• Prst barona Trencka je zpět u kapucínů

    Tělesné ostatky barona Františka Trencka, slavného velitele pandurů a vězně ze Špilberku, jsou od 8. března 2017 opět kompletní. Trenckův prst se vrátil zpět do Kapucínské hrobky v Brně, kde byl pietně pochován. Tělo barona zde sice leží od roku 1749, v posledních sto letech mu však chyběl palec na levé ruce. Prst dnes provinciálovi řádu kapucínů Jiřímu Štivarovi slavnostně předal ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian.  „Převzetí palce barona Trencka do rukou bratří kapucínů a jeho uložení zpět do hrobky vnímáme jako událost, která snad již definitivně umožní jeho ostatkům klidné odpočinutí v místě, jež si sám kdysi zvolil,“ řekla vedoucí Kapucínské hrobky v Brně Kateřina Hlouchová. Palec levé ruky předtím stihli zkoumat antropologové. Navzdory mumifikované tkáni se jim unikátním způsobem podařilo zobrazit papilární linie, tedy získat „otisky prstů“. Tým vědců palec také scanoval a zhotovil jeho virtuální 3D model. Podobný postup plánuje s celým tělem barona. Jeho model bude dokonce pohyblivý.

    Ztracený prst byl dosud uložen v depozitářích Muzea města Brna na hradě Špilberku. Jeho cesta do muzejních sbírek byla složitá. „Palec zřejmě někdo Trenckově mumii uzmul na konci 19. století přímo v hrobce. Další osudy palce jsou ale nejasné. Můžeme jen spekulovat, zda krádež měla zištný nebo mystický charakter. Pro žádnou teorii nemáme dostatek důkazů,“ podotkl Petr Vachůt z Muzea města Brna. Jisté je až to, že prst se objevil ve sbírkách Muzea města Brna, které vzniklo v roce 1904 a ve 20. letech přejalo část sbírkového fondu z tehdejšího Františkova muzea (dnešního Moravského zemského muzea).

    Odborníci u příležitosti navrácení prstu v refektáři Kapucínského kláštera představili aktuální projekt s názvem „Antropologický, soudně-lékařský a historický výzkum mumie barona Trencka“. Muzeum města Brna na něm spolupracuje s Ústavem antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a s Kapucínskou hrobkou v Brně. Do projektu se zapojila i Fakultní nemocnice Brno, v jejímž radiologickém pracovišti Trenckovu mumii scanoval 25. února prof. Vlastimil Válek a jeho tým. „Bylo pro mě překvapením, že i téměř po 300 letech je tělo poměrně dobře zachované a že kromě kostí jsou v něm vidět další struktury jako šlachy. Ale chybí mu několik článků prstů,“ řekl. CT přístroj ve Fakultní nemocnici pořídil na 40 000 snímků, které už začali zkoumat antropologové. „Oddělený prst i hlava barona Trencka morfologicky odpovídají tělu mumie, čímž je s velkou pravděpodobností prokázána komplementarita ostatků tohoto slavného vojáka,“ uvedla Petra Urbanová z Ústavu antropologie k pochybnostem, zda prst i hlava, která je u těla uložená odděleně, skutečně patří Trenckovi.

    Výsledky bádání budou odborníci z Oddělení historie Muzea města Brna konfrontovat s historickými zprávami o Trenckově životě. Jedním z výstupů bádání bude virtuální 3D rekonstrukce baronova těla i obličeje. Zajímavé bude srovnání s Trenckovými vyobrazeními, která vznikala až po jeho smrti. Jeden z nejznámějších brněnských vězňů, svobodný pán František Trenck, byl vojenským velitelem, vedl pandury, uspěl také ve válkách o dědictví rakouské. Údajně to byl vášnivý bojovník s prudkou emotivní povahou, která mu nadělala mnoho nepřátel. Po sérii intrik byl roku 1745 odsouzen k trestu smrti, který Marie Terezie nechala roku 1746 zmírnit na doživotí na Špilberku. Před smrtí v roce 1749 rozdal veškerý majetek a dal se na cestu pokání. Duchovní útěchu mu poskytli bratři z řádu kapucínů. Trenck se nechal pohřbít jako řadový mnich v kapucínské hrobce, kde bylo jeho tělo důsledkem specifických podmínek přirozeně mumifikováno. Díky tomu dnes mohou odborníci Trenckovo tělo zkoumat.

    Při plánované tvorbě virtuálního 3D modelu barona Trencka se do projektu zapojí také Katedra počítačové grafiky a designu Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. Mezioborový tým brněnských odborníků už loni podobným způsobem vytvořil 3D model podoby moravského markraběte a římského krále Jošta Lucemburského. Zkoumání barona Trencka a příprava jeho modelu nicméně potrvá déle, téměř dva roky. Kompletní výsledky projektu bude v roce 2019 prezentovat Muzeum města Brna a Kapucínská hrobka v Brně – 270 let po Trenckově smrti.