Navigation

Archeologické sbírky zahrnují období od starší doby kamenné až po novověk. Jsou specializovány především na sběrnou oblast pod správou Statutárního města Brna, ojediněle jsou zastoupeny i jiné lokality České republiky.

V počáteční etapě budování sbírek muzea byly archeologické artefakty získávány více či méně náhodně. Vznikla tzv. stará sbírka pocházející z nesystematických sběrů na stavbách v dnešním historickém jádru Brna od konce 19. století a obsahující většinou jednotlivé nestratifikované nálezy. V roce 1968 bylo v muzeu zřízeno specializované archeologické pracoviště, které od počátku provádělo vlastní archeologické výzkumy a aktivně tak novými nálezy utvářelo sbírkový fond. Ten je doplňován soubory z archeologických výzkumů jiných organizací realizovaných na území Brna a předaných do sbírek muzea. Jde zejména o Ústav archeologické památkové péče Brno v.v.i a společnost Archaia Brno o.p.s., se kterou muzeum na řadě výzkumů spolupracuje.

Podstatnou část tzv. staré sbírky představuje kolekce středověké i novověké keramiky z období 13. – 19. století: typické brněnské poháry a nádoby nejrůznějších tvarů užívané běžně v brněnských domácnostech, luxusní nádoby dovážené do Brna cizími obchodníky (loštické poháry, porýnská kamenina) a kvalitní soubor středověkých a renesančních kachlů. K této sbírce byla v minulosti přiřazena lidová keramika a další výrobky z kameniny a hrnčiny z 18.-20. století včetně atraktivní stolní soupravy z anglické kameniny Watteau Doulton z počátku 20. století. Kovové předměty reprezentuje poměrně kvalitní soubor klíčů, zámků a drobných kovových předmětů od středověku po 19. století. Nepočetnou skupinu tvoří torza výrobků ze skla a dřeva.

Za nejatraktivnější sbírkový předmět je možné považovat rakevní destičku z hrobu markraběte Jošta Lucemburského, kterou věnoval muzeu augustiniánský klášter.

Nová sbírka obsahuje převážně soubory pravěké, středověké a novověké hmotné kultury. Převládajícími předměty jsou keramika, kamenina, hrnčina, fajáns, kovy, sklo, dřevo, kosti. K nejcennějším sbírkovým předmětům patří soubor středověkého skla nebo unikátní kolekce dřevěných a kožených předmětů z brněnských studní a odpadních jímek. Mezi zajímavé exponáty patří také bezesporu brakteátové razidlo z brněnského Velkého špalíčku, pečetidlo z komárovského probošství či pozlacené anglo-karolinské kování z Brna – Líšně.

Vlastní archeologické výzkumy muzejních archeologů se dotkly zejména počátků města Brna. Důležitý objev proběhl v areálu Starobrněnského kláštera na Mendlově náměstí, kde byly odkryty základy rotundy z 11. století, považované za nejstarší kamennou architekturu v Brně. Tento nález byl mimo jiné impulzem k vypracování teorie o umístění původního brněnského hradu v prostoru Starého Brna. Hypotézu podpořil i další výzkum pracovníků Muzea města Brna, tentokráte na lokalitě Modrý lev na ulici Křídlovická, který zachytil stopy osídlení 9. – 12. století a část pravděpodobné fortifikace. Archeologické výzkumy byly realizované i v historickém jádru středověkého města. Zejména odkryv nádvoří Staré radnice představuje důležitý výzkum, který zasáhl do problematiky počátku města. Kromě středověkých odpadních jímek zde byla poprvé zachycena velká koncentrace osídlení z přelomu 12. a 13. století, z doby před založením města.

Poměrně početné výzkumy archeologického oddělení muzea byly realizovány v církevních areálech. Připomenout můžeme výzkum v bývalém probošství Na luhu v Brně – Komárově, archeologické práce v Kartuziánském klášteře v Králově Poli (včetně průzkumu hrobky markraběte Prokopa v kostele Nejsvětější Trojice), sondáže při sanaci františkánského kláštera nebo asi nejvíce Brňany sledovaná archeologická akce spojená s odkryvem hrobky markraběte Jošta v kostele sv. Tomáše na Moravském náměstí.

Stěžejním úkolem archeologického pracoviště je zejména provádění průzkumu spojeného se stavební obnovou v místě svého sídla – na hradě Špilberku. S přestávkami již téměř 30 let probíhá rekonstrukce této jedinečné památky a díky práci archeologů jsou zde systematicky sledovány složité historické souvrství umožňující poznání dějin hradu. V současné době tak poměrně dobře známe jednotlivé stavební etapy hradu Špilberk od jeho založení ve 13. století. Z nálezů hmotné kultury je možno ilustrovat bohatství původního markraběcího sídla, ale i všední život vojenské posádky v mladších etapách historie pevnosti. Připomenout můžeme i několik archeologických kuriozit, např. ve východní obvodové zdi hradu byl objeven výklenek obsahující předměty denní potřeby, uložené zde snad z votivních důvodů na počátku 18. století (kalendář, boty mužské, ženské i dětské, sotůrek, hrací karty, dětské papírové hračky, kousky dřevěných předmětů). Nečekaný nález představovaly také pozůstatky po penězokazecké dílně provozované přímo na Špilberku v 15. století.

V neposlední řadě musíme připomenout i řadu archeologických výzkumů pravěkých lokalit, např. na polykulturním sídlišti ve Starém Lískovci (nálezy kultury šňůrové, velatické, římské a starohradištní), na Stránské skále (objev velkého výrobního objektu kultury nálevkovitých pohárů) či další akce v Bystrci, Žebětíně nebo Horních Heršpicích.

V současné době čítají sbírky archeologického pracoviště více jak 42 tisíc evidenčních čísel. Je nesporné, že neutuchající stavební ruch, který ve městě vládne, přinese další cenné poznatky o dějinách Brna a zaručí příliv zajímavých předmětů do archeologického depozitáře Muzea města Brna.