• Komentovaná prohlídka
    výstavy

    Pojďte si užít čarovný svět hraček na komentovaných prohlídkách!

    Srdečně zveme děti i jejich rodiče a prarodiče po dva čtvrtky – 13. a 27. ledna 2022 – na hrad Špilberk na komentovanou prohlídku výstavy Hračky na Hradě

    Letošní zimní výstava na hradě Špilberku již tradičně patří dětem. Muzeum města Brna pro ně (ale nejen pro ně) připravilo výstavu hraček z vlastních sbírkových fondů. Až doposud byly exponáty zapůjčovány převážně jiným institucím. Vystaveny jsou hračky, které si většina dospělých bude ještě pamatovat ze svého dětství. Některé hračky bylo také nutno restaurovat, aby mohly být znovu vystaveny a dělaly tak opět radost. Najdou se však i exponáty, se kterými si hrál patrně málo kdo. Jedním z nich a zároveň nejstarším dochovaným kusem je dřevěná kazeta s hracími kameny pro dámu, mlýnek a vrhcáby z konce 17. století.

    Komentované prohlídky výstavy „Hračky na hradě“ se budou konat  13. a 27. ledna 2022 v 16 hodin.

    Výstavou provede kurátorka Dana Olivová z Oddělení historie Muzea města Brna.

    Kdy: čtvrtek 13. ledna a 27. ledna 2022, 16.00
    Kde: 1. patro jižního křídla hradu Špilberku, sraz před výstavou
    Vstupné: stejné jako do výstavy

  • ON, ADOLF LOOS   

    ve vzpomínkách Bořivoje Kriegerbecka

    Muzeum města Brna završilo v prosinci roku 2021 své aktivity spojené s loosovskými oslavami (2020) knihou On, Adolf Loos, kterou vydalo ve spolupráci s Archivem města Brna a Fakultou výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně. Publikace čtenářům umožňuje nahlédnout prostřednictvím autentických vzpomínek plzeňského stavitele Bořivoje Kriegerbecka do života a tvůrčí činnosti Adolfa Loose.   

    Jindřich Chatrný – Dagmar Černoušková – Jana Kořínková – Karel Zoch (eds.),

    On, Adolf Loos / Bořivoj Kriegerbeck / On Adolf Loos. Brno 2021

    Publikaci lze zakoupit v Muzeu města Brna na hradě Špilberku a ve vile Tugendhat nebo si ji objednat na e-mailu: smerdova@spilberk.cz.

    Cena publikace 490 CZK + poštovné a balné

    V prosinci 1988, shodou okolností v den narození Adolfa Loose (10. 12. 1870) zakoupilo Muzeum města Brna do sbírek Oddělení dějin architektury v rámci akviziční činnosti rozsahem nevelkou pozůstalost plzeňského stavitele Bořivoje Kriegerbecka (1891–1975). Jedná se o rukopisy psané formou vzpomínek, zaznamenávaných ve třech časových etapách: z let 1928–1933 pochází Deník I. a II.; v roce 1930 vznikly Rozhovory na posteli; na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století pak sestavil Kriegerbeck Zápisky z poznámkových bloků a při této příležitosti ještě nepatrně doplnil své starší poznámky. Kniha přináší tyto unikátní materiály publikované v plném rozsahu.

    Kriegerbeckovy písemné záznamy doplněné také nákresy jsou dnes výjimečným a nenahraditelným zdrojem poznání zejména pro některé Loosovy interiéry v Plzni a pro Müllerovu vilu v Praze, na jejichž projektech i realizacích se Kriegerbeck jako zaměstnanec stavitelské firmy Müller & Kapsa a jako spolupracovník Adolfa Loose významně podílel. Jeho poznámky o Müllerově vile zásadně přispěly k její úspěšné a oceňované obnově dokončené v roce 2000.

    Deníky a poznámky stavitele Bořivoje Kriegerbecka reflektují dobu svého vzniku a jsou ryze subjektivními záznamy autora. Některé jeho názory, popisy situací či charakteristiky osobností, s nimiž se během spolupráce s Adolfem Loosem setkal a o nichž se ve svých záznamech zmiňuje, dnes mohou budit kontroverze. Editoři však v jeho textech nic neměnili a uveřejňují je v plném rozsahu a znění.

     

     

     

  • Iloš Crhonek – 90

    Město Brno je významným a odbornou i laickou veřejností oceňovaným „ohniskem“ architektury dvacátého století. Tato skutečnost podnítila vznik oddělení dějin architektury v Muzeu města Brna, které bylo založeno 1. prosince 1962. Jeho zakladatelem a po dlouhou dobu i jediným odborným pracovníkem byl historik umění a teoretik architektury Mgr. Iloš Crhonek (* 10. ledna 1932 v Brně).

    Iloš Crhonek studoval v letech 1952–1957 dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium ukončil diplomovou prací o Janu Kotěrovi, zakladateli české moderní architektury. Její téma jako by předznamenalo jeho budoucí celoživotní odborný zájem. Po návratu do Brna pracoval od konce padesátých let v Domě umění města Brna, kde se podílel na koncepci výstav českého avantgardního umění 20. století. Současně byl pověřen vedením Kabinetu architektury v Domě pánů z Kunštátu, kde připravil řadu výstav věnovaných většinou soudobé architektonické tvorbě. Záhy si však uvědomil, že rozsah a význam brněnské architektury v současnosti i minulosti je tak závažný, že vyžaduje ustavení stálého teoretického a historického pracoviště, nejlépe muzejního typu. Po delším jednání tedy přešel do Muzea města Brna, kde v roce 1962 založil a třicet let vedl, ale především budoval a profiloval oddělení dějin architektury.

    Akvizice oddělení směřoval Iloš Crhonek zpočátku na doklady výstavby města Brna po roce 1945. Šlo o dílo architektů žijících a působících v Brně, zejména o plány, fotografie a modely, které měly dokumentovat nedávnou a současnou stavební produkci a měly vyústit do katalogu realizací brněnských architektů, projekčních ústavů a stavebních firem. První rok existence oddělení byl pro chod pracoviště nejobtížnější. Iloš Crhonek musel navázat kontakt s institucemi a podniky, které byly ochotny poskytnout materiál do sbírkových fondů. Zároveň musel zajistit jejich vhodné uložení a zvolit přehledný systém evidence, katalogizace a inventarizace. V tom se mohl opřít pouze o své vlastní zkušenosti, neboť Národní technické muzeum v Praze, tehdy jediná československá muzejní instituce spravující sbírku architektury, evidovalo své rozsáhlé fondy ve velkých, badatelsky obtížněji využitelných celcích.

            Výstava Šedesát / Sólo pro stále mladou dámu. 60 let Oddělení dějin architektury Muzea města Brna, kterou v letošním roce instituce připravuje, je nejen připomenutím činnosti tohoto specifického oddělení v rámci muzea, ale i poctou k životnímu jubileu „otce zakladatele“ – Iloše Crhonka.

    Koncentrace, a především výjimečná kvalita staveb z období mezi válkami, z nichž mnohé začínaly chátrat nebo byly přestavovány, záhy podnítily Iloše Crhonka ke změně původní koncepce. Zaměřil se na brněnskou architekturu meziválečného období. K významným impulzům jistě patřilo v roce 1963 i prohlášení prvních staveb z tohoto období kulturními památkami. Začal sbírat architektonické studie, plánovou dokumentaci, fotografie včetně negativů, písemnosti a modely staveb a další doklady, které souvisely s architekturou Brna dvacátých a třicátých let 20. století. První významnou akvizicí se stal archiv architekta Bohumila Babánka. Poté to byly archivy osobností brněnské architektonické avantgardy, jako jsou např. Otto Eisler, Bohuslav Fuchs, František Lýdie Gahura, Jaroslav Grunt, František Kalivoda, Emil Králík, Jiří Kroha, Jindřich Kumpošt, Mojmír Kyselka, Josef Polášek, Oskar Poříska, Bedřich Rozehnal, Jan Víšek, Ernst Wiesner a řada dalších.

    Většinu architektů, jejichž tvorba kulminovala v období mezi válkami, měl navíc Iloš Crhonek možnost oslovit přímo, neboť mnozí byli stále pracovně aktivní. Osobně s nimi dohodl předání jejich archivů do Muzea města Brna. Někdy se však akvizice sbírek odehrávala i za dramatických okolností, kdy byly cenné materiály zachráněny těsně před zničením. Toto Crhonkovo nasazení bylo o to záslužnější, že většina archivních pramenů dokumentující stavební dějiny města již od 19. století až po začátek čtyřicátých let 20. století vzala za své při požáru archivu městského stavebního úřadu na sklonku druhé světové války.

    Zcela výjimečné místo ve sbírkovém fondu meziválečné architektury zaujímá plánová dokumentace k vile Tugendhat, jejíž získání a de facto záchrana před skartací patří výhradně k osobním zásluhám Iloše Crhonka. Sbírkové fondy také obohatil o řadu ojedinělých a unikátních jednotlivostí, jako je například soubor návrhů Le Corbusiera či projekt nerealizovaného obytného domu Heinricha Jordana v Brně od zdejšího rodáka Adolfa Loose včetně autorovy korespondence se stavebníkem. Navíc se mu podařilo získat také soubory nebo jednotlivé kusy nábytku zhotovené podle návrhů Marcela Breuera, Adolfa Loose, Dušana Jurkoviče, Emila Králíka, Jana Kotěry a Jana Vaňka.

    V Muzeu města Brna se tak nachází unikátní sbírka originálních náčrtů, kreseb, studií, soutěžních návrhů, projektů, fotografií, korespondence a nábytkových artefaktů od zhruba padesáti brněnských, ale i českých a evropských autorů. Toto pozoruhodné dílo, shromážděné mnohdy až v udivujícím rozsahu, přitom není neživým inventářem. Zvláště po sametové revoluci v roce 1989 došlo k výraznému uplatnění sbírek architektury. Zejména generace mladých architektů se přihlásila k tvůrčímu odkazu svých předchůdců, v němž našla vysoká hodnotová měřítka a podněty pro vlastní práci. Se stále narůstající intenzitou je fond objektem mimořádného zájmu nejen historiků umění a teoretiků architektury, ale i památkářů, architektů, stavebníků, studentů a dalších domácích i zahraničních badatelů. Velmi cenná je sbírka pro přípravu obnovy staveb moderní architektury, z nichž mnohé jsou dnes chráněnými památkami. Metodické a stavebně řemeslné postupy při obnově tohoto segmentu architektury jsou poněkud odlišné než u jiných historických staveb. Nelze si je představit bez původní plánové dokumentace, fotografií či technických zpráv. Nezbytnost těchto podkladů se právě v Brně prokázala například při stavbě repliky první důsledně funkcionalistické stavby v Československu, kterou byla Zemanova kavárna, zbořená počátkem šedesátých let minulého století, nebo při pietní restauraci vily Tugendhat či při obnově hotelu Avion.

    Svou práci vykonával Iloš Crhonek za politického režimu, v němž byli představitelé meziválečné avantgardy umlčováni, zbavováni vysokoškolských funkcí, politicky perzekvováni a jejich díla byla znevažována. I přesto se mu podařilo splnit úkol, kterým ho nikdo nepověřil, neboť jej uložil sám sobě. Ani dobové ideologické výhrady vůči architektonické moderně první republiky mu nezabránily pořádat výstavy architektů, reprezentantů internacionálního stylu, a uveřejňovat příspěvky o jejich díle. Vedle asi čtyř desítek výstav, převážně v Domě umění a v Domě pánů z Kunštátu, napsal několik samostatných monografií a katalogů, mimo jiné Profily brněnských architektů I a II (1965 a 1967); Brněnské výstaviště. Výstavba areálu 1928–1968 (1968); Školy Jihomoravského kraje 1945–1970 (1971); Architekt Emil Králík (1988); Architekt Zdeněk Řihák (1992); Bohuslav Fuchs. Celoživotní dílo (1995); Funkcionalistický palác Moravské banky v Brně (1998). O jeho stálém publikačním elánu svědčí v loňském roce vydání knihy Brno na přelomu 19. a 20. století.

    Podílel se na přípravě dvou desítek televizních dokumentů o brněnské moderní architektuře, kterou propagoval i v dalších médiích nebo formou přednášek pro odbornou i laickou veřejnost.

     Svou osvícenou sběratelskou činností tak Iloš Crhonek výrazně přispěl k překonání padesátileté vývojové propasti české architektury a k obnovení její demokratické tradice. Vybudoval pracoviště, které muzejní formou prezentuje nejen architektonická díla meziválečného Brna, ale české kultuře vrací hodnoty, jež jsou projevem vrcholné invence a svobodné individuální tvořivosti. Za svoji mnohaletou práci v Muzeu města Brna a kulturní přínos trvalého významu obdržel v roce 2010 Cenu města Brna v oboru architektura a urbanismus. On sám si však nejvíce váží ocenění, které zaznělo z úst jednoho z nejvýznamnějších architektů své doby a na které Iloš Crhonek vzpomíná: Jednou dopoledne kolem roku 1970 se v telefonu ozval muž, který sdělil: „Rozhodl jsem se, že Vám předám archiv svého celoživotního díla.“ Tím volajícím byl Bohuslav Fuchs. Jeho rozhodnutí bylo projevem důvěry a oceněním pracoviště o dějinách a vývoji moderní architektury Brna.

    Díky zakladatelskému činu a neúnavné práci Iloše Crhonka se dnešní oddělení dějin architektury Muzea města Brna řadí svým významem právem po bok nejen pražského Národního technického muzea, ale i podobně zaměřených kulturních institucí ve světě. Přitahuje pozornost domácích i zahraničních odborníků, a to nejen v oblasti moderní meziválečné architektury.

  • Podílíme se na nové Galerii sportu města Brna

    Nová Galerie sportu města Brna se otevřela 1. listopadu v Městských halách Vodova v Králově Poli. Formou komentovaných prohlídek a besed chce svým návštěvníkům představit historii sportu ve městě.

    V galerii by měli historii sportu objevovat především žáci brněnských mateřských, základních a středních škol a provedou je zkušení historici z Muzea města Brna, ve spolupráci s lektory z Technického muzea v Brně, kteří vyzdvihnou největší lokální sportovní úspěchy. „Sport definuje naše město, stačí si připomenout letošní olympijské hry, na nichž brněnští sportovci kralovali české výpravě v Tokiu. V galerii bychom chtěli mladým lidem ukázat, že díky snaze a píli se sny plní,“ vysvětluje 1. náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.

    Galerie sportu navazuje na výstavu BRANKY BODY BRNO z roku 2019 v Muzeu města Brna , která mapovala sto padesát let starou historii organizovaného sportu ve městě.

    Součástí každé prohlídky bude i beseda s některým z bývalých nebo aktivních sportovců. „Jsme rádi, že můžeme spolupracovat s úspěšnými sportovci, kteří se díky svým dovednostem proslavili nejen za hranicemi Brna, ale také České republiky,“ dodává Hladík. Návštěvníci si tak budou moci prohlédnout nejlepší světová vyznamenání našich sportovců. „K vidění bude například bronzová medaile atletky Šárky Kašpárkové z olympijských her v Atlantě z roku 1996, olympijská pochodeň z těchto her, a nebo trofej historicky nejlepšího basketbalového střelce Josefa Jelínka,“ říká Hladík. Výstavu doplní také další poháry, trofeje a dresy brněnských týmů a sportovců.

    „Chtěli bychom touto formou mimo jiné rovněž vzdát poklonu sportovcům, kteří jsou s městem neodmyslitelně spjatí,“ vysvětluje radní města Brna pro sport Jaroslav Suchý.

    zdroj: STAREZ – SPORT, a.s

    Připomeňte si naši výstavu o historii brněnského sportu – BRANKY BODY BRNO

  • Poznejte Jihozápadní bastion

    …Jihozápadní bastion vznikl v rychlosti, během pouhých dvou let, aby byl Špilberk připraven na návrat Švédů k Brnu v květnu 1645. Měl ubránit západní část hradu, kde dosud byly jen malé kamenné bašty renesanční hradby. Právě od západu přitom Špilberk čelil největšímu náporu švédských vojsk…

    Poznejte unikátní podzemí hradu Špilberku, stavební historii i opevnění, které sehrálo klíčovou roli během nejslavnější kapitoly brněnských dějin – obléhání města Švédskými vojsky v roce 1645. Vše v rámci zajímavého prohlídkového okruhu, který se pro vás od 1. října otevírá.

    • Časy jednotlivých prohlídek: 10.30, 12.30, 14.30, 16.30
    • Prodej vstupenek na pokladně v kasematech nebo online. Sraz na prohlídku před vstupem do kasemat.
    • Prohlídku nedoporučujeme osobám trpícím klaustrofobií, silnou závratí, případně se sníženou pohyblivostí.

    Více informací o prohlídkovém okruhu naleznete ZDE.

  • Muzeum města Brna slaví 117. narozeniny

    18. září 1904 – den, kdy vzniklo Muzeum města Brna! Už 117 let se stará o kulturní dědictví města.

    Psal se rok 1904, kdy se v prostorách starého Zemského domu (dnešní Nové radnice) slavnostně otevřelo městské muzeum. Základem pro něj se staly obrazy zámožného měšťana Heinricha Gomperze, které městu odkázal. Ve třicátých letech 20. století muselo muzeum hledat nové zázemí a našlo jej v budově Městského dvora na Šilingrově náměstí. Muzeum města Brna se začalo čím dál více rozvíjet od padesátých let 20. století, kdy stoupá počet sbírek a těch, kteří o ně pečují – odborných pracovníků. V roce 1960 se muzeum stěhuje na Špilberk, který se stal dodnes hlavním sídlem instituce reprezentující dějiny města.

    Dnes Muzeum města Brna spravuje další významné památkové objekty, vedle hradu Špilberku ještě vilu Tugendhat, Měnínskou bránu a Arnoldovu vilu, která na svoji rekonstrukci čeká.

    117 let – co všechno se tu událo? Odkrýváme k narozeninám dosud nezveřejněné poklady z našeho fotoarchivu.

    18. 9. 1904 slavnostní otevření městského muzea v budově Zemského domu (Dominikánské náměstí)

    Otevřeny stálé expozice: Galerie Heinricha Gomperze, Cechovní památky, Rytiny Josefa Axmanna a Brněnská obývací místnost

    foto: Pohled do první expozice – Cechovní památky 1904

     

     

     

    Cecilie Hálová-Jahodová (1892–1978): -první a zatím poslední žena ve vedení muzea .

    Ředitelka Muzea Zemského hlavního města Brna (tehdejší oficiální název) v letech 1948 –1958 (muzeum sídlilo v té době v budově tzv. Městského dvora na Šilingrově náměstí).

    foto: Cecilie Hálová-Jahodová při zahájení výstavy Stavební a umělecký vývoj města Brna 1953

     

     

    „Lidé bděte. Nacistické zločiny, koncentrační tábory, boj za svobodu.“: první stálá expozice Muzea města Brna na hradě Špilberku.

    Vernisáž byla v roce 1962 a hlavní část expozice se nacházela v prvním patře východního křídla (dnes je zde tzv. Královská kaple)

     

     

     

    11. 4. 1937: moderně pojatá instalace sbírek městského lapidária v Křížové chodbě Zemského domu (dnes Magistrát města Brna)

    Autorkou instalace byla historička umění PhDr. Zoroslava Drobná, architektonické řešení významný architekt Josef Polášek (který je také autorem přestavby Zemského domu pro účely magistrátu, 1935).

     

     

    50. léta 20. století: architekt Bohuslav Fuchs navrhoval architektonická řešení expozic a výstav pro muzeum. Malíř Eduard Milén pro muzeum graficky upravoval plakáty a výstavní katalogy. Oba bez nároku na honorář!

    foto 1: Přednáška architekta Bohuslava Fuchse ve výstavních prostorách muzea 1955
    foto 2: Eduard Milén a jeho žáci v expozici muzea 1955

    fotografie: archív Muzea města Brna

     

     

  • Jak o Vánocích do muzea?

    Vánoční otevírací doba v Muzeu města Brna:

    Hrad Špilberk

    • 23. prosince –  OTEVŘENO 9–17
    • 24. prosince  Štědrý den – ZAVŘENO
    • 25. prosince  Boží hod – ZAVŘENO
    • 26. prosince  Svátek svatého Štěpána – OTEVŘENO 9–17
    • 27. prosince – ZAVŘENO
    • 28. prosince – OTEVŘENO 9–17
    • 29. prosince – OTEVŘENO 9–17
    • 30. prosince – OTEVŘENO 9–17
    • 31. prosince – OTEVŘENO do 15 hodin (pokladny do 14.30)
    • 1. ledna 2022  Nový rok  – ZAVŘENO

    Navštívit můžete stálé expozice, kasematy, jihozápadní bastion, hradní vodojemy s expozicí Chrám kamene, rozhlednu a naše tři výstavy – Hračky na hradě, Symboly vládců a Vladimír Preclík – malá území.

    Vila Tugendhat

    • 24. prosince – Štědrý den – ZAVŘENO
    • 25. prosince – Boží hod – ZAVŘENO
    • 26. prosince – Svátek svatého Štěpána – OTEVŘENO 9–17
    • 27. prosince – ZAVŘENO
    • 28. prosince – OTEVŘENO 9–17
    • 29. prosince – OTEVŘENO 9–17
    • 30. prosince – OTEVŘENO 9–17
    • 31. prosince – OTEVŘENO do 15 hodin
    • 1. ledna 2022  Nový rok – ZAVŘENO
    • 2. ledna 2022 – OTEVŘENO 9–17
    Poslední vstup do zahrady je možný vždy 30 minut před uvedeným časem uzavírky.
    Vstup do zahrady vily Löw-Beer je možný ve dnech 21.–23. a 28.–29. prosince 2021.

  • ANDÍLCI NA HRADĚ

    Naši tradiční vánoční akci pro celou rodinu „Andělské Vánoce“ jsme bohužel museli kvůli pandemickým opatřením zrušit. Ale protože chceme všechny naše malé návštěvníky v předvánočním čase i tak potěšit, připravili jsme pro ně na sobotu 11. prosince malé překvapení.

    V sobotu na Špilberku můžete potkat i anděla!

    Přijďte za námi nahoru na Špilberk a možná tu potkáte i andílky, kteří budou mít pro každé dítko malý dáreček. Kromě andílků tu na vás budou čekat Adventní dílničky, které jsou tentokrát také andělsky zaměřené a vyrobíte si v nich svého andílka nebo anděla.
    A po celý víkend je tu také naše výstava pro malé i velké „Hračky na hradě“.

    Kdy: sobota 11. prosince, od 10 do 16 hodin
    Kde: Hrad Špilberk

  • Black Friday v Muzeu města Brna

    🖤 BLACK FRIDAY 🖤

    Již zítra – 26. listopadu – můžete v našich kamenných prodejnách zakoupit veškeré publikace se slevou 20%.
    Akce platí pro prodejnu suvenýrů v Barokní lékárně na hradě Špilberku a bookshop ve vile Tugendhat.

    Sleva se nevztahuje na publikace zasílané poštou.

    Otevírací doba: Hrad Špilberk a Vila Tugendhat

  • Adventní dílničky na Špilberku

    Do 2. ledna 2022 máte možnost každou sobotu a neděli navštívit Adventní dílničky pro děti i jejich rodiče.

    sobota 27. 11. 2021 Advent začíná! – tvorba adventních kalendářů 

    neděle 28. 11. 2021 Advent začíná! – tvorba adventních kalendářů 

    sobota 04. 12. 2021 Tvoření s Barborou – tvorba přání

    neděle 05. 12. 2021 Čertovský Mikuláš – tvorba vrkočů a Mikulášské punčošky

    sobota 11. 12. 2021 Andělské tvoření 

    neděle 12. 12. 2021 Lucie noci upije – zdobení svíček

    sobota 18. 12. 2021 A kdy budou ty Vánoce? – tvorba vánočních přání a ozdob

    neděle 19. 12. 2021 A kdy budou ty Vánoce? – tvorba vánočních přání a ozdob

    neděle 26. 12. 2021 Koleda, koleda, Štěpáne! – tvorba vrkoče

    neděle 02. 01. 2022 Tříkrálové tvoření – výroba královské koruny

    Změna programu vyhrazena.

    ADVENTNÍ DÍLNIČKY

    časy jednotlivých dílniček: 9:00, 10:00, 11:00, 13:00, 14:00, 15:00
    místo konání: edukační centrum – střední křídlo
    kapacita dílniček: 17 osob
    délka programu: cca 60 minut
    cena: 70 Kč/ dítě (dospělý je zdarma jako doprovod)
    K zakoupené vstupence si můžete ještě dokoupit vstupenku na výstavu Hračky na hradě se 40% slevou.

    • Se zakoupenou vstupenkou (stačí elektronická verze) se prosím dostavte na pokladnu na malém nádvoří, kde obdržíte identifikační pásku na ruku.
    • Dostavte se na pokladnu cca 10 minut před začátkem dílničky, ať se stihnete přesunout na místo konání.
    • Provoz dílniček se řídí aktuálními vládními opatřeními.
    • Rezervace místa není možná. Nutné vstupenku zakoupit online nebo přímo na pokladně dle dostupné kapacity.
    • Storno vstupenky je možné nejpozději 48 hodin před začátkem. Nutné napsat požadavek o storno na email: smerdova@spilberk.cz, zaslat číslo vstupenky nebo objednávky, termín.
    • Případné dotazy k samotnému programu na emailu:  picmausova@spilberk.cz

    Online předprodej na jednotlivé dílničky ZDE

  • Andělské Vánoce na Špilberku

     

    V důsledku nouzového stavu a aktuálních protiepidemických opatření JE AKCE ZRUŠENA!

    Děkujeme za pochopení a zveme Vás k návštěvě našich stálých expozic a výstav.

  • 17. listopad v Muzeu města Brna

    Jak oslavíme Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva v našem muzeu?

    Město Brno je dnes známo po celém světě jako jedno z nejlepších míst k životu a především také jako univerzitní město. Muzeum města Brna se proto rozhodlo umožnit všem studentům na jejich svátek vstup zdarma, který se vztahuje na všechny expozice, výstavy (Symboly vládců, Vladimír Preclík: Malá území), prohlídkové okruhy a rozhlednu hradu Špilberku. Dále budou uskutečněny dvě speciální komentované prohlídky zahrady vily Tugendhat pro studenty za 150 Kč. Prohlídky se budou konat dne 17. listopadu, v 9.30 a v 15.30 hodin. Předprodej vstupenek začne online na www.tugendhat.eu v pondělí 15. 11. 2021. Díky spolupráci s vilou Löw-Beer tak mají studenti jedinečnou příležitost procházet mezi zahradami stejně, jako kdysi členové rodiny Tugendhat. V rámci oslav bude pro všechny studenty po celý den vstup zdarma do zahrad obou vil. Podmínkou je předložení studentského průkazu a věk do 26 let.

    Srdečně zveme všechny studenty na hrad Špilberk a do Vily Tugendhat. Zároveň bychom tímto také rádi prohloubili povědomí studentů o historii města Brna a ukázali architektonické unikáty, na které jsme právem v Brně hrdi.

    • Hrad Špilberk: Celý hrad hrad zdarma – vstup bude umožněn po předložení studentské kartičky nebo potvrzení o studiu na pokladnách, kde bude vydána volná vstupenka.
    • Vila Tugendhat: dvě komentované prohlídky zahrady (v 9.30 a v 15.30h) + zahrada zdarma. Kapacita komentované prohlídky zahrady je omezena, předchozí zakoupení vstupenky nutné.

    (je nutné se prokázat průkazem ISIC nebo potvrzením o studiu)