• Strašidelné kasematy

    V nejčarovnější noc v roce pro vás chystáme speciální akci. V čase, kdy vzdušný prostor nad Brnem ovládnou čarodějnice, se bude v tajuplných kasematech na hradě Špilberku něco dít. Vítány jsou děti i rodiče!

    30. dubna večer pro vás chystáme akci s názvem Strašidelné kasematy.

    Bojíte se rádi? Přijďte na Špilberk na malé nádvoří, kde bude začínat strašidelná rodinná hra. Projdete se po obávaném kasematním žaláři jinak, než jste zvyklí. Na filipojakubskou noc totiž ožívají postavy, které mají co do činění se špilberskou věznicí.

    Kdo jednou vstoupí, musí překonat strach a splnit všech 7 úkolů, aby se z tohoto strašidelného místa dostal na svobodu. Hra je ideální pro odvážné děti a jejich rodiče. S sebou si přineste dobrou náladu, děti, lucernu se svíčkou a zapomeňte na výdobytky moderní doby, ať nekazíte hru sobě, dětem ani dalším spoluhráčům.

    Termín: 30. dubna 2017

    Čas: 20:00–24:00, prodej vstupenek do 23:00.

    Vstupné

    Plné vstupné                                                                      150,- Kč

    Snížené vstupné (děti 7-15 let)                                     50,- Kč

    Rodinné vstupné                                                              325,- Kč

    Děti od 2 – 6 let                                                                    10,- Kč

    Program doporučujeme pro děti starší 6 let.

    Odhadovaná délka trasy je cca 1 hodina.

  • Jak se bránit holí a kudy k pokladu?

    Pokládáte hůlku za pouhého pomocníka při chůzi nebo jen za starosvětský módní doplněk? Vyvedeme vás z míry. Vycházkovou holí se kdysi mohli gentlemani efektivně bránit. Některé hole v sobě dokonce ukrývaly bodce, jež dokázaly probodnout i dva muže za ráz. Za povšimnutí stojí i samotné rukojeti hůlek. Jsou na nich vytepané různé obrazce či nápisy. Jeden takový vás dle pověstí může zavést až k pokladu. A kde všude se vůbec kdysi Brňané s hůlkami procházeli?

    Zveme vás v neděli 19. března od 15 hodin na komentovanou prohlídku výstavy Nedělní korzo.

    To vše se dozvíte na komentované prohlídce aktuální výstavy Nedělní korzo na hradě Špilberku. Vyprávět vám budou sběratel Šimon Ryšavý, jehož hůlky jsou součástí expozice, a kurátor a historik Pavel Košťál.

    Kdy: 19. března v 15 hodin

    Kde: galerie v přízemí jižního křídla hradu Špilberku, vstup od dělového bastionu

    Cena je stejná jako do výstavy: 60/40 Kč. 

  • Prst barona Trencka je zpět u kapucínů

    Tělesné ostatky barona Františka Trencka, slavného velitele pandurů a vězně ze Špilberku, jsou od 8. března 2017 opět kompletní. Trenckův prst se vrátil zpět do Kapucínské hrobky v Brně, kde byl pietně pochován. Tělo barona zde sice leží od roku 1749, v posledních sto letech mu však chyběl palec na levé ruce. Prst dnes provinciálovi řádu kapucínů Jiřímu Štivarovi slavnostně předal ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian.  „Převzetí palce barona Trencka do rukou bratří kapucínů a jeho uložení zpět do hrobky vnímáme jako událost, která snad již definitivně umožní jeho ostatkům klidné odpočinutí v místě, jež si sám kdysi zvolil,“ řekla vedoucí Kapucínské hrobky v Brně Kateřina Hlouchová. Palec levé ruky předtím stihli zkoumat antropologové. Navzdory mumifikované tkáni se jim unikátním způsobem podařilo zobrazit papilární linie, tedy získat „otisky prstů“. Tým vědců palec také scanoval a zhotovil jeho virtuální 3D model. Podobný postup plánuje s celým tělem barona. Jeho model bude dokonce pohyblivý.

    Ztracený prst byl dosud uložen v depozitářích Muzea města Brna na hradě Špilberku. Jeho cesta do muzejních sbírek byla složitá. „Palec zřejmě někdo Trenckově mumii uzmul na konci 19. století přímo v hrobce. Další osudy palce jsou ale nejasné. Můžeme jen spekulovat, zda krádež měla zištný nebo mystický charakter. Pro žádnou teorii nemáme dostatek důkazů,“ podotkl Petr Vachůt z Muzea města Brna. Jisté je až to, že prst se objevil ve sbírkách Muzea města Brna, které vzniklo v roce 1904 a ve 20. letech přejalo část sbírkového fondu z tehdejšího Františkova muzea (dnešního Moravského zemského muzea).

    Odborníci u příležitosti navrácení prstu v refektáři Kapucínského kláštera představili aktuální projekt s názvem „Antropologický, soudně-lékařský a historický výzkum mumie barona Trencka“. Muzeum města Brna na něm spolupracuje s Ústavem antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a s Kapucínskou hrobkou v Brně. Do projektu se zapojila i Fakultní nemocnice Brno, v jejímž radiologickém pracovišti Trenckovu mumii scanoval 25. února prof. Vlastimil Válek a jeho tým. „Bylo pro mě překvapením, že i téměř po 300 letech je tělo poměrně dobře zachované a že kromě kostí jsou v něm vidět další struktury jako šlachy. Ale chybí mu několik článků prstů,“ řekl. CT přístroj ve Fakultní nemocnici pořídil na 40 000 snímků, které už začali zkoumat antropologové. „Oddělený prst i hlava barona Trencka morfologicky odpovídají tělu mumie, čímž je s velkou pravděpodobností prokázána komplementarita ostatků tohoto slavného vojáka,“ uvedla Petra Urbanová z Ústavu antropologie k pochybnostem, zda prst i hlava, která je u těla uložená odděleně, skutečně patří Trenckovi.

    Výsledky bádání budou odborníci z Oddělení historie Muzea města Brna konfrontovat s historickými zprávami o Trenckově životě. Jedním z výstupů bádání bude virtuální 3D rekonstrukce baronova těla i obličeje. Zajímavé bude srovnání s Trenckovými vyobrazeními, která vznikala až po jeho smrti. Jeden z nejznámějších brněnských vězňů, svobodný pán František Trenck, byl vojenským velitelem, vedl pandury, uspěl také ve válkách o dědictví rakouské. Údajně to byl vášnivý bojovník s prudkou emotivní povahou, která mu nadělala mnoho nepřátel. Po sérii intrik byl roku 1745 odsouzen k trestu smrti, který Marie Terezie nechala roku 1746 zmírnit na doživotí na Špilberku. Před smrtí v roce 1749 rozdal veškerý majetek a dal se na cestu pokání. Duchovní útěchu mu poskytli bratři z řádu kapucínů. Trenck se nechal pohřbít jako řadový mnich v kapucínské hrobce, kde bylo jeho tělo důsledkem specifických podmínek přirozeně mumifikováno. Díky tomu dnes mohou odborníci Trenckovo tělo zkoumat.

    Při plánované tvorbě virtuálního 3D modelu barona Trencka se do projektu zapojí také Katedra počítačové grafiky a designu Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. Mezioborový tým brněnských odborníků už loni podobným způsobem vytvořil 3D model podoby moravského markraběte a římského krále Jošta Lucemburského. Zkoumání barona Trencka a příprava jeho modelu nicméně potrvá déle, téměř dva roky. Kompletní výsledky projektu bude v roce 2019 prezentovat Muzeum města Brna a Kapucínská hrobka v Brně – 270 let po Trenckově smrti.

  • Balíček proti jarní únavě

    Pojďte si na Špilberk užít první slunečné dny a zahnat jarní únavu! Máme pro vás speciální slevový balíček. Když navštívíte výstavu Vasarely a zároveň rozhlednu, vstup do aktuální nové výstavy Nedělní korzo vás vyjde na pouhých 20 Kč. Projdete se po optických klamech Victora Vasarelyho, vyšlápnete po schodech do hradní věže na rozhlednu a navrch se vydáte na výlet do historie na brněnská korza. Jarní únava bude ta tam!

    Po celý březen si můžete užít za zvýhodněnou cenu výstavy Nedělní korzo, Vasarely a také rozhlednu.

    Akce platí od 1. do 31. března 2017.

    Zvýhodněné ceny:

    Plné vstupné                              150 Kč

    Snížené vstupné                         90 Kč

    Rodinné vstupné                    340 Kč

    Skupiny (od 10 osob)             115 Kč

    Organizovaná školní výprava 85 Kč

    Mateřská škola                         45 Kč

    Děti od 2 do 6 let                    20 Kč

  • Naposled za Čechem pro autogram

    Výstava Tajemné příběhy Pavla Čecha už se pomalu chýlí ke svému konci – v neděli 26. února se vám otevře naposledy. Proto pro vás chystáme ještě jedno setkání s Pavlem Čechem, oblíbeným brněnským výtvarníkem a spisovatelem. Přímo na Špilberku v sále Ogilvy si s ním můžete přijít popovídat a nechat si podepsat třeba knížku. Nenechte si tuto příležitost ujít.

    Beseda a autogramiáda s Pavlem Čechem v sobotu 25. února od 15 hodin.

    Pavel Čech vám rád povypráví o svých obrázcích a příbězích, o tom, co jej nepřestává fascinovat a inspirovat. K zakoupení budou přímo na místě i Čechovy knížky a komiksy.

    KDY: 25. února v 15 h

    KDE: sál Ogilvy, hrad Špilberk

    Vstupné je stejné jako do výstavy.

    Akci můžete sledovat i v naší události na facebooku zde

     

  • Jarní prázdniny na vlně

    Jste na stejné vlně jako my? Hledáte pro děti program na jarní prázdniny? Muzeum města Brna bude pořádat několik kurzů, na nichž se s dětmi naučíte pracovat s vlnou a vytvářet plstěné ozdoby a doplňky. Ideální příležitost, jak s dětmi trávit volný čas o jarních prázdninách! Podíváte se na hrad Špilberk nebo na Měnínskou bránu, užijete si spoustu pohody a zábavy a ještě se naučíte něco nového.

    Přijměte pozvání na dílny plstění. V nabídce jsou celkem čtyři kurzy ve dnech 13., 14., 15. a 16. března vždy v časech od 14 do 17 hodin.

    Kurzy jsou určené všem od 10 do 99 let. Vhodné jsou pro všechny, kdo rádi tvoří pěkné věci. Zabaví děti, maminky, babičky a vůbec všechny, kdo rádi tvoří. Podmínkou je jen zájem a chuť. Vstupné je 80 Kč na osobu za jeden kurz, cena zahrnuje vedení zkušené lektorky, materiál a vstup do výstavních prostor, v nichž se budou dílny odehrávat.

    Na jaké kurzy se můžete přihlásit?

    • Pondělí 13. března, Měnínská brána – Muzeum hraček

    Plstění suchou cestou a práce s jehlou. Vyrábět se bude víla a panenka z merina.

    • Úterý 14. března, hrad Špilberk

    Plstění mokrou cestou. Vyrábět se bude obrazec, který lze následně zpracovat na tašku, peněženku, obal na knihu atd. Ručník s sebou.

    • Středa 15. března, Měnínská brána – Muzeum hraček

    Plstění suchou cestou a práce s jehlou. Vyrábět se budou ptáčci jako jarní dekorace nebo brož.

    • Čtvrtek 16. března, hrad Špilberk

    Plstění mokrou cestou. Vyrábět se budou květiny jako ozdoby na klobouky, tašky, oděvy nebo jako dekorace. Ručník s sebou.

    Každý kurz je určen pro 20 osob. Rezervace neprovádíme, ale vstupenky na všechny kurzy je možné si koupit dopředu od 8. 2.  na hlavní pokladně na Špilberku a na pokladně v Muzeu hraček na Měnínské bráně (najdete ji na Měnínské 7  u Orlí ulice, otevřeno má od čtvrtka do pondělí od 10 do 18 h, pozor, nelze tam platit kartou). Pokud si najednou zakoupíte vstupenky na všechny čtyři kurzy, získáte 20% slevu.

    Vstupné je 80 Kč na osobu. Kurzy se konají vždy od 14 do 17 hodin.

    Nejen na Špilberku a na Měnínské bráně se budou pořádat kurzy. Jarní prázdniny aktivně prožijete i v tvůrčích dílnách ve Středisku ekologické výchovy Hlídka. Quilling, malování na porcelán, tisk na textil a mnohé další pro vás připraví tamní zkušené lektorky. Více na http://www.sevhlidka.cz/.

  • Nové Forum Brunense

    Který atlet zaznamenal jako první úspěch brněnské atletiky na mezinárodní úrovni, když nečekaně vyhrál vídeňský maraton? O čem psával Edvard Beneš do brněnské Rovnosti? Jakou barvu měla Tesařova vila od Bohuslava Fuchse? Nebo jak se v pozdním středověku na Špilberku falšovaly mince? Dočtete se v aktuálním vydání sborníku Muzea města Brna Forum Brunense za rok 2016. Zahrnuje nečekané poznatky bádání historiků i zprávy o uplynulých výstavách muzea na hradě Špilberku.

    Co vše ve sborníku najdete?

    Příspěvek Jiřího Vaňka se věnuje počátkům atletiky v Brně. Právě brněnský běžec Vladimír Valenta-Bechyňský totiž vyhrál vídeňský maraton v roce 1904. Stať Jaromíra Sobotky pojednává o dopisovatelské činnosti Edvarda Beneše v brněnské Rovnosti a zkoumá jeho vývoj od socialistického radikála v klíčovou osobnost liberální demokracie.

    Poutavý je taktéž příspěvek Pavla Borského o výjimečné barevnosti Tesařovy vily od Bohuslava Fuchse. Zachované diapozitivy totiž dokládají překvapivou pestrost vily. Architektuře patří i další články. Stať Boženy Víchové zkoumá životní dráhu architektů Jana Eduarda Tomoly a Františka Dresslera, žáků Adolfa Loose. Článek Dagmar Černouškové pojednává o pomníku Pavla Křížkovského, průkopníka české sborové tvorby, v parku pod Špilberkem z roku 1926. Osobností nedávno zesnulého profesora Jana Sedláka, brněnského historika umění a teoretika architektury, se zabývá medailon Dagmar Černouškové a Jindřicha Chatrného.

    Forum Brunense 2016 zakoupíte za 65 Kč v prodejně suvenýrů na hradě Špilberku. K dostání tam jsou za sníženou cenu i výtisky některých minulých ročníků sborníku.

    Část sborníku patří i moderním dějinám. Studie Martina Samsona zkoumá počátky televizního vysílání v Brně a vznik regionálního studia v roce 1961. Tomuto tématu ostatně patřila hlavní loňská výstava Vysílá studio Brno. Televize se týká i článek Jakuba Hušky o sledovanosti pořadů brněnské televize v 60. a 70. letech, kdy vedení analyzovalo návyky, očekávání a reference publika s cílem přilákat diváky k méně populárním zpravodajským pořadům. Ilona Víchová přispěla do sborníku článkem pojednávajícím o Bohuslavu Woody Vašulkovi, brněnském rodákovi a průkopníkovi video artu, kterému se v roce 2016 věnovala výstava Muzea města Brna.

    Prostor však ve sborníku mají i starší dějiny. Penězokazeckou dílnou z 15. století na Špilberku se zabývá příspěvek Kamila Smíška a Aleše Navrátila. Archeologický průzkum totiž prokázal padělání mincí přímo na hradě. Historii města a její prezentaci na internetu se věnuje ve svém příspěvku Petr Vachůt. Mapuje v něm dostupnost digitálních informací pro studium dějin Brna.

    Sborník doplňuje také příspěvek Barbory Svátkové o edukačních programech pro žáky a studenty, které na Špilberku Muzeum města Brna pořádá. Závěrečnou statí sborníku je článek ředitele Pavla Cipriana, který přináší přehled o celoroční činnosti muzea.

  • Za čím na Špilberk? Plán výstav a akcí na rok 2017

    Na začátku února začne na Špilberku výstava Vasarely, jež bude hýřit geometrií, kontrasty a optickými iluzemi. Představíme vám totiž zakladatele op-artu Victora Vasarelyho. Později se přidá výstava Nedělní korzo, ze které na vás dýchne atmosféra dávných brněnských promenád. Uvidíte na ní dobové vycházkové hole, módní doplňky i staré fotografie míst, kde se kdysi Brňané rádi procházeli. V dubnu bude na Špilberku výstava Nechtěné dědictví. Přiblíží vám málo známou tvorbu brněnského architekta Jana Dvořáka, který zvláště v 60. a 70. významně ovlivnil tvář města.

    V červnu zahájíme hlavní výstavu sezóny. Jmenovat se bude Stavba jako Brno a potrvá až do konce roku. Seznámíte se na ní s vývojem stavebních řemesel, poznáte, jak se stavěl hrad, kostel nebo měšťanský dům a přímo v exteriéru Špilberku si prohlédnete funkční repliky středověkých stavebních strojů. V červnu ale začne také výstava Krysáci, kterou ocení zvláště děti – najdou na ní dobrodružství těchto večerníčkových postaviček. O prázdninách bude královská kaple Špilberku tradičně hostit výstavu sklářského umění. Tentokrát představíme další legendu českého skla – Jiřinu Žertovou. Na konci srpna ještě začne výstava Radka Kratiny, důležité postavy české variabilní tvorby a konkrétismu.

    I v roce 2017 pro vás chystáme bohatou nabídku výstavy a kulturních akcí.

    Podzim na Špilberku potěší milovníky fantasy. Od konce září tam bude výstava Jeden kmen, na níž vám představíme stejnojmenný výtvarný projekt. Nahlédnete do světa skřetů z kmene Snaga. Čas adventu bude i v roce 2017 patřit dětem, avšak tentokrát výjimečně vybočíme z tradice výstav autorů pro děti. Uvedeme totiž tvorbu studií, které vytvářejí vizuální podobu počítačových her. I ta totiž vzniká podobně jako umělecké dílo a stejně tak podněcuje představivost. Dokáže vám to výstava Kouzelný svět počítačových her.

    Výstavy doplní také široká nabídka akcí. Ve výčtu nechybí tradiční akce jako Brněnská muzejní noc, která připomene 300 let od narození Marie Terezie, proslulé Letní shakespearovské slavnosti nebo Mezinárodní hudební festival Špilberk pod taktovkou Filharmonie Brno. Znovu se chystá také festival Provázek na hrad! divadla Husa na provázku, vystoupení souboru VUS Ondráš nebo festival elektronické hudby Špilberk Open Air. Několik oper pod širým nebem během léta odehraje Národní divadlo Brno, chystá se také galakoncert festivalu Ibérica nebo koncert rockové skupiny Divokej Bill. Po celé léto se budou na východním opevnění hradu promítat filmy na Letním kině. Opět přichystáme také tradiční akci Špilberk žije, při níž se odemykají všechna zákoutí hradu. Letos půjde akce ruku v ruce s výstavou Stavba jako Brno, Špilberk proto ožije středověkými řemesly. Závěr roku bude patřit vánoční akci pro děti.

    Výstavy

    Vasarely: 2. února až 2. dubna
    Nedělní korzo. Svět brněnských promenád a vycházkových holí: 23. února až 21. května
    Nechtěné dědictví. Architekt Jan Dvořák (1925–1998): 20. dubna až 2. července
    Stavba jako Brno. Od hradby k paneláku: 1. června až 31. prosince
    Krysáci: 7. června až 27. srpna
    Jiřina Žertová – Vrstvení: 13. července až 3. září
    Radek Kratina – Konstanty a proměnné: 30. srpna až 15. října
    Jeden Kmen: 24. září až 31. prosince
    Kouzelný svět počítačových her: 23. listopadu 2017 až 14. ledna 2018


    Akce

    Brněnská muzejní noc: 20. května
    Operní představení Národního divadla Brno – Tosca a La traviata: 3. a 4. června
    Vystoupení Vojenského uměleckého souboru Ondráš: 21. června
    Divadelní festival Provázek na hrad!: 23. až 28. června
    Galakoncert festivalu Ibérica: 29. června
    Špilberk Open Air: 30. června
    Letní kino na Špilberku: 1. července až 31. srpna
    Operní představení Národního divadla Brno – Carmen: 8. července
    Koncert Divokej Bill: 12. července
    Vystoupení Vojenského uměleckého souboru Ondráš: 13. července
    Letní shakespearovské slavnosti: 14. července až 9. srpna
    Mezinárodní hudební festival Špilberk: 13. srpna až 27. srpna
    Operní představení NdBrno – Tosca, Nabucco, La Gioconda a Carmen: 29. a 31. srpna a 2. a 3. září
    Špilberk žije řemeslem!: 9. až 10. září
    Vánoce na Špilberku: 9. prosince

  • Woody Vašulka slaví 80. narozeniny

    Průkopník videoartu a multimediálního umění Bohuslav Woody Vašulka oslaví 80. narozeniny. K tomuto významnému životnímu jubileu mu v loňském roce připravilo Muzeum města Brna na Špilberku velkou retrospektivní výstavu Bohuslav Woody Vašulka: Mystery of Memory. Přípitek ale proběhne v podhradí: Moravská galerie vystaví u příležitosti Vašulkova jubilea jeho instalaci Light Revisited – Noisefields, která byla rekonstruována právě pro výstavu na Špilberku.

    Toto atraktivní blikající dílo bude vystaveno v Pražákově paláci od 20. ledna do 19. října 2017.

    Právě tohle téměř halucinogenní Vašulkovo dílo patří mezi jeho nejznámější. Moravská galerie je vystaví v expozici ART IS HERE. V rámci oslav osmdesátin Woodyho Vašulky se chystá slavnostní odhalení jeho zmíněné instalace, komentovaná prohlídka a následně program v přilehlé kavárně Praha, jež vyvrcholí blahopřáním umělci.

  • Rekordní návštěvnost Muzea města Brna

    Celkem tři objekty spravuje Muzeum města Brna: Hrad Špilberk, vilu Tugendhat a Měnínskou bránu. Všechny tři brněnské památky navštívilo za loňský rok necelých 170 000 platících. Návštěvnost muzea se tak oproti předchozímu roku zvýšila o 11,2 %. Ba co víc, od roku 1998, kdy muzeum začalo návštěvnost sledovat, jde o její nejvyšší hodnotu. Muzeum města Brna má za sebou velmi úspěšný rok. Zvýšila se návštěvnost hradu Špilberku i vily Tugendhat. Víc lidí přišlo i na doprovodné akce. Například na akci Špilberk žije v pohádce přišlo za jeden víkend 5328 lidí a hrad takřka praskal ve švech. V roce 2015 přitom na akci Špilberk žije (tehdy s podtitulem Švédi nás nedostanou) přišlo 4337 lidí. Špilberk má pro své návštěvníky mnoho možností. Muzeum tam pořádá umělecké a historické výstavy, doprovodné programy, vlastní kulturní akce, v prostorách hradu jsou také stálé expozice. Kromě toho si mohou lidé prohlédnout známé kasematy. Zatímco v roce 2015 hrad Špilberk navštívilo 115 788 lidí, v roce 2016 zaznamenal Špilberk rekordních 130 769 návštěvníků.

      „Všem návštěvníkům, ale i pracovníkům muzea za to patří velké poděkování,“ říká ředitel muzea Pavel Ciprian.

    Na kulturní akce a festivaly na Špilberku přišlo v roce 2016 dalších 40 000 platících. Pokud uvážíme i je, celková návštěvnost by se přehoupla přes 200 000. Hrad ale navštívil nespočet dalších lidí v řádu tisíců: na výstavách, kam byl vstup zdarma, na vernisážích nebo na bezplatných částech různých programů. Dařilo se i výstavám: Lucemburské opráski zhlédlo 4438 lidí, Půlstoletí s Cimrmanem 4727 lidí, Vysílá studio Brno 6890 lidí a výstavu Andyho Warhola 9749 lidí. Aktuální výstavu Tajemné příběhy Pavla Čecha zhlédlo jen za prosinec 4171 lidí, což představuje vynikající denní průměr 160 návštěvníků. Čechova výstava potrvá až do 26. února. Vila Tugendhat, památka UNESCO a skvost světové moderní architektury, dosáhla opět tradičně vysoké návštěvnosti na hranici vlastní kapacity. Vilu si v roce 2016 prohlédlo 31 161 návštěvníků. Nutno dodat, že kapacita jedné prohlídky je omezena pouze na 15 osob. Ve vile se ale pořádají také přednášky, koncerty či filmová promítání. V roce 2015 byla její návštěvnost 27 394 lidí. V součtu navštívilo v roce 2016 všechny objekty Muzea města Brna rekordních 166 628 lidí. V roce 2015 byla celková návštěvnost 149 893 lidí. Zvýšila se tedy o téměř 17 tisíc návštěvníků, což znamená nárůst o 11,2 %.

    graf b

9. stránka z celkem 27« První...7891011...20...Poslední »