• Probíhá rekonstrukce v severovýchodní části hradu

    Milí návštěvníci Špilberku, máme pro vás jednu horší a jednu lepší zprávu. Tou horší je, že opravujeme další kousek hradu. Jde o prostor před východním přístavkem, tedy o chodník, který vede nahoře od mostu podél východního příkopu až na severní kurtinu – s vyhlídkou podél severního křídla hradu. Na ni se dostanete, avšak pouze průchodem od hlavní vjezdové brány přes západní kurtinu.

    Tou lepší zprávou je, že v tomto případě se opravuje jen několik metrů a že tohle omezení je jen nakrátko. Práce by měly být hotové do 15. května. Po tuto dobu není možné ani parkovat na severní kurtině. Pro lepší orientaci tu pro vás máme i mapku. Omlouváme se za komplikaci a děkujeme za pochopení.

    IMG_6318add

    ffff

     

     

     

     

     

  • Autobusem až na Špilberk!

    Na hrad Špilberk nemusíte šlapat jen po svých. Pohodlnou možností je pro vás autobus, který vás vyveze až nahoru. Hledejte linku č. 80. Na hrad vás zaveze z uzlu na České. Dejte pozor, od letošního roku 2018 už autobus nejezdí přes Masarykovu čtvrť.

    Úleva pro vaše nohy: na Špilberk zajíždí autobus č. 80!

    Linka na Špilberk jezdí v pracovních dnech jednou za dvě hodiny, o víkendech a svátcích pak každou hodinu. Autobus č. 80 vyjíždí ze zastávky Česká, z rohu u Moravského náměstí. Nasednout na něj můžete i na zastávce Úvoz na Údolní ulici. Všechny autobusy, které se k nám nahoru na Špilberk vypravují, jsou navíc pro vaše pohodlí nízkopodlažní.

    Kdy přesně vám autobus pojede?

    Odjezdy ze zastávky Česká (jede přes zastávku Úvoz až na Špilberk)

    - o pracovních dnech: 6.51, 8.51, 10.51, 12.51, 14.51, 16.51, 18.51 (i o prázdninách)

    - o sobotách a nedělích: 8.51, 9.51, 10.51, 11.51, 12.51, 13.51, 14.51, 15.51, 16.51, 17.51, 18.51

     

    Odjezdy ze zastávky Hrad Špilberk (jede přes zastávku Úvoz na Českou)

    - o pracovních dnech: 6.59, 8.59, 10.59, 12.59, 14.59, 16.59, 18.59 (i o prázdninách)

    - o sobotách a nedělích: 8.59, 9.59, 10.59, 11.59, 12.59, 13.59, 14.59, 15.59, 16.59, 17.59, 18.59

     

    Zde se můžete podívat na kompletní jízdní řád autobusu č.80.

    Kdybyste šli přesto pěšky, nezapomeňte prosím, že z důvodu rekonstrukce je hrad dočasně přístupný pouze branou od ulice Gorazdovy. Více o tom, jak se na Špilberk dostanete, najdete zde.

  • Přecházíme na letní otevírací dobu!

    Máme pro vás dobrou zprávu: od neděle 1. dubna přecházíme na letní otevírací dobu. Hrad Špilberk se tím probudí ze zimního odpočinku. Doufáme, že s touto změnou se brzy dostaví i hezčí počasí.

    Kdy vám tedy bude Špilberk přístupný a co uvidíte?

    Otevřeno máme od dubna až do konce září od 10 do 18 hodin.

    Kasematy a rozhlednu můžete navštívit od pondělí do neděle, stejně tak Jihozápadní bastion – avšak jen na objednávku. Stálé expozice i dočasné výstavy se vám otevřou od úterý do neděle. Prodej vstupenek na pokladnách končí vždy v 17.30.

    Přejeme krásné jaro a těšíme se na vás!

    Nezapomeňte, že z důvodu rekonstrukce je hrad dočasně přístupný pouze branou od ulice Gorazdovy. Více o tom, jak se na Špilberk dostanete, najdete zde.

  • O Velikonocích na Špilberk: máme otevřeno!

    Pojďte si odpočinout během volných velikonočních dnů na hrad Špilberk a užít si vše, co nabízí. Otevřeno budeme mít po celé čtyři dny. Na Velký pátek otevřeme úplně vše – ve víkendovém režimu včetně stálých expozic. O víkendu bude otevřeno klasicky vše, jen pozor: v neděli začíná duben, a proto přecházíme na letní otevírací dobu od 10 do 18 hodin. Na Velikonoční pondělí otevřeme pouze kasematy, rozhlednu a úplně naposledy skřetí výstavu Jeden kmen. Těšíme se na vás!

    PÁTEK 30. března, 9.00 až 17.00
    - výjimečně otevřeno vše jako o víkendu, tedy včetně stálých expozic (a kasematy, rozhledna a výstavy)

    SOBOTA 31. března, 9.00 až 17.00
    - otevřen celý hrad (kasematy, rozhledna, výstavy, stálé expozice)

    NEDĚLE 1. dubna, 10.00 až 18.00
    - otevřen celý hrad (kasematy, rozhledna, výstavy, stálé expozice)

    PONDĚLÍ 2. dubna, 10.00 až 18.00
    -otevřeno jen: ROZHLEDNA, KASEMATY, výstava JEDEN KMEN (prodlouženo ještě o jeden den – naposledy)

    Nezapomeňte, že z důvodu rekonstrukce je hrad dočasně přístupný pouze branou od ulice Gorazdovy. Více o tom, jak se na Špilberk dostanete, najdete zde.

    IMG nn

  • Legendy špilberských kasemat

    Kasematy jsou největším lákadlem hradu Špilberku a patří k nejnavštěvovanějším památkám v Brně. Za vlády Marie Terezie je nechal zbudovat zemský pevnostní inženýr plukovník Rochepin roku 1742, kdy se završila přestavba hradu v barokní pevnost. Kasematy měly původně sloužit vojsku, mnohem víc se ale proslavily jako obávané vězení. Proto jsou v povědomí lidí opředeny spoustou pověstí a mýtů. Jak je to ale doopravdy?

    Staré legendy udržovali, obohacovali a šířili také špilberští průvodci. Některé z legend dokonce pronikly do tištěných průvodců a literatury.

    Poprvé kasematy pro veřejnost otevřel roku 1880 tehdejší ředitel vojenského ženijního úřadu v Brně, major Anton Costa-Rosseti. Nechal prostory kasemat vyčistit a upravit, sepsal také prvního tištěného průvodce. Přestože se opíral o dobové prameny, nevyhnul se omylům a již tehdy panujícím legendám, které následně rozvíjeli samotní průvodci.

    O které legendy jde? Připomeňme si ty nejznámější.

    • Babinský a pandur Trenck v kasematech

    Jednotlivé místnosti v severních kasematech se dříve označovaly podle jmen slavných špilberských vězňů. U návštěvníků tím vznikl dojem, že byli vězněni právě zde, třebaže většina z nich ani v kasematech vězněna být nemohla. Před rokem 1784 ani po roce 1835 kasematy nesloužily jako vězení, navíc v nich nikdy nebyli umístěni političtí ani výše postavení vězni. Proto v kasematech nemohl být slavný velitel pandurů baron Trenck (zemřel 1749), loupežník Babinský (přišel na Špilberk až roku 1841) ani italští karbonáři či uherští jakobíni. Všichni zmínění byli vězněni v jiných prostorách hradu.

    • Mučírna

    Ve špilberských kasematech nebyla nikdy ani mučírna. Právo útrpné bylo zrušeno císařovnou Marií Terezií v roce 1777 a na Špilberk přicházeli již odsouzení vězni, ze kterých se přiznání vymáhat nemuselo. Mučicí nástroje dal naaranžovat do jedné z bývalých cel jako atrakci již Anton Costa-Rosseti v roce 1880.

    • Zazděné nevěrné ženy a krysí kanál

    Dvě nejznámější špilberské pověsti bohužel vůbec nejsou pravdivé. V jižních kasematech prý bývaly zazděné nevěrné ženy a na hlavu jim kapala studená voda tak dlouho, dokud nezešílely. Takové barbarské tresty v 18. století již neexistovaly a navíc na Špilberku v kasematech ženy nikdy vězněny nebyly. Podobně se nezakládá na pravdě ani hrůzostrašná pověst o vězních, kteří byli připoutáni v kanále ve spodní části jižních kasemat a byli zaživa sežráni krysami. Obě legendy pocházejí od prvních průvodců, kteří se snažili již tak dost strašidelných kasematům přidat na hrůzostrašnosti.

    • Legenda o císaři Josefu II.

    Císař Josef II. se prý kdysi nechal zavřít do jedné z malých temných dřevěných kobek určených pro nejtěžší zločince ve spodní části severních kasemat. Když poznal krutost tohoto způsobu věznění, dal jej okamžitě zakázat. Leč ani tato pěkná legenda není pravdivá. Josef II. naopak tyto kobky sám zavedl, zrušil je až jeho nástupce Leopold II. v roce 1790. Pověst pochází od samotného Costa-Rosettiho, který ji uvedl ve svém průvodci.

    • Německá sekyrárna v kasematech

    Krvavý mýtus o sekyrárně pochází z druhé světové války. Tehdy bylo spodní patro severních kasemat přestavováno na protiletecký kryt, který ale nebyl dokončen. Rozpracované úpravy daly později vznik mnoha nepodloženým domněnkám o nacistické mučírně a popravišti.

    Doufáme, že zbořené mýty neuberou ve vašich očích kasematům jejich zvláštní atmosféru. Tajemně však působí i bez mýtů. Schválně, pojďte se projít třeba křídlem, kde nacisté „možná“ vraždili. Nechť jsou nám špilberské kasematy svědectvím o dobách minulých. Pokud byste rádi kasematy navštívili a dozvěděli se více o jejich pohnuté historii, naleznete více informací zde, informace o prohlídkách a otevírací době potom zde.

     

     

     

  • Komentovaná prohlídka – Atol a putující slunce

    Jak vnímal přírodu brněnský malíř Pavel Navrátil? A jak se podobná inspirace projevila v malbách a sochách jeho blízkých přátel? Vše se dozvíte na komentované prohlídce výstavy „Atol a putující slunce. Pavel Navrátil v dialogu se Zdeňkem Macháčkem, Miroslavem Šimordou a Bohumírem Matalem“. Citlivou reflexí přírodních jevů reagovali všichni čtyři brněnští výtvarníci na nelehkou dobu minulého režimu. Expozicí s díly z 50. až 80. let 20. století vás provede kurátorka výstavy Ilona Víchová, historik umění Petr Spielmann a syn malíře Petr Navrátil.

    Srdečně zveme na komentovanou prohlídku výstavy Atol a putující slunce ve středu 18. dubna od 16 hodin.

    KDE: druhé patro západního křídla hradu Špilberku
    KDY: 18. dubna v 16.00

    Vstupné stejné jako do výstavy: 60/40 Kč

    Nezapomeňte, že z důvodu rekonstrukce je hrad dočasně přístupný pouze branou od ulice Gorazdovy. Více o tom, jak se na Špilberk dostanete, najdete zde.

     

  • Výtvarný orienťák po pověstech kasematních

    Máš odvahu? Vystopuj vypravěče v tajemném bludišti pod Špilberkem! Šeptá dávné legendy, nebo pravdivé příběhy? Naslouchej a maluj. Během výtvarné akce pro děti od 5 let vznikne 6 společných obrazů v atraktivních reáliích kasemat. Sejdeme se za každého počasí. Připraven pro vás bude horký čaj. Akce je součástí programu Týdne výtvarné kultury.

    Výtvarný orienťák po pověstech kasematních se koná v neděli 11. března od 14 hodin.

    KDE: sraz se vstupenkou na malém nádvoří hradu Špilberku
    KDY: 11. března od 14.00 do 16.30
    Jednotná cena 50 Kč, děti do 2 let zdarma.

    Vstupenky jsou k dostání v předprodeji na pokladně na Špilberku a na Měnínské bráně v centru města. Prodej vstupenek před akcí bude možný pouze v případě volných míst. Kapacita omezena!

    _MG_5236

     

  • Vydáváme knihu o zahradě vily Tugendhat

    Zahrada vily Tugendhat tvoří nejen jedinečný přírodní rámec stavby, nýbrž je se stavbou doslova propojena ve smyslu architektonických interiérových i exteriérových vazeb v jeden unikátní komplex, jenž je památkou UNESCO.

    Genius loci lokality akcentovaný nádherným výhledem na historické panoráma města inspiroval Ludwiga Miese van der Rohe k jedinečné architektonické kompozici. Celý dům i hlavní obytný prostor je řešen s ohledem na vyhlídky a jednotlivé průhledy na dominanty Brna. V kontrastu s tím je vlastní zahrada zcela intimním prostorem, kde dominantní roli hraje pouze příroda.

    Výrazný spoluautorský podíl na návrhu zahrady měla brněnská zahradní architektka Markéta Müllerová. První ideje o podobě zahrady, její proměnu v průběhu 20. století i proces rekonstrukce v letech 2010–2012 představuje tato kniha, věnuje se však i širším souvislostem zahradní architektury meziválečného Československa.

    Iveta Černá, Lucie Valdhansová (edd.), VILLA TUGENDHAT. ZAHRADA / THE GARDEN, Brno 2017

    Muzeum města Brna vydává publikaci v dvojjazyčné mutaci v českém a anglickém jazyce.

    Knihu lze zakoupit v bookshopu vily Tugendhat a v prodejně suvenýrů na hradě Špilberku.
    Knihu je také možno objednat na adrese smerdova@spilberk.cz.

    uzavření Vily Tugendhat

  • Výstava Brno a Suomi je k vidění v Praze

    Vztahy mezi osobnostmi brněnské meziválečné avantgardy a finskými protagonisty uměleckého, kulturního a společenského dění prezentuje na několika příkladech výstava „Brno a Suomi“, kterou jste loni měli možnost zhlédnout v technickém podlaží vily Tugendhat. Výstava, jejímž autorem je Jindřich Chatrný, historik architektury a vedoucí oddělení dějin architektury Muzea města Brna, teď získá další návštěvníky – a to v Praze. Muzeum hlavního města Prahy jí dalo prostor v galerii Studijního a dokumentačního centra Norbertov. Jde o další výstavu z jeho cyklu výstav o památkách moderní architektury. Jejím cílem je připomenout význam brněnské architektonické scény a její rozvoj v meziválečných letech.

    Brno bylo v té době velice progresivním městem, v němž vznikalo až udivující množství mimořádných moderních staveb, završené ikonou světové architektury – vilou Tugendhat od Ludwiga Miese van der Rohe. V tomto období navázal brněnský architekt, publicista a organizátor František Kalivoda (1913–1971) kontakty s takovými osobnostmi, jakými byli Alvar a Aino Aaltovi, Maire Gullichsenová či Nils-Gustav Hahl, kteří roku 1935 iniciovali vznik společnosti Artek (art+tekniikka – umění+technika). Exkluzivní součástí výstavy je několik originálních kusů nábytku navržených Alvarem Aaltem ve spolupráci s Ottou Korhonenem a realizovaných právě společností Artek, jež chtěla prodávat nábytek a podporovat moderní kulturu bydlení pomocí výstav i jinak.

    Výstava „Brno a Suomi“ je k vidění od 15. února do 1. dubna v Praze v galerii Studijního a dokumentačního centra Norbertov.

    Funkce a estetika nábytku Arteku byla založena na originální myšlence L-systému, v němž Aalto konstrukčně využíval tvárnost ohýbané lepené překližky. Několik let s ní experimentoval, aby dosáhl optimální pružnosti a pevnosti v zátěži. Z této produkce pocházejí známé typy židlí, křesel, stolků a pohovek, které jsou dodnes oceňovány a vyhledávány pro jejich nadčasovost a funkčnost. Export nábytku do Československa zajišťovala firma od roku 1937 ve spolupráci s Františkem Kalivodou, generálním zástupcem společnosti. Výrobky Arteku byly k dostání zejména na pražských a brněnských prodejnách firmy AKA, kterou založil v roce 1932 brněnský architekt Bohuslav Fuchs s rodinou.

    Kalivoda takto naplňoval své představy o mezinárodní spolupráci a šíření idejí internacionálního stylu, který se tehdy v Evropě stal téměř jediným určujícím směrem v oblasti architektonické, interiérové či designové tvorby a produkce. Jeho ideje a principy spojovaly řady avantgardních umělců té doby bez ohledu na jejich profesní, státní či národnostní příslušnost. Díky propagaci, například formou medializace v odborných i společenských časopisech, sbornících či teoretických publikacích nebo v rámci mezinárodních organizací, sdružení, spolků, výstav či konferencí, se tento směr dostával do povědomí odborné i laické veřejnosti a ovlivňoval životní styl v mnoha zemích nejen evropského kontinentu.

    Web výstavy v Praze

    MuMB 270741 MuMB 270740

  • Zemřel malíř Miroslav Šimorda

    V neděli 25. února zemřel ve věku nedožitých 95 let brněnský malíř Miroslav Šimorda. Dva z jeho obrazů aktuálně vystavuje Muzeum města Brna na hradě Špilberku na výstavě „Atol a putující slunce“, která se otevřela teprve minulý týden. K vidění je na ní obraz Černý dům (1972) zapůjčený ze sbírek Moravské galerie v Brně a Tovární zeď (1978) ze sbírek Horácké galerie v Novém městě na Moravě.  Muzeum města Brna vyjadřuje rodině a nejbližším upřímnou soustrast.

    Malíř, grafik a grafický designér Miroslav Šimorda se narodil 29. března 1923 v Brně. V roce 1939 absolvoval Školu uměleckých řemesel v Brně v ateliéru Františka Myslivce. Ve studiu pokračoval na Škole umění ve Zlíně (1939–1943) a Akademii výtvarných umění v Praze (1945–1947), kde navštěvoval ateliér Jana Želibského a Karla Mináře, školu však opustil před ukončením studia. Roku 1949 se natrvalo vrátil do Brna. V roce 1969 spoluzaložil Sdružení Q a roku 1989 stál u jeho obnovení. Od roku 1991 byl členem malířské sekce Geselschaft bildender Künstler Österreich.

    Pro výtvarnou cestu Miroslava Šimordy byl klíčový konec 60. let, kdy dospěl ke geometrickému řešení výtvarné skladby, monochromně cítěné barevnosti, záměrně neperspektivně uchopeného prostoru a jakési plošné konstrukci. Tento výraz rozvíjel během 70. a 80. let, např. v obrazech Okna, Proluky, Domy či Ne-domy. Zaměřoval se i na téma Zdí, které vnímal jako tiché svědky lidských životů. Během 80. let uplatňoval zářivější kolorit založený na intenzivních červených a modrých tónech (V krámech, 1983). Od 90. let se přibližoval lyrické abstrakci a dospíval k obrazům vzdálených prostorů, meziprostorů a neuchopitelných dálek. V jeho tvorbě je patrný smysl pro řád, racionálno a geometrii. V roce 2002 obdržel Cenu města Brna v oblasti výtvarného umění. Muzeum města Brna Šimordovo dílo představilo v roce 2005 na výstavě, která byla na Špilberku k vidění od 25. února do 10. dubna.

2. stránka z celkem 2812345...1020...Poslední »