Navigation

Rozkaz Raduita de Souches, velitele obrany Brna, zněl jasně: posílit opevnění na západní straně Špilberku. Jihozápadní bastion vznikl v rychlosti, během pouhých dvou let, aby byl Špilberk připraven na návrat Švédů k Brnu v květnu 1645. Měl ubránit západní část hradu, kde dosud byly jen malé kamenné bašty renesanční hradby. Právě od západu přitom Špilberk čelil největšímu náporu švédských vojsk.

  • V bastionu se ukrýval důmyslný systém zdí, chodeb i náslechových komor, v nichž vojáci pozorně poslouchali, zda Švédové neodpalují další miny.
  • Tělo bastionu tvořilo vnitřní kamenné zdivo, vnější vyztužení bylo z cihel. Jeho tvar určila oblá týlová hradba, která měla na obou bocích vstupy na ochoz.
  • Jihozápadní bastion vybíhal podobně jako severní bastion diagonálně vpřed ve tvaru hrotu – tím mohli obránci Brna ovládat širší prostor.
  • Vedle bastionů byl v plánu i půlkruhový ravelín a ještě rozsáhlejší systém vnější fortifikace s krytými cestami, to se však před příchodem Švédů už nestihlo.

Švédové na Špilberk útočili především ze západu – odtud hrad čelil mohutné dělostřelbě i podkopávání minérů. Když se dostali pod špici bastionu, povolal velitel obrany Raduit de Souches zedníky a truhláře a nechal uvnitř vybudovat obří bariéru – příkop, zemní val s palisádou a překážkami z velkých beden plných zeminy a zeď s vysokou terasou. Ve špici bastionu sice bývala i předsunutá bariéra, tu však poničila švédská mina. Hlavní bariéra ale přežila a právě ta zastavila útoky Švédů.

Po švédském obléhání se bastion obnovil téměř do původní podoby, také se ještě funkčně zdokonalil. Těleso bastionu bylo vyšší a navíc opatřené zapuštěnými boky ve snížených terasách. Díky tomuto řešení mohli vojáci pálit z děl ve dvou patrech nad sebou a také lépe chránit přístupovou cestu do hradu. Ta po obnově procházela průjezdem podél týlové hradby a dostala i barokní portál. Stavitelé obnovili i cihlovou podzemní galerii v rozbořené špici bastionu, jakousi tunelovitou chodbu, která byla částečně zahloubená do skalního podloží. Z ní vybíhaly i menší tunely sloužící jako náslechové komory.

U konce jihozápadního bastionu stál další jasný rozkaz. Roku 1809 tentokrát Napoleon nechal bastion odstřelit. Stát zůstala jen část tunelu průjezdu a brána s portálem, dnes jsou v útrobách bastionu k vidění i zbytky původních základů.

Prohlídky v Jihozápadním bastionu

  • Prohlídky pouze s průvodcem a na objednávku, a to alespoň den dopředu.
  • Skupiny – minimálně 5 osob a  max do 20 osob.
  • Prohlídku nedoporučujeme osobám trpícím klaustrofobií, případně se sníženou pohyblivostí.
  • Doporučujeme dobrou obuv.
  • Prohlídky a informace – tel.: 542 123 614 nebo e-mail: kasematy@spilberk.cz

Otevírací doba v Jihozápadním bastionu

Letní sezóna: 1. dubna – 30. září
Pondělí až Neděle – od 10:00 do 18:00 hodin

Zimní sezóna: 1. října – 31. března
Úterý až Neděle – od 9:00 do 17:00 hodin

Nástup na prohlídky je z malého nádvoří

Vstupné

plné vstupné: 100 Kč
snížené vstupné: 60 Kč
rodinné vstupné: 230 Kč
děti ve školní výpravě: 40 Kč
skupinové vstupné: 80 Kč
děti od 2 do 6 let: 10 Kč