• Návrat první české zlaté olympijské medaile do Brna

    V sobotu 20. července 2019 to bude přesně 95 let, co gymnasta Bedřich Šupčík získal na VIII. olympijských hrách v Paříži v roce 1924 první zlatou olympijskou medaili pro tehdejší Československo.  Bedřich Šupčík, závodník Sokola Brno I, zvítězil na otevřeném stadionu v Colombes v čase 7,2 sekundy ve šplhu bez přírazu na osmimetrovém laně. Poprvé tak na olympiádě vlála na nejvyšším stožáru československá vlajka a hrála se národní hymna. Zlatá medaile je dnes součástí sbírky Národního muzea v Praze. Letos je mimořádně zapůjčena do Muzea města Brna, kde se stane významným exponátem výstavy „Branky Body Brno“, která je na hradě Špilberku otevřená od května letošního roku. Šupčíkovu medaili se z Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea podařilo získat dodatečně.
    Její slavnostní prezentace proběhne ve výstavních sálech Špilberku 20. července ve 13.30 hodin. Následně ve 14 a 16 hodin proběhne komentovaná prohlídka výstavy branky Body Brno, kterou povede kurátor Petr Vachůt.

    Na událost platí běžné vstupné jako na výstavu, tedy plné 90 Kč, snížené 50 Kč.

    Životopis Bedřicha Šupčíka (22. 10 1898 – 11. 7. 1957)

    Bedřich Šupčík se narodil v roce 1898 v Trumau u Vídně, vyrůstal ale u své tety v Kvasicích u Kroměříže. Zde se také stal členem místního Sokola a začal se věnovat gymnastice. V období první světové války narukoval na rumunskou fontu, odkud se ve zdraví vrátil zpět. Následně se přestěhoval do Brna, kde díky sokolským kontaktům získal místo domovníka. Přestoupil do jedné z nejúspěšnějších jednot Sokola Brno I. a s ještě větší intenzitou se věnoval tělovýchově. V roce 1924 byl na poslední chvíli nominován na Olympijské hry do Paříže, zde získal bronzovou (víceboj) a zlatou medaili (šplh).  Po návratu z olympiády se oženil a pokračoval ve sportovní kariéře. Stal se mimo jiné opakovaně mistrem světa v gymnastice družstev, na další OH v Amsterdamu 1928 zkompletoval svoji olympijskou sbírku ziskem stříbrné medaile. S vrcholovým sportem se rozloučil v roce 1931 na mistrovství světa, kde získal bronz za cvičení na kruzích.  S manželkou se následně odstěhoval do Prahy, kde pracoval jako obchodní cestující se suknem, později s hasicími přístroji. Opakovaně prodělal srdeční příhody, a proto na počátku 50. let 20. století odešel do penze, kterou trávil v rodišti své manželky v Mirovicích u Písku. Zemřel po třetím infarktu ve věku 58 let.

    Zajímavosti ze života Bedřicha Šupčíka

    • Rodina Šupčíkova byla poměrně chudá. Měli hodně dětí, proto dali Bedřicha v útlém věku do opatrování k jeho tetě do Kvasic u Kroměříže. Ta hocha neoficiálně adoptovala a malý Bedříšek ji oslovoval maminko.
    • Sokolové účast na novodobé olympiádě (od roku 1896) dlouhodobě odmítali s argumentem, že „Jde pouze o pošetilou honbu za rekordy, slávou a penězi, což vede k vysilujícímu a nesmyslnému tréninku!“ Svoje družstvo gymnastů vyslali až na sedmé olympijské hry do Antverp (1920).
    • Před olympiádou se uskutečnilo tehdy nevídané pětitýdenní tréninkové soustředění v pražském Tyršově domě. Každý sportovec si musel přivézt potvrzení od svého zaměstnavatele, že mu na soustřední povoluje neplacenou dovolenou!
    • Bedřich Šupčík vzpomínal, že při soustředění před olympiádou měli v tělocvičně na posilnění vždy kus bůčku a konvici černé kávy.
    • Na olympiádě závodil Bedřich Šupčík v několika individuálních disciplínách (kruhy, bradla, koně na šíř, hrazda), vždy ale skončil mimo stupně vítězů. Uspěl až poslední den olympijských her v závěrečné soutěži ve šplhu bez přírazu. Sám tuto disciplínu příliš neuznával, po návratu z Paříže doslova řekl: „Člověk dře na hrazdě, na bradlech, na kruzích, pak dobře zvládne takovou lehkou věc, jako je šplh, a najednou tolik slávy. Vždyť já to trénoval už jako kluk, když jsem bosý lezl po stromech.“
    • Bedřich Šupčík neměl vysloveně atletickou postavu, byl spíše podsaditější s mírným „bříškem“. Vynikal ale mimořádnou silou v pažích, kterou obdivoval celý tehdejší gymnastický svět. Své vypracované ruce uplatnil právě ve šplhu bez přírazu. V této disciplíně se závod začíná v sedě, chytne se osmimetrové lano asi metr nad podlahou, následně se odstartuje a při vlastním šplhu se nesmí pomáhat si nohama.

    Šplh na laně je stále živý sport, v Brně má své následovníky například v Sokole Brno I a Královo Pole. Závodníci brněnských sokolských jednot se pravidelně účastní mistrovství České republiky. Zde nejlepší borci dosahují časů pod 6 sekund, světový rekord drží český závodník Aleš Novák s časem 4,87 sekundy. Výkon Bedřicha Šupčíka z pařížské olympiády 7,2 sekundy pokořilo při novodobých závodech doposud „jen“ 41 českých sportovců. Na mistrovství ČR ve šplhu v roce 2018 by tento čas stačil na 11. místo.

    Šupčík Vácha Karafiát a Gajdoš