Oddělení archeologie

Archeologické sbírky zahrnují období od paleolitu po novověk. Tzv. stará sbírka vznikala sběry na stavbách v dnešním historickém jádru Brna od konce 19. století a obsahuje většinou jednotlivé nálezy. Od roku 1968, kdy vzniklo v muzeu samostatné archeologické oddělení, je sbírka doplňována především soubory z jeho vlastních archeologických výzkumů, dále pak z archeologických výzkumů jiných organizací, realizovaných na území Brna a předaných do sbírek muzea. Převládajícími předměty jsou keramika, kamenina, hrnčina, fajáns, kovy, sklo, dřevo, kosti. K nejcennějším sbírkovým předmětům patří soubor středověkého skla.

Oddělení se specializuje především na sběrnou oblast Brno, ojediněle jsou zastoupeny i jiné lokality České republiky (jednotlivé mimobrněnské nálezy staršího data jsou součástí tzv. staré sbírky muzea).

Podstatnou část tzv. staré sbírky představuje kolekce středověké i novověké keramiky z období 13. – 19. století – typické brněnské poháry a nádoby nejrůznějších tvarů užívané běžně v brněnských domácnostech, luxusní nádoby dovážené do Brna cizími obchodníky (loštické poháry, porýnská kamenina) a kvalitní soubor středověkých a renesančních kachlů. K této sbírce byla v minulosti přiřazena lidová keramika, výrobky z kameniny a hrnčiny z 18.-20. století včetně atraktivní stolní soupravy z anglické kameniny Watteau Doulton z počátku 20. století. Kovové předměty reprezentuje poměrně kvalitní soubor klíčů, zámků a drobných kovových předmětů od středověku po 19. století. Nepočetnou skupinu prezentují torza výrobků ze skla a dřeva. Za nejatraktivnější sbírkový předmět je možné považovat rakevní destičku z hrobu markraběte Jošta Lucemburského, kterou věnoval muzeu augustiniánský klášter.

Oddělení archeologie









Zobrazit galerii

 V roce 1968 bylo v muzeu zřízeno specializované archeologické pracoviště, které od počátku provádělo vlastní archeologické výzkumy a aktivně tak novými nálezy utvářelo sbírkový fond. Významným zdrojem přírůstků byl a dodnes je materiál ze záchranných výzkumů prováděných v Brně Ústavem archeologické památkové péče a společností Archaia, se kterou muzeum na řadě výzkumů spolupracuje.

Vlastní archeologické výzkumy:

1) Areál bývalého opatství Na luhu v Brně – Komárově, kde byly odkryty základy patrně provizorní stavby, části gotické budovy, část ohradní zdi a vyzvednut obsah klášterní studny s bohatou kolekcí nálezů (keramika, vzácné skleněné číše a dřevěné výrobky – bednářské misky, lžíce, zlomky nábytku, šachové figurky, střešní krytina, dětské hračky). V nepočetném souboru nálezů z areálu kláštera vyniká klášterní pečetidlo z počátku 14. století.

2) Výzkum nádvoří augustiniánského kláštera na Starém Brně obohatil nejstarší dějiny města o objev zatím jediné rotundy, přímo související s nejstarším horizontem vývoje Brna. Na základy rotundy byl následně postaven románský kostelík a poté kostel gotický. Hmotné nálezy z tohoto výzkumu nejsou příliš početné, ale přinesly zásadní poznatky k datování objevených kostelů.

3) S přestávkami se již více než deset let zabývalo oddělení dosud zcela neukončeným průzkumem areálu hradu Špilberku. Doposud se podařilo odkrýt většinu základů gotického hradu i budov a přístavků ze všech pozdějších stavebních fází. Archeologické nálezy jsou většinou špatně zachované a poškozené velmi intenzivní stavební činností. Nejpočetněji je zastoupeno období 16. –19. století, nejkvalitnější kolekci představují kachle získané ze sond na severní straně hradu. Sondy kopané při statických a archeologických průzkumech přinesly i nálezy z hradních příkopů (části vybavení hradu z nacistického období), z parkánu (pozdější přístavby s materiálem odstraněným z vyšších pater), ze dna nynějších kasemat (odpadní vrstvy z doby před jejich výstavbou), z východní obvodové zdi hradu (otvor v cihlové stěně obsahoval předměty denní potřeby, uložené zde snad z votivních důvodů na počátku 18. století – kalendář, boty mužské, ženské i dětské, sotůrek, hrací karty, dětské papírové hračky, kousky dřevěných předmětů). Nejnověji přibudou do sbírek zajímavé nálezy z výzkumu základů zničeného jihozápadního bastionu.

4) Dosud ne zcela doceněný menší záchranný výzkum proběhl v roce 1985 na lokalitě Modrý lev na Starém Brně, který zachytil stopy mladohradištního osídlení a část zničené dosud neinterpretované fortifikace.

5) Odkryv nádvoří Staré radnice představuje další výzkum, který zasáhl do problematiky počátku města. Kromě středověkých odpadních jímek zde byla poprvé zachycena velká koncentrace osídlení z přelomu 12. a 13. století, z doby před založením města.

6) Nálezy z dalších menších nebo zcela drobných záchranných akcí, uskutečněných v historickém jádru i v okrajových částech Brna – např. z areálu kartuziánského kláštera v Králově Poli, včetně průzkumu hrobky markraběte Prokopa v kostele Nejsvětější Trojice, ze stavebních jam na Orlí, Starobrněnské a České ulici, z profilu podchodu před hlavním nádražím, ze sondáže při sanaci františkánského kláštera, zásahy na řadě lokalit na nám. Svobody, v areálu Vojenské nemocnice v Zábrdovicích, při stavbě kolektoru, sondáže při rekonstrukci Nové radnice, úpravě parkoviště na Veselé ulici, na Františkánské ulici, sondáže v oblasti Starého Brna, odkryv části švédských zákopů na úpatí Špilberku aj.

Pravěké nálezy ze 70. a 80. let 20. století:

1) Záchranný výzkum na sídlišti ve Starém Lískovci s nálezy kultury šňůrové, velatické, římské a starohradištní.

2) Záchranný výzkum na Stránské skále, kde byl objeven velký výrobní objekt kultury nálevkovitých pohárů.

3) Drobnější výzkumy v Bystrci, Žebětíně a Horních Heršpicích.

Po ukončení činnosti amatérského archeologického kroužku v Chrlicích převzalo oddělení jeho sbírku se zajímavými laténskými a římskými nálezy.

V současné době čítají sbírky archeologického pracoviště kolem 35 tisíc evidenčních čísel. Je nesporné, že neutuchající stavební ruch, který ve městě vládne, přinese další cenné poznatky o dějinách Brna a zaručí trvalý příliv zajímavých předmětů do archeologického depozitáře Muzea města Brna.