• Civilizované bývanie pre každého.
    Jan Vaněk (1891–1962)

    Slovenské národní muzeum (Vajanského nábřeží 2, Bratislava), 5. 10. 2016 – 2. 4. 2017. Výstava vznikla ve spolupráci Slovenského národního muzea v Bratislavě a Muzea města Brna.

    Přijďte do Slovenského národního muzea v Bratislavě a na výstavě Civilizované bydlení pro každého. Jan Vaněk 1891–1962 zavzpomínejte, poznejte nebo se nechte inspirovat originalitou bytové reklamy, koncepcí moderního bydlení první republiky, kvalitou a nadčasovostí nábytku, u jehož zrodu stál třebíčský rodák Jan Vaněk – architekt, teoretik, publicista, vydavatel, pedagog a podnikatel – osobnost s nezpochybnitelným a dalekosáhlým významem pro utváření, naplňování a propagování nových idejí a směrů v této specifické oblasti lidské činnosti.

    Jan Vaněk se narodil 13. ledna 1891 v Třebíči. Motivován tradicí rodinného nábytkářského podnikání i přáním svého otce vystudoval C. k. odbornou školu pro zpracování dřeva v Chrudimi (1905–1909). Poté odešel do Německa, kde získával praxi v oboru u renomovaných nábytkářských firem. Po návratu v roce 1911 převzal třebíčský rodinný podnik, který reorganizoval a rozšířil pod názvem Umělecko-průmyslové dílny. Firma se v roce 1921 stala jednou z výrobních základen vznikajících Spojených uměleckoprůmyslových závodů (UP). Právě v tomto podniku Vaněk realizoval své návrhy základních prvků (knihovničky a sekretáře) přistavovacího nábytku, který stojí na počátku pozdějších slavných skladebných nábytkových sestav UP závodů.

    V roce 1925 Vaněk opustil nejen pozici vrchního ředitele, ale i celou firmu a založil v průběhu následujících let zpočátku v Brně a od roku 1934 v Praze vlastní podniky spojené většinou s bytovým designem: SBS. Brno = Standard bytová společnost Brno, PMB Praha = Poradna moderního bydlení, DDZ Praha = Dílny pro dům a zahradu.
    Aktivně se věnoval též vydavatelské činnosti. Vydávání periodika Bytová kultura – sborník průmyslového umění, ročník 1924/1925 – je u nás dodnes považováno za jeden z nejpokrokovějších počinů v prosazování moderních směrů zejména v oblasti interiérové tvorby. Jan Vaněk publikoval odborné stati, studie i komentáře v mnoha dalších časopisech a působil často také v jejich redakčních radách.

    Spolupracoval během svého života s architekty, k nimž patřili Jan Kotěra, Bohuslav Fuchs, Jaroslav Grunt, Pavel Janák, Josef Gočár, Bruno Paul, Hugo Gorge, Adolf Loos, Ludwig Mies van der Rohe a další. Navrhoval a zařizoval interiéry bytů osobností, ke kterým patřili mj. Karel Čapek, Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, Čestmír Jeřábek, Jaroslav Stránský, František Topič, Hugo Haas.

    Realizoval vzorové malometrážní domky v Černé Hoře (1925), v Brně (1925–1926) a obytnou kolonii v Rybitví (1939–1941). Navrhl adaptaci a přístavbu objektů dětského léčebného ústavu Zdravá generace v Choceradech (1934–1935) a podílel se s Ferdinandem Fenclem na projektu Masarykova sanatoria v Dobříši (1936–1938). Byl autorem urbanistické studie, komplexu výrobních provozoven a správní budovy Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Praze (Východočeské chemické závody, dnes firma Synthesia, a. s.) v Rybitví (1938–1941).

    plakat výstavy

    V letech 1939–1944 přednášel na Škole umění ve Zlíně, řešil architektonická pojetí i koncepce řady výstavních projektů pro pražské Uměleckoprůmyslové museum (1937–1941) a Baťovu zlínskou školu (1940–1944). Po válce se účastnil formování nové koncepce rozvoje a výroby podniků dřevozpracujícího průmyslu.

    Životní a tvůrčí osudy Jana Vaňka se uzavírají 22. srpna 1962. Umírá tak člověk, jehož aktivita, vynalézavost a organizační schopnosti ovlivnily meziválečnou pokrokovou avantgardu a vlastní tvorba v oblasti hmotné kultury byla vždy zaměřena k potřebám co nejširších vrstev obyvatelstva v duchu jeho životního kréda „Pro dobré bydlení všem“.

    Autorem výstavy je Jindřich Chatrný z Muzea města Brna a autorem filmového dokumentu Životní a tvůrčí cesta Jana Vaňka v proměnách času prezentovaného na výstavě je Tomáš Řehořek, český scenárista, režisér a kameraman.