jošt, obratný politik a diplomat

    Jošt převzal Moravu po vládně otce Jana Jindřicha jako hospodářsky silnou a stabilní. Se zhoršujícími se poměry v království byl ale Jošt nucen dělat riskantní rozhodnutí. Často měnil za území značnou hotovost, aby si zajistil politickou moc a prestiž oproti svým konkurentům, i z řad vlastní rodiny. Jošt vynikal jako cílevědomý markrabě, politik a finančník. Kvůli konfliktům, které musel řešit, je ale možné jej považovat i za schopného válečníka. Když například Zikmund uvěznil krále Václava, Jošt se mu vydal na pomoc. Podle antropologických výzkumů však Joštovy kosterní pozůstatky nenesou stopy násilí ani bojového opotřebení.

     Brno jako markraběcí sídlo

    Za vlády moravských markrabat město Brno vzkvétalo. Když Karel IV. uděloval bratru Janu Jindřichovi Moravu v léno, za sídlo markraběcího dvora bylo zvoleno právě Brno – už tehdy bylo hospodářsky natolik silné, aby uneslo tíhu vydržování dvora, mělo vysokou úroveň správy a čile obchodovalo nejen v rámci zemí Koruny české, ale i se zahraničím. Moravská markrabata Jan Jindřich a Jošt v Brně sídlili 61 let. Počátečním provizorním sídlem byl Alramův dvorec, pro potřeby dvora se upravoval areál mincovny na dnešním Dominikánském náměstí, reprezentačním vladařským sídlem se za Joštovy vlády po úpravách stal hrad Špilberk.  Za vlády Lucemburků Brno postupně získalo 28 hospodářských a politických privilegií, panoval čilý stavební ruch a pozvedla se i místní hmotná kultura. Od poloviny 14. století jsou šlechtické i měšťanské domy vytápěny zdobenými kachlovými kamny, u stolů se již běžně používají skleněné nádoby. Množství archeologických nálezů dokládá nebývalý rozkvět Brna právě za lucemburské éry.

    exp Jošt  011   IMG_7494   IMG_7497   IMG_7507   IMG_7509   IMG_7511