• Hrad Špilberk celý uzavřen

    Vážení návštěvníci,

    Z důvodu vyhlášení nouzového stavu a karantény kvůli šíření nového koronaviru a unemocnění COVID-19 jsme od 12. března 2020 uzavřeli pro veřejnost hrad Špilberk. Toto opatření se týká interiérů i venkovního areálu a platí do odvolání.

    Naplánované výstavy a události proto přesuneme na jiné termíny dle našich časových a prostorových možností a dle aktuální situace ohledně šíření viru.

    Čeho konkrétně se to týká?

     

    Čas při uzavření hradu Špilberku se budeme snažit efektivně využít. Dokončíme např. stěhování restaurátorských dílen a pokladny kasemat, plánujeme také generální úklid ve stálých expozicích i v depozitářích.

    O všech novinkách vás budeme informovat. Sledujte nás prosím na Facebooku (Muzeum města Brna a Špilberk žije, na Twitteru a na Instagramu.  

    Moc se těšíme, až se zase na Špilberku ve zdraví sejdeme.

  • Vydáváme sborník Forum brunense 2019

    Forum brunense vychází od roku 1988. Tradičně shrnuje vše, čím se v uplynulém roce zabývali odborníci Muzea města Brna. Sborník nabízí řadu odborných článků, které se týkají dějin Brna v politickém, sociálně-ekonomickém a kulturním kontextu. Aktuální číslo věnované roku 2019 nabízí např. články o vodojemech na Špilberku, o brněnské atletice, o otevření Německého domu v Brně roku 1891 nebo o špilberských vězeňských celách. Témat však obsahuje mnohem více.

    Forum brunense je již k dostání za 75 Kč v prodejně suvenýrů na hradě Špilberku.

    Obsah:

    Studie

    • Jiří Vaněk: Zlaté roky brněnské atletiky (1920 – 1930) – I. část Od počátků k prvním vrcholům (1920–25)
    • Vincenta Martina Vodáková: Osudy domu a jeho obyvatel – č. p. 27 v Brně na Veveří
    • Michal Simandl: Sto let od dopadení zločince Leopolda Pausera

    Materiály

    • Pavel Borský: Vodojemy na Špilberku
    • Michal Hančák – Petr Vachůt: Vězeňské cely ve východním křídle Špilberku v letech 1939–1940
    • Pavel Košťál: Slavnostní otevření Německého domu v Brně v roce 1891 a jeho odraz v tehdejším českém tisku

    Nad sbírkami

    • Dana Olivová: Za rok až pět tisíc kilometrů… (musí nachodit hospodyně v neúsporně uspořádané kuchyni)
    • Božena Víchová: Neznámý baron Trenck

    Jubilea

    • CCCLXXIV anni a tempore, quando arx Brunensis a Gottis oppugnata et soluta est. 374 let od obléhání pevnosti Brněnské Švédy a jejího osvobození

    Zprávy

    • Barbora Svátková – Lenka Mrázová: Za markraběte Jošta! Unikátní vzdělávací hra na Špilberku
    • Pavel Ciprian: Muzeum města Brna v roce 2018

     

  • Průvodce TO JE: Židovské Brno

    Židé byli a jsou součástí brněnské historie. Významným způsobem se podíleli na rozvoji města a utvářeli jeho podobu. Stopy zmizelého i současného židovského Brna, ale i osobnosti z řad brněnských Židů, přibližuje nový průvodce, kterého vydává Turistické a informační centrum města Brna. Na jeho vzniku se podíleli také pracovníci Muzea města Brna, z muzejního archivu navíc pochází několik fotografií, které jsou v průvodci zahrnuty. Jeho součástí jsou i dva objekty, které muzeum spravuje – hrad Špilberk a vila Tugendhat.

    Na hradě Špilberku byli na počátku války shromažďováni vězni, mezi nimi i Židé (např. architekt Otto Eisler, autor synagogy Agudas Achim). Umučeným brněnským Židům je zde také věnována pamětní deska ve stálé expozici „Žalář národů“.

    Vila Tugendhat souvisí s příběhem jedné brněnské židovské rodiny. Pro novomanžele Tugendhatovy ji navrhl Ludwig Mies van der Rohe. Otec paní Grety Tugendhat, bohatý průmyslník Alfred Löw-Beer, mladému páru věnoval pozemek a především neomezený rozpočet. Díky tomu vznikla stavba, která je ikonou moderní architektury.

    I další místa v průvodci mají souvislost s muzeem či se Špilberkem. Např. fragmenty z výzdoby středověké Židovské brány jsou k vidění na Špilberku ve stálé expozici „Brno na Špilberku“ o historii města. Náhrobky ze středověkého židovského hřbitova jsou uloženy v muzejním depozitáři. Na současném židovském hřbitově v Brně je pochován mimo jiné Heinrich Gomperz, jehož umělecká sbírka stála u počátku vzniku Muzea města Brna.

    Průvodce připomíná i několik architektů, jejichž díla přibližuje stálá expozice „O nové Brno“ na hradě Špilberku. Jsou jimi Ernst Wiesner, Otto Eisler, Endre Steiner a Heinrich Blum. Průvodce „TO JE: Židovské Brno“ je k dostání v infocentrech TICu, na pokladnách Špilberku a vily Tugendhat i na pokladnách dalších zahrnutých veřejných objektů.
    Online k nahlédnutí zde

  • Vydáváme knihu Vize modernosti: Rudolf Sandalo

    Fotografické dílo Rudolfa Sandala patří k nejcennějším konvolutům v architektonické sbírce Muzea města Brna. Jeho snímky jsou nejen výjimečnými doklady meziválečné architektury v Československu, ale také vynikající úrovně její fotografické dokumentace. Často byly publikovány v tehdejším domácím a zahraničním odborném tisku i ve společenských žurnálech. Sandalovy fotografie vily Tugendhat proslavily tuto ikonu architektury 20. století po celém světě. Jméno Rudolfa Sandala tak bylo známé, jeho osobnost a životní osudy však zůstávaly zahaleny tajemstvím. Studium pramenů přineslo nečekaná zjištění a rozkrylo tak Sandalův složitý životní osud. Monografie v česko-anglické mutaci přináší vůbec poprvé příběh umělce, jehož dílo se řadí k zásadním hodnotám v dějinách světové fotografie 20. století.

    Prezentace knihy „Vize modernosti / Visions of Modernity: Rudolf Sandalo (1899–1980)“ se uskuteční dne 23. ledna 2020 od 18 hodin v Domě umění města Brna.

    V r. 1901 založil v Brně Rudolf Sandalo st. Atelier de Sandalo, zaměřený na portrétní fotografii se specializací na dětské snímky, ale i na fotografování architektury a interiérů. Jeho syn, Rudolf Sandalo ml. (1899–1980), ateliér převzal v r. 1932, již téměř výhradně se věnoval fotografii architektury a spolupracoval s architekty na celém území Československa. Nevyhýbal se však ani světu módy, divadla a filmu. Od pol. 30. let působil v Praze a v Německu, kde pracoval i pro Hitlerova architekta Alberta Speera. V r. 1938 se stal agentem Abwehru pro Prahu a Krakov a za okupace obchodoval se židovským majetkem, zvláště s uměním a starožitnostmi. V r. 1945 jej v Praze zatkli Sověti a deportovali do pracovního tábora v Gliwici v Polsku. Zde jim zřejmě podepsal spolupráci a od r. 1950 žil ve Frankfurtu nad Mohanem, kde působil jako fotograf a obchodník s uměním. V l. 1965–1975 spolupracoval pravděpodobně také s československou Státní bezpečností.

    I přes problematické životní postoje byla Sandalova tvorba naprosto unikátní – specifický vizuální projev, kompozice a dokonale precizní zpracování. Např. jeho snímky vily Tugendhat z r. 1931 zásadním způsobem přispěly k okamžitému světovému věhlasu této architektonické ikony. Monografie je tak významným příspěvkem k uměnovědné literatuře, mapující nejen moderní československou fotografii, ale svými kulturně historickými přesahy i neobvykle hlubokými sondami do historie, je zároveň poutavou skicou dějinných peripetií složitého 20. století. Sandalovo fotografické dílo patří k nejpočetněji zastoupenému autorskému souboru fotografií ve sbírkových fondech Muzea města Brna. Publikace proto připomíná také Iloše Crhonka, zakladatele muzejní sbírky architektury, jehož zásluhou zůstanou Sandalovy fotografie uchovány pro příští generace.

    Knihu můžete zakoupit v prodejně suvenýrů na hradě Špilberku (ÚT–NE 9.00–16.30) a v bookshopu na vile Tugendhat (ÚT–NE 10.30–17.00).

    Černoušková, Dagmar; Chatrný, Jindřich; Pikousová, Anna; Pikous, Jiří; Valdhansová, Lucie. Vize modernosti / Visions of Modernity: Rudolf Sandalo (1899–1980). Muzeum města Brna, 2020.

     

     

  • I v zimě máme otevřeno

    Řídíme se heslem „Špilberk žije 12 měsíců v roce“, a tak k nám můžete zavítat i přes zimu. Otevřeno máme od úterý do neděle od 9 do 17 hodin.

    Co vás v zimě na Špilberku čeká?

    Navštívit můžete aktuální výstavu Karly Hanušové „Hajundija, zem za zavřenýma očima“, ale i slavné kasematy, rozhlednu (za dobrého počasí) nebo stálé expozice. Těšíme se na vás!

  • Od ledna 2020 uzavíráme Muzeum hraček
    na Měnínské bráně

    Měnínskou bránu spravuje stejně jako hrad Špilberk Muzeum města Brna. Jde o jedinou dodnes dochovanou bránu z původní pětice městských bran, jež byly součástí hradeb. Od její poslední rekonstrukce uplynulo již víc než 4 desítky let, aktuální stav budovy se bohužel v poslední době rychle zhoršil. Stav inženýrských sítí je velmi špatný a akutně vyžaduje opravu. Muzeum proto musí co nejdříve přistoupit k rekonstrukci.

    Měnínská brána je od 1. ledna 2020 pro veřejnost uzavřena.

    Znamená to konec pro stávající stálou expozici Muzea hraček. Zahrnuje na 3 a půl tisíce hraček ze sbírky brněnské výtvarnice, paní Milady Kollárové. Každá má svůj příběh, každá byla se svým původním majitelem svědkem dějinných událostí. Hračky, s nimiž si hrávali naši prarodiče, měly na Měnínské bráně svůj domov rovných 10 let – Muzeum hraček tam bylo otevřeno v roce 2010.

    Od dubna 2020 pracovníci muzea zahájí na Měnínské bráně průzkumné práce, které zjistí rozsah poškození budovy. Připraví také projekt oprav. I posléze bude Měnínská brána sloužit jako výstavní prostor.

  • Otevřeli jsme bránu od Husovy ulice

    Vstupní bránu do areálu hradu Špilberku otevřeli v pátek 14. února 2020 pracovníci Muzea města Brna, které objekt spravuje. Brána byla pro veřejnost uzavřená od července 2017, kdy byla zahájena rekonstrukce bývalých vodojemů a severního přístavku na hradě Špilberku. Přilehlý prostor bastionu s památníkem Raduita de Souches včetně vstupní brány a krytého schodiště byl součástí staveniště, proto tudy veřejnost nesměla dva a půl roku procházet. Lidé mohli po dobu oprav do areálu hradu vejít pouze vjezdovou branou směrem od ulice Gorazdovy. Pro všechny, kdo na hrad mířili z centra města, to kvůli nutnému obcházení k druhé bráně znamenalo mnohem delší procházku.

    Díky otevření brány od Husovy ulice se teď na Špilberk dostanete rychleji a kratší cestou. Z opraveného prostoru bastionu si navíc užijete krásný výhled na střed města, ale i na hrad Špilberk.

    Kasematy jsou zatím pro veřejnost stále přístupné z malého nádvoří hradu Špilberku. Vstup do kasemat od severního přístavku bude včetně nové pokladny v provozu od dubna. Právě tímto vstupem lidé do kasemat přicházeli před zmíněnou rekonstrukcí.

    V opravených bývalých vodojemech zpřístupní Muzeum města Brna nové lapidárium. Expozice cenných kamenných artefaktů s názvem „Chrám kamene“ bude pro veřejnost otevřená od 2. dubna 2020.

     

  • 2. místo na Gloria Musaealis za knihu
    Nový dům Brno / New House Brno / 1928

    Odborná činnost Muzea města Brna získala prestižní ocenění. V lednu 2018 jsme vydali publikaci Nový dům Brno / New House Brno / 1928 o unikání brněnské kolonii rodinných domů, jež patří mezi nejlepší příklady brněnské meziválečné avantgardní architektury.

    Knihu připravili Jindřich Chatrný, Dagmar Černoušková a Pavel Borský z Oddělení dějin architektury Muzea města Brna. Právě jejich kniha byla nominována v kategorii Muzejní publikace roku v národní soutěži muzeí Gloria Musaealis 2018. Naše publikace se umístila na výborném 2. místě. Dva z autorů, Jindřich Chatrný a Dagmar Černoušková, převzali toto ocenění při ceremoniálu ve Smetanově síni v Obecním domě v Praze.

    Na tuto významnou událost je doprovodil ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian a fotografka Michaela Budíková. Autorům knihy patří naše obrovská gratulace a uznání jejich práci. Z ceremoniálu soutěže Gloria Musaealis, který se konal 16. května 2019, sdílíme následující fotografie.

     

  • Legendy špilberských kasemat

    Kasematy jsou největším lákadlem hradu Špilberku a patří k nejnavštěvovanějším památkám v Brně. Za vlády Marie Terezie je nechal zbudovat zemský pevnostní inženýr plukovník Rochepin roku 1742, kdy se završila přestavba hradu v barokní pevnost. Kasematy měly původně sloužit vojsku, mnohem víc se ale proslavily jako obávané vězení. Proto jsou v povědomí lidí opředeny spoustou pověstí a mýtů. Jak je to ale doopravdy?

    Staré legendy udržovali, obohacovali a šířili také špilberští průvodci. Některé z legend dokonce pronikly do tištěných průvodců a literatury.

    Poprvé kasematy pro veřejnost otevřel roku 1880 tehdejší ředitel vojenského ženijního úřadu v Brně, major Anton Costa-Rosseti. Nechal prostory kasemat vyčistit a upravit, sepsal také prvního tištěného průvodce. Přestože se opíral o dobové prameny, nevyhnul se omylům a již tehdy panujícím legendám, které následně rozvíjeli samotní průvodci.

    O které legendy jde? Připomeňme si ty nejznámější.

    • Babinský a pandur Trenck v kasematech

    Jednotlivé místnosti v severních kasematech se dříve označovaly podle jmen slavných špilberských vězňů. U návštěvníků tím vznikl dojem, že byli vězněni právě zde, třebaže většina z nich ani v kasematech vězněna být nemohla. Před rokem 1784 ani po roce 1835 kasematy nesloužily jako vězení, navíc v nich nikdy nebyli umístěni političtí ani výše postavení vězni. Proto v kasematech nemohl být slavný velitel pandurů baron Trenck (zemřel 1749), loupežník Babinský (přišel na Špilberk až roku 1841) ani italští karbonáři či uherští jakobíni. Všichni zmínění byli vězněni v jiných prostorách hradu.

    • Mučírna

    Ve špilberských kasematech nebyla nikdy ani mučírna. Právo útrpné bylo zrušeno císařovnou Marií Terezií v roce 1777 a na Špilberk přicházeli již odsouzení vězni, ze kterých se přiznání vymáhat nemuselo. Mučicí nástroje dal naaranžovat do jedné z bývalých cel jako atrakci již Anton Costa-Rosseti v roce 1880.

    • Zazděné nevěrné ženy a krysí kanál

    Dvě nejznámější špilberské pověsti bohužel vůbec nejsou pravdivé. V jižních kasematech prý bývaly zazděné nevěrné ženy a na hlavu jim kapala studená voda tak dlouho, dokud nezešílely. Takové barbarské tresty v 18. století již neexistovaly a navíc na Špilberku v kasematech ženy nikdy vězněny nebyly. Podobně se nezakládá na pravdě ani hrůzostrašná pověst o vězních, kteří byli připoutáni v kanále ve spodní části jižních kasemat a byli zaživa sežráni krysami. Obě legendy pocházejí od prvních průvodců, kteří se snažili již tak dost strašidelných kasematům přidat na hrůzostrašnosti.

    • Legenda o císaři Josefu II.

    Císař Josef II. se prý kdysi nechal zavřít do jedné z malých temných dřevěných kobek určených pro nejtěžší zločince ve spodní části severních kasemat. Když poznal krutost tohoto způsobu věznění, dal jej okamžitě zakázat. Leč ani tato pěkná legenda není pravdivá. Josef II. naopak tyto kobky sám zavedl, zrušil je až jeho nástupce Leopold II. v roce 1790. Pověst pochází od samotného Costa-Rosettiho, který ji uvedl ve svém průvodci.

    • Německá sekyrárna v kasematech

    Krvavý mýtus o sekyrárně pochází z druhé světové války. Tehdy bylo spodní patro severních kasemat přestavováno na protiletecký kryt, který ale nebyl dokončen. Rozpracované úpravy daly později vznik mnoha nepodloženým domněnkám o nacistické mučírně a popravišti.

    Doufáme, že zbořené mýty neuberou ve vašich očích kasematům jejich zvláštní atmosféru. Tajemně však působí i bez mýtů. Schválně, pojďte se projít třeba křídlem, kde nacisté „možná“ vraždili. Nechť jsou nám špilberské kasematy svědectvím o dobách minulých. Pokud byste rádi kasematy navštívili a dozvěděli se více o jejich pohnuté historii, naleznete více informací zde, informace o prohlídkách a otevírací době potom zde.

     

     

     

  • Špilberk žije 2018

    Případ legionářské čepice

    Špilberk žije! Největší tradiční akce Muzea města Brna vám už po šesté otevře celý hrad Špilberk. Prohlédnete si všechny hradní prostory a zákoutí a užijete si spoustu zábavy pro celou rodinu. Špilberk se naladí na atmosféru první republiky – vždyť právě letos si připomínáme 100 let od vzniku Československa.

    TĚŠÍME SE NA VÁS O VÍKENDU 8. A 9. ZÁŘÍ 2018!

    Co všechno vás čeká? Můžete se zapojit do hry „Případ legionářské čepice“, jejíž stanoviště najdete po celém hradě. Zažijete všechna úskalí detektivního pátrání, díky čemuž odhalíte příběh skutečného legionáře a uvidíte jeho čepici. Přivítáte prezidenta T. G. Masaryka, potkáte  četníky i legionáře, uvidíte nádhernou dobovou módu první republiky a zhlédnete divadelní představení pro malé i velké. Děti si dokonce zasoutěží o drobné ceny. Chystáme pro vás také pestré občerstvení, aby vás netrápil hlad ani žízeň a vy si mohli v pohodě užít víkendové dny na hradě Špilberku. Můžete třeba posedět v  hospůdce nebo zkusit výbornou zmrzlinu od Božského kopečku. K tomu vám zahraje flašinetář, kapela Nešlapeto a další.

    TGM 05

    Příjezd prezidenta TGM s dcerou Alicí se po oba dva dny koná v  11:30 a v 16:00 hodin.

    Za zvýhodněné vstupné si budete moci pouze o tomto víkendu prohlédnout hrad Špilberk a ještě si k tomu s celou rodinou užít zábavný program. Otevřené vám budou stálé expozice i výstavy Rok 1918 – co nám válka vzala a dala… a Rok 1968 v Brně očima cenzora. Kromě toho pro vás chystáme také speciální komentované prohlídky Jihozápadního bastionu.

    Program na velkém nádvoří:

    sobota
    13.00     Přijela pouť – Yufi a spol.
    14.00     Zvířátka a Petrovští – pohádka
    15.00     Jako lev – soutěž pro děti o ceny                          
    16.00     Móda první republiky 
    17.00     CK ČS dechový orchestr         

    neděle
    13.00     Malované písničky – Keltik
    14.00     Nešlapeto   
    15.00     Zvířátka a Petrovští – pohádka                          
    16.00     Móda první republiky 
    17.00     Nešlapeto       

    změna programu vyhrazena

    Abyste se na hradě na akci neztratili, zde je plánek:

    mapa web 01

    JAK NA HRAD?

    • PĚŠKY – Do areálu hradu se dostanete hlavní branou od ulice Gorazdovy a přes Letní scénu směrem od ulice Husovy.
    • AUTEM – Zaparkujte radši dole ve městě. Přímo na hradě bohužel během akce nebude pro parkování místo. Nejblíže je např. parkovací dům Domini na Husově ulici.
    • MHD – Na hrad jezdí autobus č. 80 ze zastávky Česká, na rohu u Moravského náměstí.  Během akce bude autobus POSÍLEN a bude jezdit každou půlhodinu. Jízdní řád na víkend naleznete ZDE
    • Na akci „Špilberk žije“ rádi uvítáme i mladé rodiny s kočárky – venku na malé i velké nádvoří se dostanete a až půjdete dovnitř, kočárek vám pohlídáme v šatně. Těšíme se i na návštěvníky na vozíku, třebaže vám neukážeme úplně všechno – na malé a velké nádvoří dojedete a do výstav a expozic vás zavezeme výtahem.

    KDY?
    8.–9. září 2018 10.00–18.00

    VSTUPNÉ?
    Plné vstupné – 150 Kč
    Děti od 7 do 15 let – 50 Kč
    Rodinné vstupné – 300 Kč (dva dospělí a až tři děti)
    Děti od 2 do 6 let, ZTP, ZTP/P – 10 Kč

    Pokladny jsou otevřené od 10.00 do 17.30, interiéry hradu jsou otevřené od 10.00 do 18.00. Poslední vstup do interiérů je možný v 17.30.

      sz 2018 logom
      pedro brnenka2