O nové Brno. Brněnská architektura 1919 – 1939

Z důvodu připravované rekonstrukce jižního křídla hradu Špilberku je expozice uzavřena !!!

O nové Brno











Zobrazit galerii

Stálou expozicí věnovanou brněnské meziválečné architektuře Muzeum města Brna poprvé na své půdě seznamuje veřejnost se sbírkou dokladů, vztahujících se k historii architektury města od konce 19. století po současnost. Sbírka byla založena teprve v roce 1962 a je tak jedním z nejmladších muzejních fondů. Přesto se však podařilo – především zásluhou jejího zakladatele a dlouholetého budovatele dr. Iloše Crhonka – shromáždit soubor plánů, fotografií, písemných a jiných dokumentů, který svým rozsahem a zejména významem přerostl hranice města i regionu a v mnohém vyvažuje jinak nenahraditelnou ztrátu městského plánového archivu v roce 1945. Třebaže jsou v něm zastoupena všechna období, jimiž architektura v uvedeném časovém rozpětí prošla, tvoří jeho jádro počtem i uměleckohistorickou závažností doklady z meziválečného dvacetiletí. Z hlediska jejich dosud skromné prezentace veřejnosti byla vyvrcholením výstava „Výtvarná kultura v Brně 1918-1938“, uspořádaná Moravskou galerií v Brně na přelomu let 1993-1994. Podstatnou složku výstavy, odborníky nejvýše oceněnou, byla kolekce plánů a fotografií brněnských staveb ze sbírek Muzea města Brna. Zařazení této kolekce mezi další obory výtvarné činnosti ukázalo nejen výjimečné místo architektury v životě a kultuře města mezi válkami, ale již také nezbytnost trvaleji zpřístupnit doklady o jejích dějinách a představitelích ze sbírkového fondu oddělení architektury a urbanismu. Tato myšlenka mohla být ovšem naplněna až po náročných úpravách přidělených muzejních prostor na hradě Špilberku.

Vystavený soubor originálních architektonických návrhů, studií a dobových fotografií je utříděn chronologicky, aby návštěvník výstavy mohl sledovat dějiny brněnské architektury v podrobném běhu jejích jednotlivých fází. „Krok za krokem“ se tak může dovídat o složité situaci raného údobí – ohlasy pražského kubismu, „národního“ obloučkového slohu, holandské architektury aj. (místnost 1) o stále zjevnější převaze a konečném vítězství funkcionalismu i o sílících rysech jejich osobité transformace hlavními protagonisty brněnské moderny. V neposlední řadě pak ovšem i o neobyčejném rozmachu stavebního podnikání, které učinilo ze zemského hlavního města i rozsahem jedno z nejdůležitějších středoevropských center architektury (místnost 2, 3, 4). Nepřetržitý intenzivní proces architektonické výstavby Brna ukáží také exponáty ze závěrečného údobí, dokládající pomalé uvolňování pout ke kolektivní základně funkcionalistických zásad stupňovaných individualismem koncepce i formy (místnost 5). A také architektura těchto let je provázena projekty a fotografiemi interiérů a jednotlivých kusů nábytku v nových nebo adaptovaných brněnských stavbách.

Ačkoliv pro podrobné poznání brněnské architektury z let 1919-1939 zbývá vykonat ještě mnoho práce, informuje výstava o jejím významu snad dosti přesvědčivě. Z expozice je však podobně přesvědčivě patrný také nepřehlédnutelný podíl moderní architektury na cílevědomém budování nového Brna, které se mělo co nejdříve proměnit v hospodářsky prosperující moravskou metropoli svébytných rysů. Tak náročný program nemohli pochopitelně realizovat jen architekti. Jejich úsilí podporovala nikoli běžnou měrou pokroková městská správa a v představách o rychlém a organickém prorůstání staré zástavby města novou jim nebránil jeho nevýrazný památkový fond. Tak se Brno v krátké době mohlo stát velkým staveništěm moderní architektury a experimentálním urbanistickým pracovištěm, svými výsledky usměrňující vývoj architektury na celém moravskoslezském území a podnětně zasahujícím i do sousedních oblastí země, zejména na Slovensko. Také tyto okolnosti svědčí o mimořádném místě stavební kultury v Brně mezi válkami, v minulosti vytvářené vždy spíše cizinci než místními silami. Krátké údobí těchto dvaceti let, jehož průběh, vysokou uměleckou úroveň i neopakovatelné rysy neustálého tvořivého napětí mají vybrané exponáty návštěvníku výstavy přiblížit, se tak jeví v kontextu novověké historie města jako jeho nejvýznamnější, „zlatá“ perioda.

Expozici doprovází obsáhlý katalog v české a anglické mutaci, v němž jsou reprodukovány všechny vystavené exponáty, a přehledný plán Brna s vyznačením realizovaných staveb. Obě tiskoviny je možno zakoupit v muzejní prodejně.